Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

aktualizováno 
Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na Moravě patří Rakovecké údolí. Zcela oprávněně mu nejenom v těchto dnech náleží přívlastek „nejkrásnější na Drahanské vrchovině“.

Bledule jarní v Rakoveckém údolí | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Údolí potoka Rakovec v Jihomoravském kraji na pomezí okresů Vyškov a Blansko je opravdu nádherné. A to i v době, kdy bledule jarní už dávno odkvetly anebo ještě kvést nezačaly. Kouzlo a romantiku nezničené přírody s mnoha vzácnými a jinde nevídanými prvky umocňuje oku lahodící absence jakýchkoli civilizačních objektů. Na dlouhých 12 kilometrech mezi rybníkem Budkovan u Jedovnic a obcí Račice-Pístovice potkáte prakticky jenom lesy, skály, louky, mokřady, studánky a ladně meandrující potok.

Kraj bez lidských sídel

Zachovalost přírody v Rakoveckém údolí dozajista souvisí s absencí osídlení v této oblasti. Vesnice, které tu stály ve středověku, zanikly již v období husitských válek a později se je nepodařilo obnovit. Nepočítáme-li ovšem jako obnovu archeology vykopané a zakonzervované základy budov vesnice Bystřec, na které narazíte při trase hlavní červené značky v horní části údolí.

Fotogalerie

Tajemno dávno zaniklé minulosti na člověka dýchne také na hradišti Černov, které zaujímá vrchol ostrohu nad dolní částí Rakoveckého údolí. Na ploše 9,3 ha se tu rozkládá staré keltské sídlo z přelomu 5. a 4. století př. n. l. Údajně jediné na Moravě z doby pronikání keltského etnika do našeho geografického prostoru! Zachovaly se z něj valy 5 m vysoké a příkopy až 12 m široké včetně zbytků kamenného opevnění akropole.

Dokonce tu objevíte ohořelé kameny, dokládající pravděpodobně požár při napadení a zničení sídla.

Na hradiště Černov vás přivede zelená turistická trasa z Ruprechtova nebo Ježkovic, případně se k němu vyšplháte svahem beze značek od turistického rozcestí „Pod Černovem“, kde zároveň najdete úvodní panel naučné stezky Rakoveckým údolím. Poblíž vede silnice z Račic do Ruprechtova, která je hlavní přístupovou komunikací. U památníku sovětské partyzánské skupiny Jermak, odkud se většinou na výlet do Rakoveckého údolí vyráží, mají motoristé k dispozici malé parkoviště.

Bledulí plné údolí

Typickým krajinným prvkem Rakoveckého údolí jsou rozsáhlé plochy bezlesí na poměrně širokém údolním dně. Většinou jde o podmáčené louky využívané v minulosti k extenzivní pastvě dobytka. Louky poskytují hezké výhledy do okolí, hlavně však domov nepřebernému množství rostlin, které jinde moc nerostou.

V Rakoveckém údolí průběžně rozkvétají téměř všechny nejhezčí květy, které u nás svět rostlinné říše nabízí: upolíny, lilie, mečíky, kosatce, okrotice, prstnatce, střevíčníky, kýchavice, oměje, medovníky. Nyní na konci března tu spatříte zatím „jen“ rašící medvědí česnek, fialově kvetoucí jaterníky a keříky lýkovců, hlavně však bílé koberce bledulí. Jejich hojnost místy připomíná proslulé lokality Chlébské u Nedvědice nebo Peklo u České Lípy, kam se v těchto dnech hrnou zástupy výletníků s potřebou nabít se jarní energií probuzené přírody.

Bledule jarní v Rakoveckém údolí

Bledule jarní v Rakoveckém údolí

V Rakoveckém údolí je tomu podobně a množství návštěvníků v tomto „bledulovém“ období mnohonásobně převyšuje obvyklý standard. Všichni chtějí tu nádheru vidět a hlavně si ji vyfotit. Naštěstí se nezdá, že by to křehkým rostlinkám, zařazeným na seznam ohrožených druhů, vadilo či škodilo. Rostou tu ve zdánlivě nezničitelných množstvích u potoka a v jasanovo-olšových lesních porostech údolní nivy. Největší naleziště je k vidění poblíž turistického rozcestí „Rakovecké údolí–bledule“ vzdálené cca 3,5 m od začátku naučné stezky pod Černovem.

Vražda ševce a Kuky se vrací

Hojně používané vstupní brány do Rakoveckého údolí jsou také vesnice Bukovinka a Ruprechtov na náhorní pláni Drahanské vrchoviny. Z obou je do údolí nutné sejít lesem po modrých značkách k rozcestí „U Zabitého“, kde je lávka přes potok a u ní jeden z nejhezčích meandrů potoka Rakovec. Příští příval vody pravděpodobně už nepřežije a protrhne se.

