Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Horská chata u moře, Cimrman by jásal. V Chorvatsku ji skutečně mají

  0:20aktualizováno  0:20
Malý chorvatský přístav Jablanac znají čeští turisté převážně jako místo, odkud vyplouvají trajekty k pobřeží ostrova Rab. Takže se zde zdrží maximálně pár minut. Přitom kousek od něj se ukrývá kouzelný záliv Zavratnica, který se svou krásou plně vyrovná severským fjordům.

Planinarska kuća Miroslav Hirtz, nejníže položená horská chata na světě. Od ní se rozebíhají značené stezky do blízkého okolí i k hřebeni Velebitu. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Ačkoli Jablanac tvoří významnou dopravní křižovatku, dosud nepozbyl punc rázovitého jadranského městečka, kde lišky dávají dobrou noc. Jakmile námořníkům z trajektu odbije padla, zmizí i věčné štrúdly aut a Jablanac se znovu položí do zažité letargie.

Veškeré společenské dění se tady točí okolo pár lidových kaváren či hotelu, jediný zdejší obchod koncem minulé sezony nadobro uzavřel své bytelné mříže. Tudíž i místní usedlíci to mají s přístupem k základním potravinám poměrně složité.

Přesto se Jablanac může pochlubit kuriozitou světového formátu. Na vrcholu útesu u vjezdu do přístavu prosvítá Planinarska kuća Miroslav Hirtz, které náleží primát nejníže položené horské chaty světa.

Fotogalerie

Od hladiny Jadranu ji dělí rekordních dvacet výškových metrů. Ale výhled z terasy od chaty na titěrný přístav a obří masu hřebene Velebitu v pozadí tento neobvyklý hendikep přesvědčivě vyváží.

Postavena byla před druhou světovou válkou a nyní spadá do péče oddílu vysokohorské turistiky MIV z Varaždínu. Provozní doba chaty startuje na prvního máje a trvá do konce září. Primárně slouží hlavně členům Chorvatského svazu vysokohorských turistů, zároveň ale dle nepsaného etického kodexu horských chat je vždy připravena přijmout cestovatele v nouzi.

A vyplatí se poctít ji návštěvou už kvůli pamětnímu razítku. Protože takový originální suvenýr vám bude zaručeně každý závidět.

Náročná túra

Hrozivé výšiny rozeklaného Velebitu zpřístupňuje značená cesta. Výstup od nejnižší chaty světa vede vyprahlým holým krasem a je nadmíru strmý. Takže jej mohou bezpečně absolvovat výhradně fyzicky zdatné osoby. Dle údajů na směrovce trvá čtyři hodiny a po překonání 1 400 výškových metrů vyústí v sedle Mali Alan do národního parku Sjeverni Velebit.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Oblast senjské riviéry se rozprostírá na území Kvarneru, tudíž v severnější části chorvatského přímoří. Motoristé se sem nejsnadněji dostanou pomocí dálnice Zagreb – Split, ze které odbočí na výjezdu Žuta lokva. Odtud jim do Senje zbývá 23 kilometrů. Jablanac pak leží ještě o 40 kilometrů jižněji. Pokrytí veřejnou autobusovou dopravou je tu bohužel spíše slabší.

Kolik to bude stát
Vstupenka opravňující ke kompletní prohlídce senjské pevnosti vyjde jednu dospělou osobu na 20 kun. Výše taxy za vstup do zálivu Zavratnice, která se vybírá u pobřežní přístupové cesty, je o pět kun nižší. Děti do 7 let a obyvatelstvo Jablance neplatí nic. Za zvýhodněnou sazbu si lze pořídit kredit pro tři či sedm vstupů.

Další informace
www.tz-senj.hr
www.np-sjeverni-velebit.hr

www.jablanac.info
www.hpdmiv.hr

Tam se schovává další pitoreskní horská chata. Taková, jaké už z našich hor dočista vymizely. Uvnitř jejího potemnělého a spartánsky zařízeného interiéru se nad masivní litinovou pecí sklání větry ošlehaný správce, chvíli v těžkém pekáči cosi kuchtí a poté do hrubých skleněných karaf rozlévá žíznivým hostům drsné stolní víno.

Denně jich obslouží desítky, poněvadž sedlo Mali Alan představuje strategicky důležitou zastávku při trekingu nejvyššími pasážemi této části pohoří.

Pokud vlastníte vozidlo, přece jen bude zajímavější nechat drastický výstup masochistům a k přesunu do sedla Mali Alan využít uzounkou silničku. Ovšem pozor: na mnoha úsecích není radno se potkat s protijedoucím autem. A nedej bože s autobusem!

Vzdálenost jízdy z Jablance nahoru činí 21 km. Pak už stačí nahodit ruksak a výheň pláží vyměnit za zdravý horský vánek jednodenní túry.

K potopenému vraku na dně čarokrásné Zavratnice

Kdo se netouží plahočit do výšek, a přesto si přeje poznat výjimečný šperk chorvatské přírody, ať u chaty v Jablanci zacílí k ukazateli do zátoky Zavratnice. Po značené stezce se tam dostane za slabou půlhodinu chůze.

