Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejkrásnější sopky Kokořínska. Kouzelný výlet, který dá zabrat

aktualizováno 
Symbolem Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko jsou pískovcové rokle, skalní pokličky a labyrinty. V severní části území však narazíte i na parádní kopce sopečného původu, z nichž některé jsou vyloženě neobjevené nebo chcete-li zapomenuté. Projděte si s námi 40 kilometrů tímto kouzelným krajem.

„Žlutá“ vyhlídka z Šediny na Berkovský vrch s hradem Starý Berštejn (vlevo Velký Beškovský kopec) | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Severní část Kokořínska na dohled od Máchova jezera je poseta izolovaně vystupujícími vrchy sopečného původu, které dodávají zdejší krajině charakteristický ráz a přitažlivý půvab.

Jejich vznik souvisí s třetihorní vulkanickou činností a dnes představují už jen torza podpovrchových částí dávných sopek. Vedle přírodovědných zvláštností a cenností (případně zdroje kameniva) poskytují nádherné a daleké výhledy.

Fotogalerie

Navštívit je lze postupně po částech, anebo také naráz během jediné dlouhé, ale nezapomenutelné túry.

Mizející Maršovický vrch

Významnou dominantu krajiny západně od Máchova jezera tvoří protáhlý hřbet Maršovického vrchu, donedávna vysokého plných 515 m.

Bohužel rozsáhlá těžba kamene způsobuje, že dominantou se postupně stává spíše lom než samotný snižující se kopec.

Do sedla pod Maršovickým vrchem přijdete po cca 5 km od nádraží Staré Splavy, přičemž vybrat si můžete trasu červenou nebo zelenou. Pak už zbývá vydat se lesem vzhůru směrem na západ k hraně velkého lomu. Z ní se otevírá výborný rozhled na České středohoří, Lužické hory a okolí Máchova jezera.

Lom je zdrojem stavebního kamene a zároveň významnou přírodovědnou lokalitou, neboť v něm byly objeveny hojné zlomy a pukliny umožňující datovat geologickou minulost Českého masivu v období mladších třetihor.

Výhled z Maršovického vrchu

Výhled z Maršovického vrchu

Hlavně z těchto důvodů vyvíjel roku 1994 Okresní úřad Česká Lípa snahu vyhlásit Maršovický vrch za chráněné území. Zatím k tomu však nedošlo a zřejmě už ani nedojde. Dlužno dodat, že unikátní jevy křehké tektoniky odkryla právě průmyslová těžba kamene, která zároveň požírá celý kopec.

Výrazným strategickým bodem se stal Maršovický vrch v roce 1938, kdy se kolem něj stavěla tzv. Liběchovská příčka linie pohraničního opevnění, projektovaná z Mělníka až za Jablonné v Podještědí. Několik betonových pevností již muselo ustoupit lomové činnosti stejně tak jako část bukového lesa s výskytem významných rostlin – např. střevíčníku pantoflíčku.

Dvěma značkami mimo Šedinu

Pouhé dva kilometry jihovýchodně od Maršovického vrchu ční nad lesy vulkanický suk Šedina (473 m) s charakteristickým nepravidelným tvarem. Lákavě tento vrch nevypadá jenom v krajině, ale také při pohledu na turistickou mapu, která slibuje daleký rozhled hned ze dvou míst. Kuriozitou je, že značené trasy (žlutá a zelená) v masivu Šediny míjejí nejenom vrchol, ale i sebe navzájem.

Šedina vznikla na severojižní čedičové žíle, jež vytváří vrcholový hřbítek s malou skalkou na nejvyšší kótě. Její okolí obklopují pískovce, které vystupují na úbočích vrchu. Zvětráváním těchto pískovců se ve střední a spodní části příkrých svahů vytvořila malá skalní města s terasami, škrapy, výklenky a kaňony. Odlišnost podloží se výrazně projevuje na vegetaci – zatímco na čedičích roste bučina, na pískovcích to jsou převážně smrky a borovice s hustým podrostem borůvky.

Asymetrický vrch Šedina

Asymetrický vrch Šedina

„Zelená“ vyhlídka z Šediny na Máchovo jezero

„Zelená“ vyhlídka z Šediny na Máchovo jezero

Obě značené trasy zpřístupňují hezká vyhlídková místa na pískovcových skalních terasách. Z té žlutě značené spatříte dva kilometry vzdálený a jako ženské ňadro zaoblený Berkovský vrch (450 m), jehož nejvyšší hrot tvoří zřícenina hradu Starý Berštejn. Stačí 45 minut popojít a jste tam!

