Ať žijí kuriozity. Už samotný příchod do starobylého švýcarského města Estavayer-le-Lac působí značně nezvykle a netradičně. Na ulicích mezi domy totiž visí spousta papírových žab v nadživotní velikosti. Ano, žáby jsou už od 19. století symbolem městečka, a když se zeptáte místních, kde najdete městské muzeum, všichni reagují stejně: "Chcete vidět naše žáby? Přijeli jste se podívat na žabí poklad?"
Evropský unikát
"Chceme, přijeli," kýváme souhlasně hlavou a za chvíli již otvíráme hlavní dveře městského muzea, které sídlí v jedné z nejstarších budov ve městě. Ovšem první dojem přináší spíše zklamání. Muzeum je totiž plné staré a zbytečné veteše - od puklých hrnců a zaprášených knih až po nepotřebné obrazy či nábytek, který sem místní obyvatelé nejspíše deponovali při stěhování či při modernizaci svých domovů.
Jenže od tuctového vesnického muzea se sbírka ve městě Estavayer-le-Lac přece jen trochu liší. V prostorné sklepní místnosti totiž skrývá bizarní kolekci vycpaných žab z poloviny 19. století. A něco podobného v celé Evropě nenajdete.
Bizarní soubor 108 vycpaných žab vytvořil v letech 1853 až 1860 penzionovaný voják François Perrier.
Žáby u karet a u piva
Věřte nevěřte, je to pěkný nářez. Dokud žabí divadlo neuvidíte na vlastní oči, jen těžko si dokážete představit, o co se vlastně jedná. Naprosto právem. Když se totiž řekne vycpaná žába, většina lidí si nejspíše představí tuctový biologický kabinet na gymnáziu, který je plný vycpaných lasiček, veverek a dalších exponátů.
Jenže sbírka vycpaných žab představuje úplně jinou ligu. Důvod je jednoduchý: všech 108 žab je totiž naaranžováno v nejrůznějších a nejtypičtějších lidských situacích. Takže deset žab sedí jako děti v předpotopních školních lavicích, další žáby hrají karty u piva v hospodě a jiné zase představují vojáky na cvičení či návštěvníky holičství. Žáby stojí, sedí, cpou se špagetami a jedna z nich dokonce jede na koni, tedy pardon, v našem případě pouze na chlupaté veverce.
Kůže naplněná pískem
"Naší slavnou a značně podivnou sbírku žab vytvořil François Perrier, kapitán švýcarské gardy, který sloužil ve Vatikánu a po svém penzionování se vrátil do Estavayer-le-Lac. A protože neměl nic na práci, začal sbírat žáby, které preparoval, a pak z nich sestavoval scény parodující lidský život," vysvětluje místní průvodce Jean Claude. Zároveň vysvětluje, že kůže žab je neporušená, neboť jejich vnitřnosti či kosti vytahoval tvůrce sbírky ústy, načež zůstala pouze kůže, kterou nakonec vyplnil pískem. Takto připravené žáby pak tvaroval do nejrůznějších poloh tak, aby znázornily nejrůznější lidské činnosti.
Dnes by se na takovou zálibu dívali ochránci zvířat pravděpodobně skrz prsty a panu Perrierovi by podobný koníček úřady možná zatrhly, ale sbírka je stará přes jeden a půl století. Vznikala totiž od roku 1853 až do roku 1860, kdy pan Perrier zemřel.
Soubor vycpaných žab prošel nedávno pečlivou rekonstrukcí, takže všechny preparáty vypadají jako nové.
Sběratelská kuriozita
Dnes je samozřejmě chloubou celého města a jezdí sem za ní tisíce turistů. Přitom měla namále. Na konci minulého století totiž byla už ve velmi špatném stavu a ozvaly se dokonce i hlasy, aby byla raději zničena. Jenže nakonec převážil názor, že jde o historickou kuriozitu, a tak naopak proběhla kompletní restaurace vycpaných žab, které dnes vypadají jako nové.
"Mnoho lidí si dokonce myslí, že jsou vyrobené z porcelánu či z plastu a nechtějí uvěřit, že se jedná o skutečné žáby, respektive jejich vycpané kůže," vysvětluje Jean Claude. Také dodává, že François Perrier velmi pečlivě vytvořil zmenšené, ale věrné kopie nábytku a všech použitých předmětů, včetně břitev, zbraní, příborů či psacích potřeb, díky čemuž získala jeho sbírka unikátní charakter a stala se mistrovským kouskem preparace a fascinující ukázkou antropomorfního umění. A také samozřejmě nevídanou sběratelskou kuriozitou.
V ulicích města mezi domy visí velké žáby, které poutají pozornost turistů a odkazují k místní kuriozitě.
Jeden z nejbizarnějších exponátů - žába jedoucí na koni, tedy vlastně na veverce.
Lístek za stovku
Vstupné do muzea stojí 5 švýcarských franků, což je zhruba 100 korun. Od března je otevřeno od úterý do neděle s polední přestávkou na oběd. Muzeum se jmenuje Le Musée des grenouilles a najdete ho v Muzejní ulici v centru města.
Středověké městečko Estavayer-le-Lac s pěti tisíci obyvateli leží nad jezerem Neuchâtel, v srdci francouzsky mluvící části Švýcarska. Díky krásné přírodě a vyhlášeným vodním atrakcím je vyhledávaným letním rekreačním centrem.
