Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejkrásnější kruhový výhled v Jizerkách

  8:50aktualizováno  14:01
Jizera – sice ne nejvyšší, ale asi nejznámější vrchol Jizerských hor. Vystupuje nad náhorní rovinu v centrálních partiích pohoří a svým charakteristickým klenbovitým masivem ozdobeným několika vrcholovými skalisky vytváří neodmyslitelnou dominantu okolní krajině.

Výlet na Jizeru - Skalní vyhlídka na vrcholu Jizery | foto: Jan PförtneriDNES.cz

Magickou Jizeru poznalo 85 procent čtenářů - přehled výherců a vyhodnocení soutěže ČTĚTE ZDE.

Zábradlím zabezpečená skalní vyhlídka ve výšce 1122 m nabízí jeden z nejkrásnějších kruhových rozhledů v Jizerských horách a za dobrého počasí láká denně stovky návštěvníků.

Trefný Sedmištít

První zmínka o Jizeře pochází z roku 1591. V hraničním sporu se uvádí názvem Siebengiebel, což lze do češtiny přeložit jako Sedmištít. Škoda, že se tohle krásné pojmenování, související patrně s členitostí rozervaných vrcholových skalisek, neujalo… Sedmištít by se mezi českými vrcholy vyjímal určitě hezky.

Vrchol Jizery nebo chcete-li Sedmištítu nenabízí svým návštěvníkům na rozdíl od mnoha ostatních významných kopců v ČR žádnou civilizační odměnu v podobě chaty, hospody či rozhledny. Odměnou je "pouze" výhled do krajiny a pobyt v mimořádně cenném přírodním prostředí, které je na ploše 92 ha chráněno od roku 1960 jako přírodní rezervace.

Výlet na Jizeru
Přírodní rezervace Klečové louky

Původně se tady rozkládal smrkový prales, jeho velká část padla po vichřici v roce 1966, zbytek díky kyselým dešťům a kůrovci v sedmdesátých letech 20. století. Zbyla pouze uschlá torza starých smrků, které postupně nahrazuje mladý podrost.

Laikovi by se mohlo zdát, že zde už není co chránit, opak je však pravdou. Lesní porosty na Jizeře představují jedno z mála míst původního jizerskohorského smrku.

Semena zde odebraná se používají při obnově lesů Jizerských hor, které odumřely i díky tomu, že zde byly v minulosti vysazovány smrky neznámého původu, pravděpodobně z ciziny. Nově vysazované porosty adaptované na místní klimatické a půdní podmínky by proto měly vytvořit přirozenější a stabilnější ekosystém.

Výlet na Jizeru
Jizera od severu z modré turistické trasy nad Smědavou

Může se hodit


Klikněte na mapu pro zvětšení

Jak se tam dostat
Východiskem pro motoristy je horská silnice č. 290, protínající napříč Jizerské hory.
Z hlavní silnice Liberec - Harrachov na ni odbočíte v Dolním Polubném (směr Hejnice). Silnice stoupá kolem přehrady Souš až k nejvyššímu předělu na hlavním evropském rozvodí, které se jmenuje U kůrovce. Pak následuje krátké klesání k chatě Smědava, kde je hlídané parkoviště. Z opačné strany se na silnici č. 290 odbočuje ve Frýdlantu z hlavního tahu Liberec - Zawidów.
Pěšky se k chatě Smědava nebo do oblasti kolem hory Jizery dostanete několika různými značenými trasami ze železniční stanice Bílý Potok (spojení z Liberce přes Raspenavu).
Nejhezčí je zelená kolem vodopádu Černého potoka a následně žlutá přes Frýdlantské cimbuří, která končí pod Jizerou.

Nádherný kruhový výhled po kraji

Vraťme se však k samotnému vrcholu. Největším turistickým magnetem jsou bezesporu rozervaná žulová skaliska, lákající k výstupu a rozhledu do kraje.

Asi nejkrásnější pohled se otevírá jihovýchodním směrem, kde se na obzoru za dobrého počasí rýsuje hradba Krkonoš. Rozeznat lze Vysoké kolo, Sněžné jámy i Sněžku. V popředí zaujme charakteristická homole Bukovce nad Jizerkou, jako důležitý orientační bod poslouží lesklá hladina Soušské přehrady.

