Chočské vrchy oddělující regiony Liptov a Orava zaujímají podle nadmořské výšky po Tatrách (2655 m), Nízkých Tatrách (2043 m), Stredných Beskydech (1725 m) a Malé Fatře (1709 m) pátou příčku v pomyslném výškovém žebříčku slovenských hor.
Nejvyšší vrchol Velký Choč dosahuje 1611 m a díky své osamocené, izolované poloze i charakteristickému tvaru vytváří nepřehlédnutelnou dominantu nad Liptovem i Oravou. Své okolí převyšuje o téměř tisíc metrů, takže výstup na něj představuje hodnotný sportovní zážitek. Odměnou je téměř letecký výhled na okolní krajinu.
Přehrada Liptovská Mara z vrcholu Velkého Choče
Páté nejvyšší pohoří Slovenska
Chočské vrchy, páté nejvyšší pohoří Slovenska, tvoří přirozenou geografickou hranici mezi kulturně-historickými regiony Oravou a Liptovem. Na východě sousedí se Západními Tatrami, na západě se stýkají s Velkou a Malou Fatrou. Řadí se k tzv. jaderným pohořím Západních Karpat, oproti ostatním však vykazují řadu morfologických zvláštností.
Na rozdíl od ostatních slovenských hor jsou například celé vápencové, chybí jim souvislý hřeben a tvoří je několik navzájem izolovaných masivů. Postrádají proto rozvodní hřbet a většina vodních toků jimi protéká skrz naskrz od severu k jihu přes hluboká vápencová údolí, z nichž mnohá mají charakter krasových kaňonů (nejpovedenější je Prosiecká a Kvačianská dolina).
Vápencové útesy na severní straně Choče
K hlavním turistickým magnetům Chočských vrchů patří kromě samotného vrcholu Velkého Choče také lázně Lúčky s 12 metrů vysokým Lúčanským vodopádem a zřícenina hradu Likava u Ružomberoku.
Kde lapili Jánošíka
Na Velký Choč vede několik výstupových tras, které se hvězdicovitě spojují pod nejvyšším hrotem skalnatého masivu.
Nejfrekventovanější a zároveň asi nejméně náročná vychází z Valaské Dubové ležící na půli cesty mezi liptovským Ružomberokem a oravským Dolným Kubínem. Tato obec má pro výstup ideální předpoklady: je dobře dostupná autem i četnými autobusovými spoji a leží ze všech možných východisek nejvýše. Výstup proto není až tak zdlouhavý a náročný.
Valaská Dubová v Chočských vrších
Valaská Dubová navíc přitahuje návštěvníky věhlasnou slovenskou hospodou – Jánošíkovou krčmou. Byla postavena počátkem 19. století na místě původní dřevěné, v níž podle legendy lapili roku 1713 slavného zbojníka Juraje Jánošíka. Hodnověrné historické důkazy ovšem chybějí, stejně tak jako není doloženo, že Jánošík skutečně "bohatým bral a chudým dával". Navzdory tomu však krčma z legendy žije, má příjemný stylový interiér a může posloužit jako místo startu či naopak cíle výšlapu na Velký Choč.
Hotel pod Chočom
Z Valaské Dubové vychází modrá turistická značka zpočátku otevřeným terénem bývalých pastvin směrem do úzké skalní rokle ozdobené divokou skalní stěnou Soliská. Za ní se stezka noří do lesa, kde nabírá poměrně strmě výšku.
Když už se po hodině a půl zdá, že výstup nebere konce, les se rozestoupí a objeví se krásná, mírně zvlněná louka s roztroušenými solitérními smrky, nad níž ční kosodřevinou porostlý vrcholový masiv Velkého Choče. Louka má název Stredná poľana a v minulosti se využívala k pastevectví.
Nedaleko od rozcestníku najdete bývalou salaš, které se dnes říká "hotel pod Chočom". Nocuje se zadarmo u otevřeného ohniště, buď na zemi, anebo na palandě, k ochraně před medvědy slouží závora na dveřích zvaná "Medvědblok".
K dispozici je také voda s vanou asi půl kilometru ve směru červené turistické značky – bývalé napajedlo pro ovce. Pokyny k užívání hotelu najdou návštěvníci na tabuli nad vchodem.
Letecký výhled
Přestože od "hotelu" na vrchol Choče je to ještě 400 výškových metrů, cesta po kamenitém chodníčku řídkým lesem a džunglí kosodřeviny ubíhá příjemně rychle. Objevují se průhledy na vrcholek i na hřebeny okolních hor, hlavně protilehlé Velké Fatry.
Když už se zdá, že je člověk té krásy kolem nabažen, přichází dech vyrážející vrcholový výhled jako z paluby letadla. Směrem na sever a východ se svah hory láme a přechází do skalních stěn a prudkých, neschůdných žlebů, které končí v závratných hlubinách kdesi dole, stovky metrů po vámi. Jako na plastické mapě si můžete prohlédnout pásma Tater, Nízkých Tater, Velké i Malé Fatry, Oravské Magury a Stredných Beskyd – zkrátka to nejlepší a nejvyšší, co na Slovensku existuje.
Letadlo v souvislosti s tímto překrásným rozhledovým vrcholem vám připomene ještě jednou pamětní deska u červené sestupové trasy do lázní Lúčky. Nachází se na kameni pod trsem kosodřeviny v sedle mezi Velkým a Malým Chočem. Leží vedle ní duralová troska křídla větroně, který se tu rozbil v sedmdesátých letech 20. století. Mladý pilot při neštěstí zahynul…
Text a foto: MARTIN JANOŠKA