Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejkrásnější kamenné varhany v Česku zná málokdo. Výlet na Zlatý vrch

aktualizováno 
Panská skála u Kamenického Šenova je světoznámou památkou neživé přírody, na níž tisíce lidí každoročně obdivují dokonalou sloupcovou odlučnost čediče. Připomíná to zkamenělé píšťaly varhan. Málokdo přitom ví, že ještě hezčí a dokonalejší čedičové sloupce se vyskytují nedaleko odtud.

Kamenné varhany na Zlatém vrchu | foto: Martin Janoškapro iDNES.cz

Kamenné varhany jsou typickým přírodním fenoménem krajin se sopečnou minulostí. Vznikají v důsledku objemových změn při ochlazování a tuhnutí lávy a to vždy tak, že čedičové sloupce směřují kolmo k někdejší ploše ochlazování.

Podle orientace a vývinu sloupců lze rekonstruovat předvulkanický reliéf a usuzovat v jakých podmínkách láva tuhla. Dobře vyvinutá odlučnost se vytváří při velmi pozvolném ochlazování.

Světoznámá Panská skála

Panská skála u Kamenického Šenova patří k nejvýznamnějším geologickým lokalitám u nás a od roku 1953 je chráněná jako národní přírodní památka. Sloupcová odlučnost čediče se zde vyvinula v tak dokonalé a reprezentativní podobě, že zdejší kamenné varhany vešly ve známost i za našimi hranicemi.

Čedičové sloupy jsou 15 m dlouhé, v průřezu dosahují mocnost 20–25 cm a mají tvar pěti či šestiúhelníku (výjimečně se jedná o jiný n-úhelník).

Původně měla lokalita podobu holého, asi 30 metrů vysokého návrší s trojicí křížů na vrcholu a nazývala se Kalvárie nebo Křížový vrch. Jméno Panská skála vzniklo překladem německého Herrnhausfelsen, přičemž "Herrn" vzniklo pravděpodobně zkomolením "Gehörn", kterým se ve zdejším kraji označovaly strmě čnějící skalní útvary.

Vzhledem k vysokému počtu návštěvníků Panské skály se tu muselo vybudovat i velké placené parkoviště, informační centrum a sociální zázemí. Vstup je však bezplatný.

Panská skála u Kamenického Šenova

Panská skála u Kamenického Šenova

Kamenné varhany odkryla průmyslová činnost

panská skála v pohádce

Možná nevíte, že na čedičovém vrchu Panská skála u Kamenického Šenova se ukrýval král Miroslav i s princeznou Krasomilou v pohádce Pyšná princezna.

Těžit kámen na Panské skále začali místní sedláci již koncem 18. století. Po kvalitních, pevných kusech čediče byla velká poptávka v zahraničí, zejména v Nizozemsku při stavbě hrází. Čedič totiž vykazuje značnou odolnost vůči agresivnímu působení mořské vody.

Pokračující lámání čediče odkrývalo unikátní přírodní jev, zároveň však ale přispívalo k jeho postupnému ničení a likvidaci.

První pokusy o záchranu Panské skály a zastavení těžby vyvíjeli osvícení aktivisté a spolky již koncem 19. století. Roku 1904 se podařilo zastavit těžbu na vrcholu a pokračovalo se pouze v předpolí, kde vzniklo malebné jezírko. Definitivní zákaz se podařilo prosadit po složitých jednáních s majitelkou až roku 1913. Významně se o záchranu Panské skály zasloužil geolog Josef Emanuel Hibsch (1852-1940) z Děčína.

V období obou světových válek se na Panské skále opět příležitostně lámal kámen. V roce 1939 se dokonce vypracoval projekt na odtěžení celého prostoru mezi skálou a silnicí, přičemž sloupy se měly použít k zabezpečení ponorkové základny na ostrově Helgoland. K tomu však již naštěstí nedošlo a od roku 1948 Panská skála slouží pouze k osvětovým účelům.

Sloupcovitá odlučnost čediče na Panské skále

Sloupcovitá odlučnost čediče na Panské skále

Ukrytý Zlatý vrch

Jen málokdo z návštěvníků úchvatné Panské skály tuší, že ještě hezčí a větší divadlo v podobě čedičových kamenných varhan se ukrývá nedaleko odtud na kopci Zlatý vrch (656 m). Návštěvnost obou lokalit je přitom propastně odlišná.