Sopouchy dvou vulkánů

Čedičový Berkovský vrch je považován ze erozní torzo sopouchu, který prorazil souvrstvím křídových pískovců. Přívodní dráhu dnes již erodované sopky naznačuje vrcholová skála. Její nynější podoba byla však značně ovlivněna antropogenními úpravami v souvislosti s lámáním kamene a stavbou hradu. Převážnou část hmoty Berkovského vrchu však tvoří pískovce.

Berkovský vrch nese jméno šlechtického rodu Berků z Dubé, s nimiž se nejvíce pojí nepříliš dlouhé dějiny Starého Berštejna – od počátku 15. století do konce 16. století. Zřícenina je již léta soukromým vlastnictvím a není veřejnosti běžně přístupná. Je to škoda hlavně z důvodu mimořádně krásného rozhledu, který si lze bez výstupu na citadelu vychutnat jenom částečně. Před svévolným vniknutím do zabezpečeného areálu varují nekompromisní výstražné tabule.

Berkovský vrch s hradem Starý Berštejn

Berkovský vrch s hradem Starý Berštejn

Přírodovědná lokalita obdobného typu – tedy zbytek sopouchu, se nachází v dohledu 3 km nad malou vesničkou Korce (místní část Dubé) a jmenuje se Korecký vrch (465 m). Na vrcholek vede odbočka zelené turistické značky, nahoru však chodí málokdo. A to je škoda, neboť bezlesý travnatý vrcholek se stepní vegetací poskytuje ideální rozhled. Krásně jsou odtud vidět například oba Bezdězy.

Těsně pod nejvyšší kótou vystupují na jižních svazích několikametrové skalní stěny a sruby s náznaky sloupcové odlučnosti nepravidelného průřezu. Nalézt lze i zbytky vulkanických strusek.

Ležící prase Kokořínska

V pořadí další vrch spojený se sopečnou minulostí se jmenuje Velký Beškovský kopec (474 m). Od Koreckého vrchu neleží daleko, cesta však vede oklikou.

Velký Beškovský kopec je opravdovou ozdobou Kokořínska. Má tvar asymetricky modelovaného hřbetu směru s příkrými srázy, přičemž na východ se masiv sklání pozvolněji a přechází do tzv. Kočičího hřbetu. Kopec se v profilu podobá ležícímu vepři a tvarově připomíná siluetu vulkanických kopců Ľubietovský či Klenovský Vepor ve Slovenském Rudohoří.

Silueta Velkého Beškovského kopce připomínající ležící prase

Silueta Velkého Beškovského kopce připomínající ležící prase

Malý a Velký Bezděz (a Ještěd) z Vrátenské hory

Malý a Velký Bezděz (a Ještěd) z Vrátenské hory

Na rozdíl od karpatských dvojníků je však Beškovský kopec převážně pískovcový a vulkanické horniny v podobě čedičové žíly vystupují pouze na nejvyšším vrcholu při západním okraji.

Příkré svahy Beškovského vrchu zdobí četné pískovcové skalní stupně, různé skalní útvary (například Svatební věž) a na několika místech i suché kaňony. Vše je ovšem ukryto v převážně smrkových a borovicových porostech, které na čedičovém podloží střídají bučiny.

Okolí je protkáno hustou sítí turistických stezek – na vrchol s dílčími výhledy vede odbočka z modré trasy. Některé pískovcové skály v masivu Beškovského kopce navštěvují s oblibou horolezci.

Může se hodit

Kopce zjizvené lomy
Smutný osud postihl kdysi výraznou krajinnou dominantu Tachovský vrch (498 m), jenž se tyčil mezi Bezdězem a Koreckým vrchem do výšky 498 m. Dnešní výšku již mapy neuvádějí, neboť z kopce zbylo po rozsáhlé těžbě stavebního kamene jen torzo a hluboký kráter.
Jizvy starých lomů objevíte rovněž na protáhlém masivu Vrátenské hory (508 m) – nejvyšším bodě tzv. Houseckých vrchů v severovýchodní části CHKO Kokořínsko. Na vrcholu stojí známá rozhledna, z níž lze přehlédnout téměř celou severní polovinu Čech

Mapy
KČT 1 : 50 000 č. 16 – Mělnicko a Kokořínsko
KČT 1 : 50 000 č. 15 – Máchův kraj

Návrh přechodu
Staré Splavy – Maršovický vrch (zelená a červená), 5 km – Šedina (červená a zelená), 9 km – Starý Berštejn (žlutá), 12 km – Korecký vrch (neznačeno a zelená), 17 km – Plešivec (neznačeno a modrá), 20 km – Velký Beškovský kopec (modrá) 23 km – Houska (modrá), 30 km – Vrátenská hora (modrá), 33 km – Nosálov (modrá), 35 km – Skramouš, žel. zast (modrá), 40 km

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.