Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Horská chata u moře, Cimrman by jásal. V Chorvatsku ji skutečně mají

  0:20aktualizováno  0:20
Malý chorvatský přístav Jablanac znají čeští turisté převážně jako místo, odkud vyplouvají trajekty k pobřeží ostrova Rab. Takže se zde zdrží maximálně pár minut. Přitom kousek od něj se ukrývá kouzelný záliv Zavratnica, který se svou krásou plně vyrovná severským fjordům.

Planinarska kuća Miroslav Hirtz, nejníže položená horská chata na světě. Od ní se rozebíhají značené stezky do blízkého okolí i k hřebeni Velebitu. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Ačkoli Jablanac tvoří významnou dopravní křižovatku, dosud nepozbyl punc rázovitého jadranského městečka, kde lišky dávají dobrou noc. Jakmile námořníkům z trajektu odbije padla, zmizí i věčné štrúdly aut a Jablanac se znovu položí do zažité letargie.

Veškeré společenské dění se tady točí okolo pár lidových kaváren či hotelu, jediný zdejší obchod koncem minulé sezony nadobro uzavřel své bytelné mříže. Tudíž i místní usedlíci to mají s přístupem k základním potravinám poměrně složité.

Přesto se Jablanac může pochlubit kuriozitou světového formátu. Na vrcholu útesu u vjezdu do přístavu prosvítá Planinarska kuća Miroslav Hirtz, které náleží primát nejníže položené horské chaty světa.

Fotogalerie

Od hladiny Jadranu ji dělí rekordních dvacet výškových metrů. Ale výhled z terasy od chaty na titěrný přístav a obří masu hřebene Velebitu v pozadí tento neobvyklý hendikep přesvědčivě vyváží.

Postavena byla před druhou světovou válkou a nyní spadá do péče oddílu vysokohorské turistiky MIV z Varaždínu. Provozní doba chaty startuje na prvního máje a trvá do konce září. Primárně slouží hlavně členům Chorvatského svazu vysokohorských turistů, zároveň ale dle nepsaného etického kodexu horských chat je vždy připravena přijmout cestovatele v nouzi.

A vyplatí se poctít ji návštěvou už kvůli pamětnímu razítku. Protože takový originální suvenýr vám bude zaručeně každý závidět.

Náročná túra

Hrozivé výšiny rozeklaného Velebitu zpřístupňuje značená cesta. Výstup od nejnižší chaty světa vede vyprahlým holým krasem a je nadmíru strmý. Takže jej mohou bezpečně absolvovat výhradně fyzicky zdatné osoby. Dle údajů na směrovce trvá čtyři hodiny a po překonání 1 400 výškových metrů vyústí v sedle Mali Alan do národního parku Sjeverni Velebit.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Oblast senjské riviéry se rozprostírá na území Kvarneru, tudíž v severnější části chorvatského přímoří. Motoristé se sem nejsnadněji dostanou pomocí dálnice Zagreb – Split, ze které odbočí na výjezdu Žuta lokva. Odtud jim do Senje zbývá 23 kilometrů. Jablanac pak leží ještě o 40 kilometrů jižněji. Pokrytí veřejnou autobusovou dopravou je tu bohužel spíše slabší.

Kolik to bude stát
Vstupenka opravňující ke kompletní prohlídce senjské pevnosti vyjde jednu dospělou osobu na 20 kun. Výše taxy za vstup do zálivu Zavratnice, která se vybírá u pobřežní přístupové cesty, je o pět kun nižší. Děti do 7 let a obyvatelstvo Jablance neplatí nic. Za zvýhodněnou sazbu si lze pořídit kredit pro tři či sedm vstupů.

Další informace
www.tz-senj.hr
www.np-sjeverni-velebit.hr

www.jablanac.info
www.hpdmiv.hr

Tam se schovává další pitoreskní horská chata. Taková, jaké už z našich hor dočista vymizely. Uvnitř jejího potemnělého a spartánsky zařízeného interiéru se nad masivní litinovou pecí sklání větry ošlehaný správce, chvíli v těžkém pekáči cosi kuchtí a poté do hrubých skleněných karaf rozlévá žíznivým hostům drsné stolní víno.

Denně jich obslouží desítky, poněvadž sedlo Mali Alan představuje strategicky důležitou zastávku při trekingu nejvyššími pasážemi této části pohoří.

Pokud vlastníte vozidlo, přece jen bude zajímavější nechat drastický výstup masochistům a k přesunu do sedla Mali Alan využít uzounkou silničku. Ovšem pozor: na mnoha úsecích není radno se potkat s protijedoucím autem. A nedej bože s autobusem!

Vzdálenost jízdy z Jablance nahoru činí 21 km. Pak už stačí nahodit ruksak a výheň pláží vyměnit za zdravý horský vánek jednodenní túry.

