Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejdelší krok mého života

aktualizováno 
-
Ve čtrnácti je všechno dobrodružství. Byla to moje první cesta do zahraničí. Za války na cestování nebylo a v prvních poválečných letech nás daleko víc lákaly naše rodné, sedm let zapovězené Krkonoše. Zato teď jsme jeli do ciziny. Autobus čekal kdesi u Denisova nádraží. Seděl jsem po pravé straně a ze Smetanova nábřeží jsem si snažil vrýt do paměti siluetu Hradčan, abych měl v té cizině vzpomínku na domov. Nic jiného jsme nevezli. Nechtěli jsme u sebe mít cokoliv, co by mohlo prozradit, že nejedeme jen na pár dní na lyže. Autobus jel po své obvyklé trase, dvacet minut před ním spojka na motocyklu. Kdyby narazila na policejní prohlídku, měla za úkol se vrátit a rozhodit před autobus zkroucené hřebíky. Pokud by autobus píchnul, zmizeli bychom. Zkušenosti z odboje přicházely už měsíc po únorovém puči vhod. Autobus skutečně píchnul někde u Strakonic. Jenže tehdy po válce byly pneumatiky a duše stokrát látované. Řidiče to nevyvedlo z míry: "Už ani nepamatuju, že bych dojel bez píchnutí." Bylo to dohodnuté varování nebo náhoda? Dostal jsem za úkol postávat jako zvědavý kluk a dívat se, co řidič vytáhne z pneumatiky. Pak jsem hlásil - byl to starý rezavý šroub, snad tři centimetry dlouhý. Tatínek to zvážil a znovu jsme nasedli. Ve Kvildě autobus zastavil nahoře na náměstí. Šli jsme dolů a připadali si s lyžemi zoufale nápadní. Byly Velikonoce, sníh už roztál. Postavili jsme je raději za vrata hostince. Byly krásné, jasanové, ještě předválečné, a na mých bylo nové kandaharové vázání, které jsem dostal k Vánocům. Po půl století jsem se tam byl podívat. V hostinci měli na stěně jako výzdobu starobylé lyže. Že by ty naše? V boudě na protějším svahu jsme si ještě dali čaj. Prohlíželi jsme si návštěvníky. Kteří půjdou s námi? Pak jsme se po jednom vydali podél Teplé Vltavy směrem k opuštěné boudě u pramenů, kde za války Němci věznili sovětské důstojníky. Pomalu jsme se shromáždili a pokračovali pašeráckou stezkou. Jednou se na vozové cestě ozval motocykl. Ulehli jsme do mokré trávy a čekali. Motocykl odbočil, cesta pokračovala. Snad hodinu po půlnoci jsme zastavili na mýtince u starého hraničního kamene, ještě z dob před válkou, s vytesanými písmeny ČS a D. Nikdo nelíbal půdu, nikdo nenabral prst rodné země na památku, jak jsem si to představoval podle Jiráska. Přesto nechtěli odejít. Už jednou za svou zemi bojovali. Proč tato země vypuzuje ty, kdo ji nejvíc milují? Pak jsme u hraničního kamene udělali krok z ČS do D, tehdy americké okupační zóny, pro nás do neznáma, do nejistoty. Krok do zahraničí. Byl to nejdelší krok mého života. Trval dvaačtyřicet let.
Autor:




Nejčtenější

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Dubajský Rám bude od října další atrakcí pro turisty a dominantou města....
Dubaj nemá dost. Nová zoo a 150 metrů vysoký rám mají přilákat turisty

Jedna z nejrychleji se rozvíjejících metropolí na světě, která už teď nabízí nespočet ohromujících i kuriózních atrakcí, chystá další taháky na turisty. Tím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.