Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejlevnější české hory? Beskydy!

aktualizováno 
Beskydy jsou jiné než ostatní české hory. Je tu více zachovalá příroda, jezdí sem méně lidí, z turistického ruchu se tu nebohatne, ale spíše jen žije. Chcete-li se z televizní předpovědi počasí dozvědět stav sněhu, zpravidla máte smůlu, protože na Beskydy již nevyjde čas. Lyžovat se tu však dá dobře a dokonce za málo peněz.

Beskydy jsou v ČR

Na úvod je třeba říci, že Beskydy jsou jenom obyčejné malé moravskoslezské hory. Kdo je zvyklý na lyžovačku v Alpách, zimní Beskydy mu asi moc vonět nebudou a jistě v nich najde spoustu typických českých nešvarů: krátké a špatně upravované sjezdovky, nekvalitní služby, arogantní vlekaři, málo míst k parkování...

Pro jinou skupinu lidí však mohou Beskydy představovat naprosto jiné hodnoty. Ve srovnání s ostatními českými horami sem jezdí mnohem méně lidí včetně cizinců (ti sem nejezdí prakticky vůbec), celá oblast vyzařuje spíše lidovost než duch komerčního turismu, ceny jsou příznivé, hospody stylové a krajina překrásná. Pro nepříliš náročného člověka naprosto ideální prostředí.

Jak je to se sněhem

Se sněhem to v Beskydech bývá různé. Jsou roky, kdy ho tu leží spolu s Jeseníky nejvíce v republice, převládá-li však západní proudění (jako např. letos) podmínky moc dobré nejsou. Záplavy sněhu přinášejí do Beskyd především fronty od jihovýchodu (několikrát se opakovaly např. loni).

Nejvyšší vrstva bývá vždy na Lysé hoře, jinak platí, že sněhu přibývá do nitra hor směrem ke slovenské hranici (Bílá, Horní Lomná, Javorníky). Tady se také sníh drží na jaře o poznání déle než třeba na vyšších, avšak k nížinám vystrčených kopcích (Radhošť, Pustevny, Javorový). Východněji položená horská údolí mají totiž své specifické chladnější mikroklima.


Sjezdovka nad chatou Třeštík

Sjezdové lyžování

Pro oblast Beskyd je charakteristické spíše větší množství menších lyžařských středisek, které jsou rozptýleny po celém rozlehlém pohoří. K nejznámějším a největším patří Pustevny, Soláň, Javorový, Bílá, Dolní Lomná.

Najdete tu však řadu dalších lyžařských areálů, v nichž si třeba zalyžujete i mnohem lépe, než v těch mediálně známých. Prakticky u každé horské osady, v každém větším údolí jsou v provozu tři, čtyři vleky: například Zlatník, Razula, Horní Bečva, Mezivodí atd.

O víkendech při dobrých sněhových podmínkách panuje na beskydských sjezdovkách standardní lyžařská atmosféra jako na kterékoli jiné české sjezdovce, v týdnu tady však bývá velmi málo lidí a fronty prakticky nejsou.

Raritou je lyžařské středisko Kasárna, které leží 300 m za česko-slovenskou hranicí, vede k němu asfaltová cesta z Velkých Karlovic, ale parkovat se musí před hraniční závorou a zbytek dojít pěšky.

Náročný pěší pochod v délce několika kilometrů a s nemalým převýšením čeká také zájemce o lyžování na Lysé hoře. Zde byla v provozu nejnáročnější sjezdová trať, z důvodů ochrany přírody je však již několik let uzavřena.


Čertův mlýn od Pusteven

Lyžařská turistika

Říká se, že kdo se naučí "běžkovat" v Beskydech, nemá v jiných horách problémy se sjezdy. V Beskydech se totiž nachází spousta hřbetů a hřebínků s množstvím krátkých ale ostrých sjezdů. To vše okořeněno úzkými lesními cestičkami, nečekanými zákruty, vyvrácenými stromy a zasněženými ploty (např. z ostnatých drátů). Není rozhodně výjimkou razit si vlastní stopu či sjíždět po kolena v novém prašanu.

Zkrátka tu ještě není tolik lidí, aby bylo jisté, že na všech trasách bude nejpozději v 9 hodin ráno vydupaná poctivá lyžařská stopa, tak jak je to běžné v komerčně úspěšnějších českých horách. Po několikaletém tréninku v Beskydech se můžete s běžkami bez obav vydat skutečně kamkoliv.

Turisté jezdí na běžkách zpravidla hřebenovky, kterých je tu několik: Vsetínské vrchy, Radhošťské Beskydy, Javorníky, Těšínské Beskydy, Zadní hory, Veřovické vrchy. Udržované běžecké okruhy jsou na Pustevnách.



Před sochou Radegasta

Doprava do Beskyd

Od západu se do Beskyd jezdí po trase Olomouc – Hranice – Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm. Z posledně jmenovaného města je to blízko na Pustevny, Horní Bečvu, Bílou, Bumbálku, Soláň a do Velkých Karlovic. Do této části Beskyd jezdí především návštěvníci ze střední Moravy a Zlínska.

Východní část Beskyd je dostupná hlubokými údolími beskydských řek ze severu od ostravské aglomerace. Údolím Ostravice vede silnice do Bílé a na Grúň, údolím Mohelnice na Zlatník a Visalaje, údolím Olše na Javorový a do Horní a Dolní Lomné. Východní část Beskyd navštěvují téměř výhradně obyvatelé Ostravska, Frýdecko-Místecka a Karvinska.

Dopravu uvnitř pohoří zajišťují prakticky jenom autobusy, železnice vedou poměrně dost daleko od většiny horských center. Napříč pohořím vede málo komunikačních tahů, mnohá sousední údolí vůbec nejsou propojena. Je třeba to mít na paměti zejména při plánování  návratu z běžkařských tras.

 

Lysá hora

V osadě Dorotiakovci v Zadních horách na česko-slovenské hranici

Zadní hory

Masiv Lysé hory a Travného od Bumbálky

Čertův mlýn od Pusteven

Dolní stanice lanovky na Pustevny v Trojanovicích-Ráztoce

Sjezdovka nad chatou Třeštík

Masiv Radhoště

Před sochou Radegasta

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Stará vesnice s obrannými věžemi ve Svanetii
Lyžovaní v gruzínské Svanetii: bezpečná exotika mezi obrannými věžemi

Nové gruzínské středisko Tetnuldi v romantickém kraji Svanetie nabízí zajímavé lyžování na sjezdovkách, ale hlavně v terénu s nádechem exotiky. Patří dnes k...  celý článek

Lavina ve francouzských Alpách smetla snowboardisty
Laviny v Alpách letos zabily už přes 50 lidí, živlu přeje počasí

Jen za uplynulých deset dní zahynulo při lavinách v Alpách nejméně jedenáct lidí. Přírodní živel, kterému letos nadmíru přejí výkyvy počasí, zabíjel v italském...  celý článek

Každý rok iglú ve Speikbodenu roztají a každý rok tu postaví nové. Ráz...
Kde se dá koupat na sněhu a bobovat jako mistr. Tip do neobjevené Itálie

Jen pár hodin cesty autem na jih leží region Jižní Tyrolsko, který láká na nádherné sjezdovky až do druhé poloviny dubna. Některá zdejší lyžařská střediska...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.