Na neblaze proslulému místě U Zabitého byl v roce 1922 zavražděn švec, který nesl své zboží zákazníkovi k prodeji. Děsivou událost připomínají boty zavěšené v lese na borovici. Pravděpodobný vrah nebyl potrestán, usvědčující důkazy chyběly.

Pozoruhodným místem při cestě z Ruprechtova do Rakoveckého údolí je také lokalita Tři smrky, kde se na paloučku uprostřed lesa tyčí tři opravdu mimořádně urostlé exempláře smrku ztepilého. Mají věk téměř 150 let a zasadil je majitel zámku v Račicích baron von Palm v místech zaniklé středověké vsi Vilémov. Jeden ze tří smrků posloužil před časem jako kulisa při natáčení Svěrákova loutkového filmu Kuky se vrací (2010). Má v přízemní části roztodivně rozloženou a pokroucenou korunu s větvemi až k zemi, což jitří fantazii a evokuje představu pohádkového prostředí. Původně tu smrky stály čtyři, avšak blesk jeden z nich zničil.

Bledule jarní v Rakoveckém údolí

Bledule jarní v Rakoveckém údolí

U tří smrků se natáčel Kuky se vrací.

U tří smrků se natáčel Kuky se vrací.

Studánka v Rakoveckém údolí

Studánka v Rakoveckém údolí

Slepence vyčuhující ze svahů

Střední část Rakoveckého údolí mezi Zabitým a bledulemi v délce 2,5 km je určitě nejhezčí. Projít se dá po obou březích klikatícího se potoka – buď značenou, ale občas blátivou cestou po levém břehu anebo beze značek po pevné lesní svážnici na pravém břehu. V obou případech půjdete kolem několika upravených studánek a váš zrak upoutají roztodivná tmavá skaliska vystupující z příkrých údolních svahů.

Tyto skály patří k dalším typickým fenoménům Rakoveckého údolí a v širším okolí nemají co do složení a velikosti obdobu. Tvoří je usazeniny spodního karbonu, převážně hrubozrnné slepence složené z velkých zaoblených valounů. Nejdivočejší uskupení skal na levém břehu, označované v mapách jako Beran, nabízí závratnou vyhlídku do hloubky Rakovecké údolí. Vystoupat na ni ale musíte terénem bez značek i vyšlapaného chodníku.

Příkré svahy se zachovalými listnatými lesy a skalisky zavdaly spolu s údolní nivou potoka Rakovec podnět k vyhlášení přírodní rezervace „Rakovecké stráně a údolí bledulí“. Rozlohou velké chráněné území (113 ha) vzniklo až v roce 2012, což je vzhledem ke koncentraci místních přírodních hodnot docela neobvyklé. O tři roky dříve však byla mnohem větší rozloha Rakoveckého údolí zařazena do systému evropsky významných lokalit Natura.

Každopádně je důležité vědět, že do Rakoveckého údolí se můžete vydat kdykoli a zdejší příroda vás nikdy zklamat nemůže. Na bledule však máte již jenom pár dní.

Může se hodit

Jak se tam dostat

  • Po dálnici do Vyškova, zde odbočit na silnici č. 379 směr Blansko. Pokud pojedete od západu ve směru od Brna, pak můžete sjet z dálnice již na exitu Rousínov a po vedlejších silnicích prokličkovat zkratkou do Račic-Pístovic, Ruprechtova nebo Bukovinky.
  • Autobusy do výše zmíněných východiskových obcí jezdí z Vyškova.

Praktické rady

  • Rakovecké údolí je široké a cesty vedou po obou březích potoka. Některé úseky jsou pevné asfaltové, jiné často kluzké a bahnité. Mezi oběma paralelními údolními cestami existují značené nebo i neznačené spojky.
  • Rakovecké údolí je vhodné pro pěší, cyklisty, výletníky na koloběžkách i vozíčkáře. Pohybovat se v celé délce údolí po pevné neblátivé cestě však znamená střídat druhy turistického značení (červená, cyklotrasa, naučná stezka) a zároveň pravý břeh s levým.

Tipy na okruhy Rakoveckým údolím

  1. Okruh naučnou stezkou od silnice Račice-Ruprechtov k bledulím a zpět. Cca 11 km.
  2. Z Bukovinky po modré k „Zabitému“, odtud po červené k bledulím a zpět neznačenou lesní cestou po pravém břehu údolí k Junácké studánce. Od ní opět po modré nahoru do Bukovinky. Cca 13 km.
  3. Z Ruprechtova po modré kolem Tří smrků k „Zabitému“, po červené kolem bledulí na rozcestí pod Černovem, odtud vzhůru lesem na keltské hradiště Černov (možno též oklikou po silnici a zelené značce). Z Černova po zelené zpět do Ruprechtova.

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.