Kompaktní linií pobřeží brzy přeruší sytě modré chapadlo uzoučkého zálivu, které si mezi příkrými stěnami proklestilo cestu hluboko do nitra pobřežní bariéry. Až věrohodně evokuje fjordy dalekého severu.

Akorát tady jsou přilehlá skaliska budována sněhobílými vápenci. Místy naprosto nehostinnými, téměř bez jakéhokoli stébla odolné vegetace. Tělo neví, kam se má otočit dříve: zda zaklonit hlavu k špičatým srázům nebo se soustředit na moře, kde se pod smaragdovou hladinou mělčiny mihotavě rýsují rezavé pozůstatky potopeného vraku. Dále již inkoustová modř vody signalizuje podmořský sráz a bezednou hlubinu.

Úplně na samém závěru této divoké scenérie se rozprostírá malá idylická pláž stíněná hájkem cypřišů i sosen. Nejkrásněji se zde budete cítit, když u nás vrcholí jaro. Nebo naopak počátkem října. To tady příjemně hřeje jižní slunce a davy letních prázdnin jsou tytam.

Zavratnica patří k chráněným územím přírody

Zavratnica patří k chráněným územím přírody

I místní výběrčí vstupného si radostně mne ruce, protože nápory se dnes nekonají: jen občas prodá vstupenku a mezitím se pachtí s obnovou nátěru dřevěné bárky. Mimochodem, k takovému povolání bych se někdy chtěl vypracovat.

Dortík v krajině

Jestliže vám během cesty nehoří koudel u paty, doporučuji udělat si krátkou pauzu ve středisku zdejšího přímoří, městě Senj. Nad ním se jako cukrový dortík prostřený mezi věkovitými borovicemi tyčí objekt pevnosti Nehaj. Tedy aspoň takto pevnost působí zdálky.

Nicméně při bližším obhlédnutí její sladký ráz urychleně zmizí a po zralé úvaze budete nuceni konstatovat, že tato stavba opravdu nemohla být nikdy dobyta. Iluze půvabného zámečku je pryč a vy stojíte před festovní kamennou krychlí s mrňavými okny, prošpikovanou otvory střílen a zakončenou čtveřicí nárožních věží.

Pardon, na horním ochozu se mezi cimbuřím rýsuje ještě vysunutá pátá věž posazená na arkýři. Ta nesloužila pro potěchu oka, nýbrž v sobě skrývá pevnostní prevét. Čili záchod. Jak se na jeho studené lavici relaxovalo, si můžete sami otestovat.

Poněvadž příjemně laděnou expozicí vystoupáte až na samotný ochoz, odkud se otevře fascinující výhled: pod vámi se vlní hravý Jadran a horizont krášlí bezlesá úbočí ostrova Krku.

Dějiny senjské pevnosti začali psát takzvaní uskoci, katoličtí uprchlíci z osmanské Bosny. Pod dohledem císařské Vídně odtud krutými výpady popichovali turecké jednotky dislokované za blízkou hranicí. A když zrovna nelikvidovali Turky, tak si to statečně rozdávali s ozbrojenci Benátské republiky. Přičemž si rychle získali renomé postrachu Jadranu.

O vskutku holubičí povaze senjských uskoků podává přesvědčivý důkaz galerie erbů jednotlivých rodů, kde se to jen hemží uťatými hlavami kníratých Turků nabodnutými na meče či cákanci krve. Uskoci se nakonec stali natolik svébytnou silou, která značně rozčilovala i jejich habsburské ochránce, až všem došla trpělivost a ve finále společně s Benátčany postupně vypálili všechny uskocké základny, včetně námořní flotily.

Autoři:




Nejčtenější

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

V květnu letošního roku oslavil David Glasheen oficiálních 20 let svého pobytu...
Bývalý milionář žije 20 let na osamoceném ostrově

David Glasheen měl všechno, po čem moderní člověk většinou touží. Během propadu akcií na newyorské burze v roce 1987 ale přišel o vysokou sumu peněz a postupně...  celý článek

Další z rubriky

Dubrovník je jedním z nejkrásnějších měst na světě.
Cesta do Chorvatska 2017. Projeli jsme nejoblíbenější trasy

Všechny cesty na jih vedou do Chorvatska, ale jen některými chcete jezdit. Nechali jsme čtenáře hlasovat, které trasy máme letos projet. Vyhrála „klasika“ přes...  celý článek

Redaktor MF DNES Roman Švidrnoch (vlevo) a Jelena Bilić z Chorvatského...
Do Chorvatska nevyjíždějte v pátek odpoledne, radí hosté Rozstřelu

Do Chorvatska se v létě vydají statisíce turistů. Redaktor MF DNES Roman Švidrnoch, který každý rok před létem mapuje cesty do Chorvatska a Jelena Bilić z...  celý článek

Největší problémy způsobily kontroly na hraničním přechodu Bregana-Obrežje mezi...
Kudy pojedete do Chorvatska? Vyberte nejoblíbenější trasy, prověříme je

Tak jako každý rok se i letos chystá redakce MF DNES a iDNES.cz prověřit úskalí a nesnáze na silnicích do Chorvatska, kterými o letních měsících cestují...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.