Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nedělní procházka v Sydney

  11:27aktualizováno  11:27
Dozvěděl jsem se, že tady v Sydney je jeden z nejlepších treků na světě. Nevím sice, kdo to hodnotí co je nejlepší a co nejhorší, ale nechal jsem se unést a vyrazil na něj. Vzhledem k tomu, že to mám přímo u nosu a nevěděl jsem, že to vůbec existuje, jsem od toho moc neočekával. Ten kdo byl v Sydney ví, že je to město hrozně velký ležící na pobřeží a od toho se taky odvíjí ten trek. Mapa mi řekla, že cesta povede po skalnatém pobřeží, místy buší a místy po plážích. Sedl jsem na autobus číslo 144 směřující na Manly, kde pro zajímavost bydlí nás triatlonista Jan řehula, a vystoupil těsně před mostem, který se honosí jménem Spit Bridge.

Na tomto mostě je zajímavé to, že je zdvihací a tudíž se na něm, nebo vlastně před ním a za ním tvoří fronty aut. Trošku mě vystrašila cedulka na začátku ať hnu kostrou, nebo že to se mnou špatně skončí. Pospíšil jsem si a dobře jsem udělal. Hned jak jsem spočinul nohou na druhém břehu, tak most začal vyřvávat, jako kdyby hořelo, auta se zastavila a horizontální most začal svou střední část zvedat do vertikály. Přijela větší trajektová loď, projela si to vzniknuvší dírou, následovalo za ní asi tak 20 plachetnic a různých příštipkářů, kteří sice mohli projet i pod zavřeným mostem, ale protože si hráli na větší než byly, tak si mužně počkali na zvednutí mostu.

Zato já  jsem si už nepočkal na zavření mostu a raději jsem se po pohroužil do lákadel treku. Začalo to hodně pěkně po skalách, na každých 50 metrech nějaká zajímavá rostlinka a u ní malé vodopádky a popis. Ukolébal jsem se tím, že to vede vlastně skoro ve městě a že určitě žádná zajímavá nebo snad nebezpečná zvířata nepotkám. Ale to jsem se trošku přepočítal a můžu říci, že jsem rád. Jak si tak poklidně jdu, skláním se u každé cedulky a pozorně si  všechno čtu, abych to zase vzapětí zapomněl, tak přede mnou najednou něco šustlo, zachrastilo, já se lekl a podíval jsem se na cestu pořádně, proč  že se to ten tlustý klacek tak hýbe.

Nebyl to klacek ani had, ale pořádně alespoň 40cm dlouhý ještěr. Říkám ještěr, protože nevím, co to bylo. Ještěrka určitě ne, ale pečlivě jsem se to snažil zdokumentovat a pokusím se to určit až budu mít v ruce fotky. Vyfotit to taky nebo jednochuché, protože ta potvůrka zůstala stát jako socha jen do doby, kdy jsem já stál jako socha.  A jakmile zaznamenal pohyb, tak sebou mrskl a já měl co dělat, abych ho našel.

To jsem ale netušil, kolik tam těchto zvířat je, a že si je můžu vyfotit za každým pařezem. Naladěn takovým zážitkem jsem vykročil k dalším cílům. Další cíl mě bohužel zklamal a hodnocení treku to projelo na celý čáře. V prvni pětině se
totiž nacházela různá "piknikoviště", kterých Australané využívají dosytosti. Nebudu tvrdit, že jsem se prodíral davem, ale hustota zalidnění na metr čtvereční byla zhruba stejná jako součet dioptrií na mých brýlých, což je hodně.

A pak to teprve začalo. Vešel jsem do buše s občasným výhledem na moře a prolézačkami skalnatým pobřežím, krásná průzračná voda, na cestě jen pár postarších důchodů, kteří uskakovali aniž jsem je o to žádal. Za jedním pánem jsem šel asi pět minut, než zezadu paní, kterou jsem předešel zavolala Bob! Somebody behind you! Milý Bobo uskočil, usmál se na mě širokým australským úsměvem, zeptal se, jak se mi daří a že je dnes hezky a že se omlouvá, jak mě zdržoval.

Pak už bylo vidět Manly, a to už jsou zase jenom baráky a pláže, a to se mi tam moc nechtělo. No a jak si tak našlapuju na ten poslední kilometřík, tak se najednou za mnou ozve: Honzo! Já se otočím a hned mi bylo jasný, že se domů nebudu trmácet autobusem, ale vychutnám si krásně frontu čekajících aut na Spit Bridge ve voze svých přátel. Taková nedělní procházka  v Sydney určitě stojí za to!

Autor:


Témata: Loď, Socha


Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.