Nejbezpečnější kavárna na světě aneb 6 000 policejních kontrol za pět let

Volnomyšlenkářská čtvrť Christianie v Kodani vadí dánské vládě již léta. Kde jinde se mohou pochlubit kavárnou, kterou policie kontroluje 100 x za měsíc. Osud nejslavnějšího squatu Evropy je nejistý. O tom, co bude dál s jeho 850 obyvateli a zda se squat dožije 40. narozenin, nyní rozhoduje soud.

Zákaz focení

Přede mnou se odehrává výjev jako někde v newyorském Bronxu. Skupinky mužů se ohřívají u barelu, ze kterého šlehá oheň, opodál šeptající dealeři nabízejí kolemjdoucím drogy. Sedící přestárlí hippies prodávají různé přívěsky a trika. Ulicí se nese sladká vůně marihuany.

Všude na zdi vidíte výhružně působící graffiti s přeškrtnutým fotoaparátem. Přísný zákaz fotit. Novinářský instinkt přesto vítězí. Vypínám blesk, i když už se stmívá, ale prozrazuje mě červené světýlko mého lumixu. Zmáčknu spoušť na vzdálenost čtyřiceti metrů.

Ihned přibíhá jeden z mužů od barelu a začíná mi anglicky nadávat. "Příště, příště už vám ten foťák hodím rovnou do toho sudu a nic s tím neuděláte," vyhrožuje. Vím, že jsem to já, kdo porušil zdejší pravidla, a stahuju se. Ukazuju na displeji, že fotka stejně nevyšla a muž v černé bundě říká: "Není divu, když jsi ten snímek zkoušel ukrást!"

Docela trefně řečeno.

Jsme v Christianii, největším a neslavnějším squatu Evropy v dánské Kodani. Představte si městečko velikosti zhruba kilometr krát kilometr složené ze starých kasárenských baráků, stanů, starých továren, stánků a různých odložených věcí. Dnes už se z něj stala legenda a turistická atrakce. Místní to dokonce vítají, protože jim to přináší možnost výdělku a další možnost, jak přežít.

Nejbezpečnější kavárna na světě...

Dovnitř se vchází dřevěnou branou s nápisem Christiania z vnější strany a výmluvnou větou: "Nyní vstupujete do Evropské unie" z druhé strany.

Najdete tu "pěší zónu" se stánky Pusher Street, kde jsem tak neslavně fotil, několik kaváren, koncertních klubů a galerií, ale třeba také prodejnu jízdních kol.

Důvod, proč se v Pusher Street nesmí fotit, jak se později dozvídáme od jednoho z mluvčích komuny, je jasný. Prodává se tu hašiš a je to opatření kvůli policistům, kteří sem přicházeli s fotoaparáty dokumentovat prodavače. Všude okolo jsou ale turisté s fotoaparáty naopak vítáni.

Nejznámějším místem pro všechna možná setkání je vyhlášená kavárna Moonfisher (Měsíční rybář) s tabulkou u vchodu, která hlásá, že "toto je nejbezpečnější kavárna na světě. Od roku 2004 tu proběhlo šest tisíc policejních kontrol". Pro Christianii příznačné.

Kavárna Moonfischer

Všechno alternativní a nezávislé, na co si jen vzpomenete, tu najdete: galerie, buddhistickou stupu, desítky metrů graffiti a spoustu paradoxů. V jednom rohu jsem minul doslova bezdomovecké doupě se spacáky, PET lahvemi a odpadky a hned vedle ceduli s podrobným návodem, jak správně třídit odpad do popelnic různých barev.

Všude se povalují fotogenické artefakty jako třeba stará, ale ve stylu hippies zdobená rikša.

Nejkrásnější graffiti přes celou plochu zdi domu je k vidění hned na kraji Christianie v ulici Prinssessegade a představuje bájnou krajinu jako z Pána prstenů s draky a elfy.

Projít se můžete i na valu bývalých hradeb nad Christianií a kolem jezírek, která městečko obklopují.

Jak ožila opuštěná kasárna

Christianie vznikla v roce 1971, když skupinka sousedů poprvé nakoukla do tehdy nedlouho opuštěného armádního areálu nedaleko městského centra. Vychází první článek v novinách s lákavým titulkem "Emigrujte autobusem číslo 8". A spousta lidí se toho chytila.

Do čtvrti se stěhuje čím dál víc lidí, kteří vyznávají komunitní způsob života a nechtějí se nechat otravovat úřady a mnohdy navíc stejně nemají kam jít. Usadili se tu nelegálně, od jiných squaterů se liší jen počtem a velikostí "obsazeného území".

Christianie postupně dostává nálepku ojedinělého "sociálního experimentu". Nepanuje tu anarchie, komunita má vlastní samosprávu. Začíná ale taky nikdy nekončící boj o přežití svérázného městečka, které je od samých počátků trnem v oku politikům, úředníkům a developerům. Policie se komunu mnohokrát snažila vystěhovat, ale nikdy se to úplně nepodařilo.

V 90. letech tu obchůzkáři patrolovali prakticky nepřetržitě kvůli prodeji drog, pak místní začali spolupracovat na vyhnání dealerů tvrdých drog, ale marihuanu a hašiš si vzít nedají.

Dnes žije v Christianii asi 850 stálých obyvatel, řekl iDNES.cz Thomas, jeden z mluvčích celé komunity. "Pokud by někdo měl zájem se přistěhovat, tak kdybychom měli v některém domě volno, je to podle vnitřních pravidel Christianie možné. Podle zákonů dánského státu to ale možné není," vysvětlil Thomas. Jinak děti starousedlíků chodí do veřejných škol v sousední čtvrti Christianshavn.

Volejte levně do Dánska

s klikniavolej.idnes.cz už od 1,19 Kč/min

Zanedlouho by měla Christianie oslavit čtyřicáté narozeniny, ale jestli se jich dožije, není jisté. O jejím osudu bude opět rozhodovat soud, protože ze strany státu pokračuje tlak, aby se tu bouralo a stavěly nové domy, v nichž by se platil normálně nájem jako jinde. "Teď je v běhu soudní proces o budoucnosti Christianie. Další stání se koná někdy v dubnu," informuje Thomas.

Na podporu Christianie vystoupily při takřka undergroundových koncertech i světoznámé kapely jako Blur a Green Day.

Může se hodit

Christianie leží na jihovýchodním kraji centra dánské metropole Kodaň ve čtvrti zvané Christianshavn, 20 minut pěšky od hlavního kodaňského náměstí. Turista by měl nejlépe vystoupit na stejnojmenné stanici podzemní dráhy "Christianshavn".

V sezoně každý den a mimo sezonu o víkendu místní nabízejí skupinové prohlídky s průvodcem za 30 dánských korun (asi 100 korun českých).

V Christianii je bezpečno, i když se tam výjimečně stane nějaký incident. Například asi před měsícem tam trefil neznámý střelec mladíka, který tam přijel nakoupit hašiš.

Do Christianie ale chodí mladí lidé z jiných částí Kodaně do kaváren a kvůli alternativní kultuře, takže to není žádné odlehlé místo.