Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pět tipů na nejkrásnější květnové výlety v Česku

aktualizováno 
Dva třídenní prodloužené víkendy jsou jedinečnou příležitostí k nezapomenutelnému jarnímu výletu. Našich pět tipů vám představí typické krásy a kouzla květnové přírody. Zavedeme vás na kvetoucí louky, do skalního města, ke krkonošským vodopádům i do jednoho z nejromantičtějších údolí u nás.

Prvosenka jarní | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

1.Májové orchideje na Čertoryjích

Kde: Jihomoravský kraj, okres Hodonín, obec Radějov
Mapa: KČT 1 : 50 000 č. 92 – Bílé Karpaty

Ke květnu patří rozkvetlé louky. Chcete-li vidět ty nejkrásnější, největší a botanicky nejcennější, musíte vyrazit do CHKO Bílé Karpaty, jenž se díky nim stala biosférickou rezervací UNESCO.

Květnaté louky Bílých Karpat patří k druhově nejbohatším lučním porostům ve střední Evropě. Vznikly podobně jako jinde v Karpatech vymýcením lesů s cílem získat pastviny a krmivo pro dobytek. Nehnojené, pravidelně spásané nebo kosené bezlesé plochy vytvořily v průběhu šetrného lidského využívání nový životní prostor jedinečnému společenství rostlin a živočichů, mezi nimiž lze napočítat stovky vzácných či ohrožených druhů, včetně orchidejí.

Nejznámější orchidejová lokalita Bílých Karpat se nachází poblíž města Strážnice a jmenuje Čertoryje. Tato národní přírodní rezervace o rozloze 326 hektarů tvoří jen asi polovinu rozsáhlého komplexu, jemuž se říká Vojšické louky. Louky uprostřed lesů a oblých kopců jsou posety solitérními stromy, převážně duby, což navozuje představu jednoho velikého parku.

Orchidej prstnatec májový

Orchidej prstnatec májový

Procházka národní přírodní rezervací Čertoryje

Procházka národní přírodní rezervací Čertoryje

Orchidej rudohlávek jehlancovitý

Orchidej rudohlávek jehlancovitý

Mezi chráněnými územími Bílých Karpat se Čertoryje těší největší vážnosti i věhlasu. V květnu a červnu sem směřují kroky mnoha přírodovědců a fotografů, aby spatřili prchavou krásu kvetoucích orchidejí. K mnoha exemplářům vedou zřetelně vyšlapané chodníčky v trávě.

Obvyklým východiskem je rekreační oblast Lučina u Radějova, kde je malá vodní nádrž a několik rekreačních zařízení včetně hotelu.

2.Krkonošské vodopády

Kde: Královéhradecký kraj, okres Trutnov, obec Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou
Mapa: KČT 1 : 50 000 č. 22 – Krkonoše

V Krkonoších potkáte v této době spíše než rozkvetlé louky hojné zbytky sněhu. Počátek května je proto ideální pro pozorování krkonošských vodopádů, které mají právě v tomto období největší množství vody. Zkuste třeba navštívit nejmohutnější ledovcové údolí Labský důl, kterým prochází modře značená stezka ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu.

Fotogalerie

V Labském dole se nachází několik efektních a na české poměry velmi vysokých vodopádů, škoda, že ne všechny jsou hezky vidět. Například kaskády Pudlavy (122 m) a Dvorského potoka (68 m) na levostranných přítocích Labe nejsou vůbec přístupné a téměř zcela se ukrývají za neprůhlednou clonou smrkové monokultury.

Tak trochu skrytý, respektive neoznačený je i Malý Labský vodopád hned vedle značené cesty, který pozornosti mnohých kolemjdoucích uniká. Nevyniká sice výškou, patří však k nejvodnatějším v Krkonoších. Široký, šikmo orientovaný skalní stupeň napříč říčním korytem dosahuje výšky 5 m.

Nejkrásnější partie Labského dolu přicházejí na scénu nad soutokem Labe s Pudlavou, kde končí asfaltová cesta a trasa se mění v kamenitý chodník, kam už se může jenom pěšky. Brzy za tímto rozcestím se otevře pohled na nejvyšší Pančavský vodopád, který překonává mnohastupňovou kaskádou na kvádrovitě rozpukaném žulovém podloží úctyhodnou výšku 148 metrů. Efektní je zejména nejsvrchnější část s ostrou skalní hranou, připomínající zespodu zubaté hradby středověkého sídla.

3.Střední vrch v Lužických horách

Kde: Liberecký kraj, okres Česká Lípa, obec Prysk
Mapa: KČT 1 : 50 000 č. 12-13 – Českosaské Švýcarsko

Nenápadný Střední vrch (593 m) čtyři kilometry východně od České Kamenice a tři kilometry severně od Kamenického Šenova je prozatím neobjeveným krajinným klenotem mezi sopečnými kopci Lužických hor. Jeho nevelký masiv zdobí útlý skalní hrot, z něhož se otevírá velkolepý kruhový výhled na nejbližší, krajinářsky mimořádně pestré okolí. Podle vrcholových skal lidé dříve Střední vrch nazývali také Hranáč nebo Skála.

