Novoděvičij klášter a přilehlý hřbitov slavných k nim patří. V létě, kdy lavičky na břehu jezírka nejsou zapadané sněhem, se tam zkrátka dobře dumá nad tím, co to je, bylo a bude Rusko. Klášter, který od svého založení v 16. století vždy patřil k nejbohatším v Moskvě, i dnes vypadá trochu jako pohádková kulisa. (Ostatně: natáčel se tady historický velkofilm Nikity Michalkova Lazebník sibiřský). Je to Kreml v malém, hlavní chrám je kopií kremelské katedrály. Sehnuté babičky i děti školou povinné ovšem do kláštera většinou nechodí za romantikou, míří do úzkých chodníčků a tichých stromořadí jednoho z nejznámějších hřbitovů na světě. "Hlavním hřbitovem" v zemi je Rudé náměstí, kde leží sovětští vůdci od Lenina přes Stalina po Brežněva. Na Novoděvičím hřbitově odpočívají ostatní slavní Ruska a Sovětského svazu. Jejich náhrobky jsou často prosté, ze sněhu pod spletí větví bříz a nepěstěných keřů někdy vykukují jen kousky kamenných desek se stěží čitelnými jmény a daty. Jiné jsou honosné - rozměrná busta Gogola hledí do dáli z objemného kamenného sloupu. Číslo 1 na seznamu více než dvou set náhrobků má Stalinova manželka Naděžda Allilujevová. Za zdmi kláštera se však začalo pohřbívat již koncem 19. století - od té doby na hřbitově leží například Anton Pavlovič Čechov. Každá další éra pak hřbitov o něco rozšířila - co jméno, to kapitola, či alespoň podkapitola historie. Průvodkyně zmateným návštěvníkům na plánu hřbitova kroužkuje promíchanou skupinku těch nejznámějších spisovatelů, hrdinů války, stihačů, konstruktérů, třeba Michaila Bulgakova, Vladimira Majakovského, Zoju Kosmoděmjanskou, Ivana Kožeduba, Andreje Tupoleva. Pro nejslavnější z nejslavnějších je na hřbitově místo i nyní. Před dvěma lety zde byl pohřben klavírista Svjatoslav Richtěr, vloni Raisa Gorbačovová. V odlehlém konci hřbitova, až za řadou velkolepých pomníků sovětských generálů, odhrnují návštěvníci sníh z náhrobku Nikity Sergejeviče Chruščova, jediného sovětského vůdce, který nebyl "poctěn" pohřbem u rudých zdí Kremlu. Průvodci říkají, že u něj téměř vždy leží čerstvé květiny. Pro mnohé Rusy je hrdinou, který skoncoval se stalinským terorem. Je stále živoucí legendou. Legendy a pověsti z ruské historie se netýkají jen slavných nebožtíků, sám klášter byl němým svědkem mnoha historických událostí. Za jeho zdmi kuli pikle mocní Ruska v éře Petra Velikého i dalších carů. V roce 1812 projížděl kolem Napoleon Bonaparte a údajně vydal pokyn, aby byla zvonice vyhozena do povětří. V roce 1922 v něm vzniklo "Muzeum ženské emancipace". Ve dvacátých letech architekt a "futurista" Vladimir Tatlin vypouštěl z opuštěné zvonice prototyp svého "letatlinu", létajícího stroje, jenž měl být "poháněn silou osvobozeného člověka". Až dlouho poté se klášter znovu stal klášterem.
 Hrob Nikity Sergejeviče Chruščova. |
