Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejhezčí podzimní výlet: Beskydy z Ondřejníku

  7:00aktualizováno  7:00
Panorama Moravskoslezských Beskyd si nelze představit bez výrazného, nezaměnitelného masívu Ondřejníku. Přestože patří spíše k nižším vrcholům, celé Beskydy jsou z něj vidět jako na dlani. Zvláště pak za jasných podzimních dní.

Ondřejník: vrchol Skalka ozářený zapadajícím sluncem - Ondřejník: vrchol Skalka ozářený zapadajícím sluncem | foto: Martin JanoškaiDNES.cz



Klikněte na mapu

Nejvyšší v Podbeskydí

Přestože bývá Ondřejník běžně řazen k Moravskoslezským Beskydům, oficiálně k nim nepatří. Podle exaktního geomorfologického členění je součástí Podbeskydské pahorkatiny, v níž dosahuje vrcholem Skalka (964 m) nejvyšší bod. Zároveň nepatří ani do Chráněné krajinné oblasti Beskydy, jejíž severní ohraničení kopíruje jižní svah vrcholu Skalka.

Nic to však nemění na tom, že Ondřejník je krásná hora, bez níž si nejvýchodněji ležící české pohoří nelze představit. Především poskytuje krásnou vyhlídku na pásmo beskydských vrcholů ze severní strany od Frenštátského Javorníku přes pásmo Radhoště, Kněhyně, Smrku a Lysé až po Prašivou.

Krásné vyhlídky jsou podmíněny hlavně tím, že Ondřejník vystupuje z okolní krajiny zcela izolovaně jako jakási ostrovní hora bez návaznosti na sousední horské celky. Tvoří protáhlý masiv ve směru sever-jih, který je na obou protilehlých koncích zvýrazněn vrcholy Skalka (964 m) a Solárka (889 m). Jeho příkré a vysoké svahy se staly symbolem pro paragliding v Beskydech.

Nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí – oblíbené východisko na Ondřejník

Nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí – oblíbené východisko na Ondřejník

Vzhůru na cukrovou homoli

Nejmajestátněji působí Ondřejník při pohledu z jihu, konkrétně z Kunčic pod Ondřejníkem, které bývají častým východiskem k túrám v tomto masivu. Jako homole cukru odtud vypadá vrch Skalka – nejvyšší bod Ondřejníku.

Z Kunčic na něj vede nejkratší, zároveň však nejnáročnější výstupová trasa v délce 3 km. Nejdříve se jde po loukách, které jsou zastavěny rekreačními chatami a původními horskými samotami, k nimž dnes jako houby po dešti přibývají novodobé domky a vily.

Ondřejník od železniční stanice v Kunčicích

Ondřejník od železniční stanice v Kunčicích

Zakrátko se modrá značka vnoří do lesa a strmým, náročným výstupem míří vzhůru. Krásné přírodní partie přicházejí se vstupem do přírodní rezervace Skalka kousek pod samotným vrcholem. Na velmi strmých svazích s četnými balvany, skalkami a dokonce i menšími puklinovými jeskyněmi se dochovaly původní bukové porosty pralesovitého rázu, které na podzim hýří nepřebernými odstíny zlatých barev. Až 180 let staré stromy slouží jako příbytky vzácnému ptactvu, občas se tu vyskytnou i stopy pobytu rysa.

Bukové lesy pod Skalkou v barvách podzimu

 Bukové lesy pod Skalkou v barvách podzimu

Pozor na mravence a motorkáře!

Kousek před dosažením vrcholu Skalka míjí modrá turistická značka horní okraj paseky, která slouží jako startovní místo vyznavačů paraglidingu. Za příznivého počasí a větru jich v okolí Onřejníku uvidíte plachtit na nebi hned několik. Z paseky se zároveň otevírá překrásný pohled směrem na západ k Frenštátskému Javorníku a podhůří Beskyd.

Samotný vrchol Skalka – nejvyšší bod ondřejnického masívu – je na výhled poměrně skoupý. Kdysi tu stávala třípatrová dřevěná triangulační věž čnící nad vrcholky stromů, tu však již dávno odnesl čas. Dnes můžete jen sem tam v průsecích zahlédnout siluetu protilehlého Radhoště nebo majestátního Smrku. Škoda, rozhledna by tady určitě “bodla”.

Stop škůdcům beskydské přírody

Stop škůdcům beskydské přírody

Náhrady v podobě “ztracené” vyhlídky však přicházejí v dalších částech modré turistické trasy, která postupně opouští hřebenovou trasu a začíná traverzovat východní svah Ondřejníku. Z mnoha průseků a pasek se otevírají krásné pohledy směrem k Lysé hoře a na malebnou podbeskydskou krajinu v okolí Frýdlantu nad Ostravicí.

Cestou můžete spatřit také obrovská mraveniště lesních mravenců, chráněná kryty proti sesutí či pletivem vůči nepřátelům ze stran zvířat (divočák, jezevec, žluna). Z přilehlých informačních panelů se pak dozvíte, že mravenec lesní patří nejen mezi užitečné, ale také silně ohrožené druhy naší fauny.

