Nejlepší umělý sníh v Polsku je v rovině pod Tatrami

Až do konce dubna chtějí provozovatelé polského lyžařského střediska Czorstyn udržet sníh na svazích. Jak? Prostě ho nastříkají na jediný kopec vyčnívající v dalekém širokém okolí ze zelené vrchoviny mezi Tatrami a Beskydami. V poměru k Alpám je malinkatý, malý je dokonce i proti Krkonoším, převyšují ho i vrcholky Českomoravské vysočiny, měří totiž jen 680 metrů nad mořem. Připomíná velikostí i vzhledem některý z menších sopečných kuželů Českého středohoří u Loun, ale je na něm báječné, jakoby miniaturizované lyžování.

Lanovka lyžaře vyváží jen o sto padesát metrů výše (to je necelá pětina převýšení sjezdovek ve Špindlerově Mlýně), jeden vlek dohání svými parametry sotva Přibližovák v Rokytnici a druhý připomíná dětské vleky v každém českém nebo moravském středisku. Jenže o tři kilometrové sjezdovky se denně starají dvě moderní rolby, každou noc na ně stříkají umělý sníh mobilní děla a všechna nebezpečná místa jsou zabezpečena sítěmi nebo plastovými ploty. (Autor tohoto článku je dvakrát nechtěně vyzkoušel. I ve velké rychlosti mu zabránily nedobrovolně navštívit vzrostlý les.)

Proto si zde dali i přes nevelkou rozlohu střediska koncem března sraz lyžaři z celého Polska, aby testovali lyže všech světových značek pod hlavičkou ročenky NTN neboli Nezávislý test lyží. "Je tu nejlepší umělý sníh z celé země," zdůvodnil výběr odborný vedoucí testu Tomasz Kurdziel z Varšavy. "Středisko sice funguje teprve dva roky, ale už je lepší než vyhlášený Kasprový vrch," byl přesvědčen asi čtyřicetiletý testér Marek, civilním povoláním filmový producent. "Funguje to tady jako v Alpách – za cenu jedné permanentky mám všechny služby. V Tatrách je potřeba platit navíc například za parkoviště nebo toalety."

Jedna sjezdovka se hodila pro zkoušky univerzálních sportovních lyží a lyží na obří slalom, protože několikrát mění spád a směr a nechybí na ní ani strmý ledový padák zakončený prudkou zatáčkou. Druhá trasa byla kvůli dobře preparovanému a ne moc divokému profilu vhodná pro slalomky. Klenotem czorstýnského areálu je ovšem třetí varianta, která je dost široká a přitom mírná, aby se na ní daly až do fyzického vyčerpání lyžaře zkoušet táhlé řezané carvingové oblouky. Toho bohatě využívali testeři při hodnocení lyží na extrémní funcarving.

Kdo se při lyžování unaví, může za dobrého počasí obdivovat okolí z vyhlídkové terasy. Stojí sice na sněhovém kopci, ale kousek pod sebou má zelenou louky, modrou stuhu Czorstynského jezera, které před čtyřmi lety vzniklo napuštěním nové přehrady, bílé vápencové stěny Pienin a blyštivě zasněžené Vysoké Tatry. K romantice přispívá i nedaleký středověký hrad stejného jména Czorstyn shlížející na hladinu jezera.

Do obrazu novodobého horského střediska patří i půjčovna lyží, fungující lyžařská škola, samoobslužná jídelna a volně přístupné toalety. Nechybí ani hudba na jedné sjezdovce, umělé osvětlení a na dojezdu rošt, na kterém si každý může opéct své uzeniny nebo maso ve stylu barbecue.

Do střediska je možné dojet autem z Českého Těšína přes Nowy Targ do Kluszkowic (2-3 hodiny jízdy po špatných silnicích), nebo ze slovenského Kežmaroku přes Spišskou Starou Ves a obec Czorstyn (z moravských hranic 3-4 hodiny). Ze Středu Čech je nutno počítat se sedmi až osmi hodinami jízdy. Je to odtud nějakých 650 kilometrů.

Návštěvu střediska lze doporučit českým lyžařům jako zpestření konce sezony spíše než jako seriozní tip na delší lyžování.        

Ceny: jízda lanovkou 3 ZL
          jízda na velkém vleku 2 ZL
          jízda na malém vleku 1 ZL
          (běžně lze za den najezdit 20-40 jízd)
          půjčení lyžařského kompletu na den 30 ZL
Pozor: v Polsku se téměř nepoužívá mezinárodní slovo „ski“, ale narty (lyže)  a narciarski (lyžařské)