Atraktivní jsou zejména severní svahy Středního vrchu, spadající příkře dolů efektními skalisky, jež se využívají jako horolezecký terén. Na protilehlé, jižní straně se při úpatí strmých svahů rozprostírají louky s výskytem prstnatců májových.

Vyhlídkové skalisko Herdstein

Vyhlídkové skalisko Herdstein

Výhled ze Středního vrchu

Výhled ze Středního vrchu

Skaliska pod vrcholem Středního vrchu

Skaliska pod vrcholem Středního vrchu

Na Střední vrch nevede klasická turistická značka, pouze místní, nepříliš kvalitní značení, které v terénu de facto neexistuje. Zdánlivě nepřístupný vrchol zdolává od západu strmá pěšina, kterou v roce 1896 upravili členové Horského spolku z nejbližší obce Prysk (1 km jižně). V současnosti vrcholové partie zarůstají březovým náletem, nicméně vyhlídka na mimořádně členitou krajinu v bezprostředním okolí je stále úchvatná.

Asi kilometr severozápadně od Středního vrchu vystupuje nad hluboce zaříznutým údolím Kamenice další skalní suk Herdstein (471 m). Vrch tvoří dva protáhlé skalní ostrohy s výrazně vyvinutou sloupcovou odlučností čediče. Oba vyčnívají nad okolní stromy a zaručují nevšední podívanou do hlubin Kamenického údolí a na protilehlý hlavní hřbet západní části Lužických hor. Ani sem turistické značky nevedou, dokonce chybí zřetelně používaný chodník.

4.Potštátské skalní město

Kde: Olomoucký kraj, okres Přerov, obec Potštát
Mapa: KČT 1 : 50 000 č. 60 – Moravská brána, Oderské vrchy

Počátek května, ještě než úplně vyraší listí, je ideální dobou pro návštěvu některých z našich skalních měst. Jedno z nejméně známých se ukrývá v údolí říčky Veličky u městečka Potštát v Oderských vrších. Dnes kolem něj vede z Potštátu asi 12 km dlouhá okružní trasa naučné stezky, která návštěvníkovi přibližuje některé z četných a pověstmi opředených útvarů.

Skály jsou tvořené zvrásněnými vrstvami drob a břidlic a vystupují z příkrých, k západu orientovaných svahů hlubokého údolí. S pomocí textů na informačních tabulích odhalíte například Svatební kámen, Kamenná vrata, Kosí údolí, Skalky skřítků a Trpasličí domeček.

Pokud by se vám zdálo, že skalní město je přece jenom něco jiného, než se vám snaží namluvit tabule naučné stezky, pak další lákadla najdete v blízkém okolí. Rozprostírá se tu kouzelná a tichá krajina s řadou drobných památek a zajímavostí přírodního i technického rázu. Například historické centrum Potštátu, větrný mlýn v Partutovicích, zřícenina hradu Puchart, větrná turbína v Radíkově, romantický hrádek Kunzov a několik dřevěných zvoniček v blízkých osadách a obcích. Jediné zklamání vám připraví výletní hospoda U tlustého Jana, na níž visí aktuální oznámení o uzavření a zrušení.

Nad údolím Veličky u Potštátu

Nad údolím Veličky u Potštátu

Hospoda U tlustého Jana

Hospoda U tlustého Jana

Potštátské skalní město

Potštátské skalní město

5.Romantické Chittussiho údolí

Kde: Pardubický kraj, okres Chrudim, obec Ronov nad Doubravou
Mapa: KČT 1 : 50 000 č. 45 – Železné hory

Velmi nenáročnou a přitom krásnou procházku nabízí okolí řeky Doubravy na úpatí Železných hor mezi Ronovem a Mladoticemi. Zhruba tříkilometrový úsek se nazývá Chittussiho údolí podle slavného českého malíře-krajináře, rodáka z Ronova nad Doubravou.

Údolí patřilo údajně k mistrovým oblíbeným místům a nechal se v něm inspirovat k tvorbě jednoho ze svých nejznámějších obrazů Z údolí Doubravky z roku 1884. Zajímavé je, že na obraze je krajina úplně bezlesá.

Chittussiho údolí

Chittussiho údolí

Skalnatý úsek s balvanitým řečištěm je nalezištěm chráněných druhů rostlin a živočichů, žije tu lipan, úhoř i ledňáček. Za vyššího stavu vody se tok řeky mění ve vodáckou lahůdku. Za pozornost stojí též náhon Korečnického mlýna, jenž byl v úseku 50 metrů vysekán jako tunel do skály. Údajně dvěma doživotně odsouzenými trestanci, kteří si tak vysloužili vysvobození.

V Ronově nad Doubravou můžete navštívit Galerii Antonína Chittussiho (1847-91) v tzv. Bílkově vile, která je pozoruhodnou stavbou české moderny. Neobvyklé architektonické řešení je doplněno o dva ozdobné venkovní reliéfy Hlava Kristova a Jak čas utíká. Uvnitř můžete celoročně obdivovat 60 obrazů z depozitních sbírek Národní galerie. Vstup je ovšem nutné předem objednat na obecním úřadě.

5 nejhezčích květnových výletů v Česku

5 nejhezčích květnových výletů v Česku

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.