Ohroženým druhem se však na Ondřejníku můžete stát koneckonců i vy a to v případě, že potkáte skupinu terénních motorkářů, kterým se navzdory přísnému zákazu v okolních lesích velmi dobře daří.

Lysá hora z Ondřejníku

Lysá hora z Ondřejníku

Může se hodit

 

Bukové lesy pod SkalkouItinerář trasy

Kunčice pod Ondřejníkem, žel. st. – Skalka (modrá), 4 km – chata Ondřejník (modrá), 9 km – Frýdlant nad Ostravicí, žel. st. (modrá), 13 km.

Masív Ondřejníku z Velké StolovéJak se tam dostat

Ondřejník je perfektně přístupný vlakem po trati č. 323 Ostrava – Valašské Meziříčí. Vlaky zde jezdí i o víkendech velmi často. Ideálním nástupním místem jsou Kunčice pod Ondřejníkem, ležící přímo na jižním úpatí Skalky. Logickým cílem je železniční stanice ve Frýdlantě nad Ostravicí na téže trati, použít se dá i zastávka v Čeladné.

Autem je Ondřejník rovněž dobře přístupný. Z Frýdku-Místku vede až do Frýdlantu nad Ostravicí čtyřproudová silnice, z Frýdlantu lze po místní komunikaci vyjet až k chatě Ondřejník, kde je parkoviště.
* Nenáročné a vhodné pro všechny věkové kategorie!

Radhošť z OndřejníkuMapy

1:50 000 SHOCart č. 69 – Moravskoslezské Beskydy.

1:50 000 KČT č. 96 – Moravskoslezské Beskydy. 

Ondřejník na webu

http://www.ondrejnik.penzion.com/

http://www.arealsolarka.cz/

http://beskydy.org/ondrejnik/

http://www.ibeskydy.ic.cz/ondrejnik.htm


 

Památník Ferdiše Duši ve Frýdlantě

Až vás z Beskyd předčasně vyžene třeba špatné počasí, zastavte se ve Frýdlantě nad Ostravicí. Hned na vlakovém nádraží potkáte schematický plánek města s vyčerpávajícími informacemi o místní historii, současnosti i turistických zajímavostech. Dozvíte se, že první písemná zmínka o Frýdlantu pochází z roku 1300, kdy patřil k hukvaldskému panství olomouckých biskupů. V období třicetileté války se v okolí objevily první pece na výrobu železa, které založily bohatou průmyslovou tradici.

Nejcennější památkou Frýdlantu je klášter z roku 1871, jehož součástí je řeholní kaple v novorománském slohu s precizně provedeným dřevěným stropem. Kaple představuje kopii baziliky sv. Pavla v Římě. Za zmínku stojí také barokní kostel sv. Bartoloměje, socha Panny Marie Karmelské a sv. Jana Nepomuckého.

Největším turistickým magnetem je ovšem malý domek stojící ve vilové čtvrti, kterou prochází modrá turistická značka k chatě Ondřejník. Jedná se o rodný dům grafika a malíře Ferdiše Duši (1888 - 1958), nejslavnějšího rodáka města. Dům je upraven jako muzejní expozice věnovaná umělcově životu a dílu, konají se tady však i příležitostné výstavy. Památník Ferdiše Duši je otevřen ve středu, sobotu a neděli v době od 10 (ve St od 13) do 17 hodin



Kolem vyhořelé chaty

Lesní cesta vás po 5 kilometrech příjemného klesání přivede k chatě Ondřejník, která je přirozeným turistickým centrem v popisovaném horském masívu. Příjemný areál zdobí kamenná kaplička, na děti čekají kolotoče a houpačky, posezení za hezkých slunných dnů zajišťují dřevěné lavečky s překrásným pohledem na Lysou horu – nejvyšší vrchol Beskyd.

Až do roku 2002 stála v areálu jedna z nejhezčích a nejstarších beskydských chat – horský hotel Solárka. Před 4 lety však do základů shořela a zbyly po ní jenom nevzhledné ruiny, které se postupně odstraňují. Do výletního areálu u chaty Ondřejník vede asfaltová silnice, takže tu bývá velmi živo téměř každý den.

Po občerstvení v chatě se nabízejí v podstatě dvě trasy: po zelené zpátky východním úbočím Ondřejníku do Kunčic případně Čeladné (cca 8 km, resp. 6 km) anebo po modré strmě dolů do Frýdlantu nad Ostravicí.

Kaplička u turistické chaty Ondřejník

Kaplička u turistické chaty Ondřejník

Autoři:




Nejčtenější

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

V květnu letošního roku oslavil David Glasheen oficiálních 20 let svého pobytu...
Bývalý milionář žije 20 let na osamoceném ostrově

David Glasheen měl všechno, po čem moderní člověk většinou touží. Během propadu akcií na newyorské burze v roce 1987 ale přišel o vysokou sumu peněz a postupně...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.