Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejkrásnější české vesničky uprostřed močálů

aktualizováno 
Západně od jihočeské Soběslavi se skrývá unikátní kout Česka, Soběslavská blata. Oblast je jedinečná nejen osobitou lidovou architekturou, která ponechala zdejším vískám původní ráz, ale i drsnými půvaby přírody.

Víska Vlastiboř patří do Soběslavských blat. Ta jsou jednou z nejcennějších oblastí lidové architektury u nás. | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Soběslavská blata, která patří k nejcennějším oblastem lidové architektury u nás, vlastně zahrnují souvislou řadu vesnic vystavěných kolem původních rašelinišť. Ve směru od Soběslavi k Bechyni se nacházejí Záluží, Vlastiboř, Svinky, Komárov, Klečaty, Zálší, Mažice a Borkovice. Na sever od Vlastiboře pak leží Debrník a Nedvědice, na jih lze ještě k centru Soběslavských blat počítat Sviny u Veselí nad Lužnicí, Hatrmanice a Kundratice.

Výlet k českým "perníkovým chaloupkám" však zahájíme právě uprostřed drsné přírody.

Mezi temnými močály

Na první pohled se ani nechce zdát, že zdejší přívětivá rovina v sobě tají místa, kde jediný chybný krok může znamenat zápas o holý život. Severně od Borkovic se však v hustých lesích nalézají rašeliniště, která jsou od 80. let chráněnou přírodní rezervací Borkovická blata.

Na přibližně pětikilometrové trase naučné stezky mohou návštěvníci obdivovat vzácnou flóru - bažinné borovice zvané blatky, kapraď hřebenitou, suchopýr pochvatý, rosnatku okrouhlolistou, bublinatku jižní, rojovník bahenní či brusnici vlochyni...

Nově upravená naučná stezka Borkovickými blaty

Rašeliniště začalo vznikat zhruba před 10 000 lety, mocnost rašeliny dosahovala místy až 8 metrů. Všude kolem dokola se rozprostírají nepřehledné porosty, bez viditelné stezky by se tak pořádné bloudění stalo otázkou několika minut. Procházka po naučné trase je krásná po celý rok, teď na podzim ji zpestřují červené bobule klikev.

Charakteristickým stromem rezervace je borovice blatka, jež se vyznačuje tím, že nemá hlavní kořen a že větve vyrůstají rovnou odspoda stromu. Nejstaršímu a nejvyššímu exempláři se přezdívá "Blatská princezna" - má chybou růstu rozdvojený kmen, přičemž obě části měří 13 metrů.

Bohužel, bohatství Borkovických blat se po staletí snažil přivlastnit člověk. Nejprve ukrajoval rašelinu poměrně jednoduchou ruční těžbou, později využil mechanizace. Část území tak padla za oběť povrchovému dolování. Dnes jsou místa těžby převážně zaplavena, což jim pozvolna vrací, aspoň opticky, zdánlivě nenarušený charakter. Ukázky důlní techniky si zájemci mohou prohlédnout v počátečním úseku naučné stezky.

Borkovická blata

Domy jako z pohádky

Hned za luhy Borkovických blat se sluní usedlosti vísky Záluží. Rozhlédneme-li se po návsi, ovane nás dech lidového baroka 19. století. Zdobené štíty statků, lesklé oko rybníčku, košaté lípy... Zkrátka, domácí česká idylka. Zdejšímu selskému baroku (tzv. blatskému baroku) vtiskli nezapomenutelnou tvář místní zedničtí mistři Jan Šoch a Martin Paták.

Typická blatská usedlost (Záluží)

Selské baroko se uplatnilo během 19. století hlavně v jižních Čechách. Vychází z klasicistní a barokní architektury, jejíž prvky využívá ve zcela specifických, z hlediska čistoty původního slohu vlastně chybných kombinacích, které jsou však nesmírně malebné.

Kouzelná kovárna a loutky

Pokud zamíříte do Záluží, rozhodně musíte vidět také místní kovárnu. Od roku 1899 chaloupka sloužila kovářským mistrům, kteří se tu střídali v desetiletých cyklech, jelikož zdejší pyšní statkáři nehodlali poskytnout domovské zázemí kdekomu, kdo sem přivandroval. Později budova dokonce degradovala na autobusovou zastávku. Nakonec se ale dočkala záchrany a pod klenutým obloukem nyní vystavuje nejen vybavení kovářské dílny, ale i různé pozoruhodné železné exponáty.

Záluží

V přilehlém selském stavení pak majitel znovuzrozené kovárny pootevřel pro veřejnost vrátka další své vášni, sbírání loutek. To asi ocení zejména ti nejmenší, i když pohled do obličeje loutky znázorňující smrtku může snadno rozesmát (nebo vyděsit) též dospělého.

Ve stísněných prostorách vedlejší černé kuchyně mohou hlavně návštěvnice obdivovat um bývalých hospodyněk, které v těchto podmínkách zvládaly péči o hladovou domácnost a připravovaly mimo jiné i tradiční koláč, tzv. řičici.

Další místnost je věnována etnografické expozici. Prohlédnout si zde můžete například keramický hrnec "koutňák" - servírovala se do něj slepičí polévka určená výhradně pro šestinedělky a podávaná vždy do kouta za plentu, kde se novopečená matka zotavovala.

Pokud vás nadchlo Záluží, zamířit můžete i do sousední Vlastiboře, dále do Svinek, Komárova a dalších blízkých vesniček, které tvoří nejcennější přihrádku šperkovnice Soběslavských blat. Hravé tóny ornamentů omítek se vám budou vracet ještě dlouho po návratu z výletu.

Záluží

Záluží


Lidové baroko Soběslavských Blat (Vlastiboř)

Vlastiboř

Může se hodit

Jak se tam dostat

Ideálním východiskem výletu je železniční zastávka Soběslav, odkud vychází modře značená cesta k počátku naučné stezky Borkovickými blaty. Dále pak můžete navázat prohlídkou některé z obcí Soběslavských blat. Plusem pro cykloturisty je nenáročný terén a nízký silniční provoz.

Motoristé se k Borkovickým blatům dostanou pomocí komunikace Vesce – Mažice (při výjezdu z lesa před odbočkou do Borkovic leží po pravé straně parkoviště). V Soběslavi se rovněž nachází detašovaná expozice táborského Husitského muzea, věnovaná Soběslavským blatům.

Možná nevíte, že

Soběslavská blata patřila k velmi bohatým regionům Čech. Ke zdrojům příjmů patřilo výnosné zemědělství – pěstování obilnin kombinované s těžbou rašeliny, dřeva a chovem ryb. Proto se i zdejší kroje zařadily mezi nejvíce výtvarně propracované, ihned za kroji ze zámožných oblastí Moravy. Tradice nošení lidového oděvu tu zanikla přibližně v období první republiky.

Užitečné weby
www.selskebaroko.cz
www.zaluzi.estranky.cz
www.sobeslav.cz

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.