Nejstylovější taxi najdete na Kubě, kde řidiči stále používají 60 až 70 let...

Nejstylovější taxi najdete na Kubě, kde řidiči stále používají 60 až 70 let staré americké bouráky. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Nejpodivnější taxi světa: Buick s motorem z japonského náklaďáku i vůl

  • 1
Naše taxíky nemají taxametry, v mnoha případech ani dveře a vlastně ani motor. Přesto nás dovezou k cíli, i když to bude možná trochu drncat, trochu funět a občas se to úplně zastaví. Co všechno si můžete stopnout při toulkách po světě?

Nejefektnější taxi jezdí v indickém Radžastánu. Stopnete ho nedaleko růžového města Džajpuru a vyveze vás až na vrchol slavné pevnosti Amber Fort. Přestože dvacetiminutová cesta vzhůru stojí pro dva nějakých 400 korun, jedná se o jeden z největších zážitků, který ve vyprahlém indickém státě můžete vyzkoušet.

Jako taxi zde totiž slouží sloni a turisté si tak mohou užít výsady, která byla po staletí určena pouze mocným maharádžům a jejich hostům. U pevnosti pracuje zhruba sto slonů, kteří na vrchol přepraví každý den kolem tisíce turistů.

Na střeše světa

Pokud si chcete vyzkoušet taxi, které operuje v nejvyšší nadmořské výšce, musíte do Nepálu. Zde funguje koňské taxi, či spíše „poňské“, neboť zdejší koníci mnoho výšky nenabrali. Zato žijí a pracují ve výšce, kam se drtivá většina Čechů nikdy nepodívá.

Nepálské taxi si můžete stopnout na náhorní plošině nedaleko Manangu ve výšce kolem čtyř tisíc metrů nad mořem. A vyveze vás až do výšky 5 500 metrů, v níž se nachází nejvýše položené turistické sedlo světa Thorong La. Přestože cena tohoto taxi je značně vysoká a pohybuje se kolem 100 dolarů, řada turistů zmožená dlouhým pochodem na treku kolem vrcholů masivu Annapurna se nakonec zalekne náročného finálního stoupání a raději mávne na taxi.

Ostrov svobody

Nejstylovější taxíky najdete v současné době na Kubě, především na venkově, kde jezdí tisíce amerických bouráků z padesátých let, které by všude jinde na světě stály už mnoho let v muzeích. Zde však mají na střeše nápis taxi a i když jsou často v dezolátním stavu, právo na odpočinek je stále v nedohlednu. Zatímco místní zaplatí za jízdu v 60 let starém kabrioletu Buick, Oldsmobilu či Plymouthu pár korun, cizince vyjde podobný experiment na několik stovek.

Ale stojí to za to, i když řidič musí nejprve svůj vůz roztlačit a když konečně nastartuje, motor burácí jako ve starém letadle. Původní americký motor už totiž dávno dosloužil a pod kapotou prý šlape motor z japonského náklaďáku. A žere neskutečných 24 litrů.

Ještě jednou taxi na Kubě. Kdo neměl štěstí a nezdědil po rodičích auto, musí...
Ještě jednou taxi na Kubě. Kdo neměl štěstí a nezdědil po rodičích auto, musí...

I takové taxi jezdí na Kubě. Kdo neměl štěstí a nezdědil po rodičích auto, musí vozit zákazníky na „kole“.

Volské spřežení

Nejbizarnějším dopravním prostředkem mezi všemi netradičními taxíky bude pravděpodobně volské taxi, které operuje mezi přístavištěm a obrovskou stúpou v barmském Mingunu. A není to žádný relikt minulosti. Volská spřežení jsou v Barmě stále nejpoužívanějším pomocníkem zemědělců a při jízdě po barmských silnicích se jim řidiči musejí často vyhýbat.

V Mingunu si majitelé volů přivydělávají jako drožkáři. Krátká cesta volským spřežením vyjde na pět dolarů, trochu to drká, trochu houpe, ani rychlost není nijak závratná, ale nakonec to jede a člověk se cítí jako pán.

Zřejmě nejbizarnější taxi naší přehlídky operuje v Mingunu v Barmě.

Rikša před smrtí

Úplně bez benzinu se obejdou tradiční rikšové v mnoha asijských destinacích, kterým stačí jen pořádně šlápnout do pedálů. Ale i to může být někdy problém. Zvláště když si stárnoucí rikša vezme o trochu větší náklad, než je schopný uvézt. Třeba v Kambodži, v Indonésii či v Barmě běžně vozí na kole dva až tři zákazníky, což v případě „tučnějších“ zahraničních turistů může znamenat téměř heroický výkon na pokraji sebezničení.

Vaše zkušenosti

Jaké bylo vaše nejzajímavější a nejdobrodružnější svezení se na cestách? Podělte se o vaše zážitky s ostatními čtenáři v diskusi.

„Jednou jsem si stopnul staříka, který už měl být dávno v domově důchodců, pokud by tam něco takového měli. Plival červené chrchly od betelu, urputně kašlal, jako by měl co nejdříve vypustit duši a když se mu do cesty postavilo lehké stoupání, sesedl z kola a musel nás tlačit. A to, co mělo být romantickým zážitkem, se proměnilo v malé trauma, neboť jsem se celou cestu styděl za to, že se necháme vézt a nejdeme raději pěšky,“ vzpomíná na jízdu rikšou cestovatel Jan Stach.

Typický obrázek z mnoha asijských zemí. Jeden šlape a druhý se veze. Za kratší vzdálenost zaplatíte zhruba deset korun.

Když rikša nemá zákazníky, nepohrdne ani nákladem zeleniny. Ale jak to chudák uveze?

Legendární tuk-tuk

Bangkok proslavily jeho legendární tuk-tuky, podivné hybridy auta a motorky, které se po desetiletí staraly o dopravu a ve městě jich jezdilo několik desítek tisíc. Tuk-tuky měly výrazný vliv na znečištění ovzduší, proto je radnice před lety vyměnila za klasické taxíky a ve městě zůstalo jen několik set motorizovaných tříkolek, které slouží především cizincům.

Paradoxem je, že za jízdu tuk-tukem často zaplatíte víc, než když si vezmete klasické taxi. Řidiči tuk-tuků v oblasti batůžkářského centra Khao San Road byli pověstní svými „obchodnickými“ triky, především legendární historkou, kdy zákazníkům tvrdili, že ten den jezdí zadarmo, protože je platí vláda a turistu vezmou grátis na projížďku po celém městě. Jenže místo toho je zavezli do několika spřátelených obchodů se šperky, drahými kameny či hedvábím, kde je nutili nakupovat předražené zboží.

, pro iDNES.cz