Objemem hmoty i nadmořskou výškou nevelký, avšak v okolní krajině nápadný vulkanický suk Zlatého vrchu ční 6 km severně od Panské skály u vesnice Lísky, odkud vede od parkoviště do lomu červeně značená turistická trasa. Od roku 1964 je Zlatý vrch chráněný podobně jako Panská skála v kategorii národní přírodní památka.

Vrchol Zlatého vrchu

Vrchol Zlatého vrchu

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

Zlatý vrch je součástí Lužických hor a podobně jako většina ostatních vrchů v této oblasti byl vypreparován erozí ze svrchnokřídového pískovcového souvrství.

Původně podpovrchové vulkanické těleso tvořené čedičem se skládá ze dvou částí. Spodní část, odkrytou lomem, tvoří dokonalé sloupce čediče o průměru okolo 30 cm a délce až 30 m. V horní části lomové stěny jsou sloupce uloženy téměř vertikálně, směrem dolů se jejich sklon zmenšuje do podoby obrovského vějíře. Vysvětlením vzniku tak dokonalých útvarů je teplotně stabilní prostředí s velmi pomalým a stejnoměrným tuhnutím lávy.

Nad horním okrajem lomu je vidět svrchní část vulkanického tělesa, tzv. sopečnou zátku či čepici, pro niž jsou charakteristické nepravidelně uložené sloupce. Svrchní část tuhla v jiných podmínkách a rychleji než spodní část.

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

Varhany nejenom z čediče

Zásluhu na odkrytí unikátního přírodního výtvoru na Zlatém vrchu má opět lom na stavební kámen, založený kolem roku 1870. Lámaly se tu až šest metrů dlouhé čedičové sloupce.

Zastavení těžby a první pokus o vyhlášení rezervace se datuje rokem 1940, koncem druhé světové války i několik let po ní se však těžilo znovu. Těžba pokračovala dokonce i poté, co byla lokalita roku 1964 vyhlášena za státem chráněné území. Důvodem bylo, že lom měl původně dvě patra a sloupy v nich dosahovaly délku zhruba 15 m. Odtěžením spodního patra vznikla souvislá lomová stěna s délkou čedičových sloupů až 30 metrů! Definitivně byla těžba zastavena v listopadu 1973.

Pokud byste chtěli spatřit kamenné varhany do třetice, pak se můžete ze Zlatého vrchu vydat po zelené značce naučné stezky k jihu a po necelých třech kilometrech narazíte přímo nad údolím říčky Kamenice na obrovské skalisko Pustý zámek. Je na něm hezká, zábradlím opatřená vyhlídka. Nejhezčí podívaná však čeká teprve dole, kde jsou patrné mohutné, vodorovně uspořádané sloupce o délce až 25 m a průměru 1,85 m.

I zde se na odkrytí nevšedního výtvoru podílela lidská činnost – skálu částečně odstřelili koncem 19. století dělníci stavějící silnici a železnici. Neobvyklé je, že tyto sloupce nejsou čedičové, ale vyvinuly se v méně běžné vulkanické hornině trachyt.

Skalisko Pustý zámek se sloupcovou odlučností trachytu

Skalisko Pustý zámek se sloupcovou odlučností trachytu

Kde jinde hledat kamenné varhany

Kamenné varhany se vyskytují ve více či méně dokonalé podobě na mnoha dalších místech. Hezké exempláře najdete hlavně ve starých opuštěných lomech, v přírodě bývá sloupcová odlučnost vyvinutá hůře.

Pozoruhodné čedičové sloupce lze obdivovat například na lokalitách Radobýl u Litoměřic, Vrkoč u Ústí nad Labem, Klučky u Kamenického Šenova a Hlinky u Bečova nad Teplou, dále u Rotavy (Krušné hory), Konojed (České středohoří), Meziny (Nízký Jeseník) a jinde.

Někde dokonce vznikly vlivem tepelného působení magmatu obdobné sloupcovité útvary v pískovcích. U nás je nejznámějším příkladem Dutý kámen u Cvikova, v Lužických horách na německé straně patří k oblíbeným výletním místům pískovcový útvar Orgel (Varhany).

Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.