Pohled na jihovýchod
Pohled z Jizery jihovýchodním směrem na Krkonoše (vlevo na obzoru), vpravo hladina přehradní nádrže Souš 

Severnímu až severovýchodnímu obzoru dominuje Vysoký hřbet s nejvyšší Vysokou Kopou (1126 m) v Polsku a Smrkem (1124 m), který přesahuje Jizeru o dva metry. 

Pohled na severovýchod
Pohled z Jizery severním směrem na Smrk (1124 m) – nejvyšší vrchol české části Jizerských hor

Na západě ve výhledu poněkud překážejí ploché masivy Černé hory a Holubníku – bez nich by bylo za dobré dohlednosti vidět nerušeně celé pásmo Lužických hor. Na jihozápadě zaujme špička Ještědu. Při pobytu na vrcholových skálách Jizery rozhodně stojí za povšimnutí také samotná žulová hornina, z níž vystupují velké světlé krystaly živců.

Pohled na západ
Pohled z Jizery západním směrem na masiv Černé hory a Holubníku

Původně vedly na Jizeru značené turistické trasy ze tří směrů, z důvodu ochrany přírody zbyla pouze jedna žlutá, po níž je nutné se vrátit zpět.

Obvykle se Jizera zdolává od horské chaty Smědava, kde lze zaparkovat auto. Necelých dvacet minut po šotolinové, modře značené cestě to trvá k rozcestí pod Jizerou u Malé klečové louky. Další slabá půlhodinka je nutná ke zdolání samotného vrcholu po žluté.

Cyklistům není vjezd na Jizeru ani pod ni dovolen, kolo je třeba odstavit u Smědavy anebo u bufetu Na Kneipě.

Pohled z Jizery, 2.nejvyšší hory Jizerek
Pohled z Jizery jihovýchodním směrem na Krkonoše (v popředí vrch Bukovec nad osadou Jizerka)

Zajímavosti v okolí

Chata Smědava – stylová chata u silnice č. 290 Hejnice–Smědava–Horní Polubný ve výšce 847 m. Zajíždí sem několikrát denně autobusová linka z Frýdlantu. U chaty je velké parkoviště, lze odtud vyrazit v podstatě do kteréhokoli místa Jizerských hor. Cena noclehu činí 220 Kč.

Vodopád Bílé Smědé – je vidět i slyšet z modré turistické značky asi v půli cesty mezi chatou Smědava a rozcestím pod Jizerou. Hezký vodopád se dvěma vějířovitými proudy dosahuje výšku zhruba 3 m.

Výlet na Jizeru
Vodopád na Bílé Smědé

Klečové louky – přírodní rezervace ochraňující soustavu rašelinišť po obou stranách Štolpišské silnice na západním úpatí Jizery. Vstup a prohlídku nejzajímavějších částí rezervace umožňuje povalový chodník.

Na Kneipě – rozcestí turistických tras a lesních cest, oblíbené odpočinkové místo při návštěvě jizerskohorských plání. Vyhledávaný je zde kiosek charakteristického zkoseného tvaru. Hezký pohled na vrchol Jizery.


Autoři:




Nejčtenější

Cihlové červené domy (dřevo tehdy nebylo) jsou zásadně třípatrové, s různě...
Od prádelen až po UFO. Genius loci černé perly Slezského vojvodství

Polské Katovice se sotva dvousetletou historií se v novém tisíciletí vydávají směrem moderního města. Sází na sport, hudbu i kongresovou turistiku. A přeměna...  celý článek

Ničivý požár, který 29. září 1942 odpoledne způsobila neopatrná kuchařka,...
Turistický ráj a chloubu lyžařského klubu zničila neopatrná kuchařka

Pouhých dvacet let vydržela na Harusově kopci u Nového Města na Moravě vyhledávaná „horská“ chata. Po velkém požáru v roce 1942 z ní zbylo jenom spáleniště....  celý článek

Jeden z nejkrásnějších pohledů na Rovinj
Naháči a šusťákovky jsou pryč. Z Istrie se za 10 let stala perla Jadranu

Chorvatsko v roce 2016 ohlásilo rekordní turistickou sezonu. Co se týče počtu návštěvníků, vyhrála právě Istrie s 3 763 200 turistů. A Češi se sem po...  celý článek

Tropická klasika: MSC Divina v kostarickém přístavu Puerto Limón
Jedni je milují, druzí nenávidí. Výletní lodě jsou fenomén moderní doby

V porovnání s týdnem stráveným v hotelu u moře v Itálii či Chorvatsku je to hodně odlišná dovolená. Vydat se na plavbu po Středozemním moři, podél norského...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.