K potopenému vraku na dně čarokrásné Zavratnice

Kdo se netouží plahočit do výšek, a přesto si přeje poznat výjimečný šperk chorvatské přírody, ať u chaty v Jablanci zacílí k ukazateli do zátoky Zavratnice. Po značené stezce se tam dostane za slabou půlhodinu chůze.

Kompaktní linií pobřeží brzy přeruší sytě modré chapadlo uzoučkého zálivu, které si mezi příkrými stěnami proklestilo cestu hluboko do nitra pobřežní bariéry. Až věrohodně evokuje fjordy dalekého severu.

Akorát tady jsou přilehlá skaliska budována sněhobílými vápenci. Místy naprosto nehostinnými, téměř bez jakéhokoli stébla odolné vegetace. Tělo neví, kam se má otočit dříve: zda zaklonit hlavu k špičatým srázům nebo se soustředit na moře, kde se pod smaragdovou hladinou mělčiny mihotavě rýsují rezavé pozůstatky potopeného vraku. Dále již inkoustová modř vody signalizuje podmořský sráz a bezednou hlubinu.

Úplně na samém závěru této divoké scenérie se rozprostírá malá idylická pláž stíněná hájkem cypřišů i sosen. Nejkrásněji se zde budete cítit, když u nás vrcholí jaro. Nebo naopak počátkem října. To tady příjemně hřeje jižní slunce a davy letních prázdnin jsou tytam.

Zavratnica patří k chráněným územím přírody

Zavratnica patří k chráněným územím přírody

I místní výběrčí vstupného si radostně mne ruce, protože nápory se dnes nekonají: jen občas prodá vstupenku a mezitím se pachtí s obnovou nátěru dřevěné bárky. Mimochodem, k takovému povolání bych se někdy chtěl vypracovat.

Dortík v krajině

Jestliže vám během cesty nehoří koudel u paty, doporučuji udělat si krátkou pauzu ve středisku zdejšího přímoří, městě Senj. Nad ním se jako cukrový dortík prostřený mezi věkovitými borovicemi tyčí objekt pevnosti Nehaj. Tedy aspoň takto pevnost působí zdálky.

Nicméně při bližším obhlédnutí její sladký ráz urychleně zmizí a po zralé úvaze budete nuceni konstatovat, že tato stavba opravdu nemohla být nikdy dobyta. Iluze půvabného zámečku je pryč a vy stojíte před festovní kamennou krychlí s mrňavými okny, prošpikovanou otvory střílen a zakončenou čtveřicí nárožních věží.

Pardon, na horním ochozu se mezi cimbuřím rýsuje ještě vysunutá pátá věž posazená na arkýři. Ta nesloužila pro potěchu oka, nýbrž v sobě skrývá pevnostní prevét. Čili záchod. Jak se na jeho studené lavici relaxovalo, si můžete sami otestovat.

Poněvadž příjemně laděnou expozicí vystoupáte až na samotný ochoz, odkud se otevře fascinující výhled: pod vámi se vlní hravý Jadran a horizont krášlí bezlesá úbočí ostrova Krku.

Dějiny senjské pevnosti začali psát takzvaní uskoci, katoličtí uprchlíci z osmanské Bosny. Pod dohledem císařské Vídně odtud krutými výpady popichovali turecké jednotky dislokované za blízkou hranicí. A když zrovna nelikvidovali Turky, tak si to statečně rozdávali s ozbrojenci Benátské republiky. Přičemž si rychle získali renomé postrachu Jadranu.

O vskutku holubičí povaze senjských uskoků podává přesvědčivý důkaz galerie erbů jednotlivých rodů, kde se to jen hemží uťatými hlavami kníratých Turků nabodnutými na meče či cákanci krve. Uskoci se nakonec stali natolik svébytnou silou, která značně rozčilovala i jejich habsburské ochránce, až všem došla trpělivost a ve finále společně s Benátčany postupně vypálili všechny uskocké základny, včetně námořní flotily.

Autoři:




Nejčtenější

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

V zálivu písečné pláže Stončica
Chorvatské království pohody. Krásné pláže a parádní kuchyně ostrova Vis

Vis se dá bez nadsázky prohlásit za jednu z perel jižního Jadranu. Krásný ostrov prošel velkými a dramatickými změnami a z vojenské ponorkové základy se...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
Ne každý dokáže přežít Jadran. Proč v Chorvatsku umírají čeští turisté?

Je teprve půlka sezony a v Chorvatsku už zemřelo tolik českých turistů jako v jiných letech za celý rok. Podle českého konzula za to může i vyčerpání z cesty....  celý článek

Pevnost Sv. Mikuláše nedaleko chorvatského Šibeniku. Pohled na přední šípovitou...
Chorvatský Boyard: pevnost sv. Mikuláše u Šibeniku je na seznamu UNESCO

Bývala to námořní tvrz, která měla bránit dalmatské město Šibenik před nájezdy Osmanů. Vypadá trochu jako slavná francouzská pevnost Boyard a Chorvaté jsou na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.