Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nechte se překvapit - ostrov Samothráki

  17:22aktualizováno  17:22
Řecký ostrov Samothráki nenajdete v nabídce cestovních kanceláří. Nemá moderní infrastrukturu, nejsou tu břehy zastavěné hotely ani písčité pláže a dopravní spojení odradí spolehlivě každého, kdo chce v krátkém čase vidět co nejvíc. Ten, koho ostrov navzdory všemu zláká k návštěvě, nebývá zklamán. Velká část návštěvníků se sem vrací znovu a znovu.

"Na Samothráki jezdím každý rok na 10 dní v září," svěřuje se čtyřicátník z Athén. "Poprvé jsem Samothráki navštívil v roce 1984. V té době tu nebyl jediný kilometr asfaltu." Důležitá poznámka pro toho, kdo by měl pocit, že se na ostrově úplně zastavil čas. Tak úplně zase ne. Na ostrově je dnes na 60 kilometrů asfaltových silnic a turista zde už není nic nevídaného. Ale všechno se drží v příjemných mezích.

Ubytování se omezuje na pronajímané pokoje či menší soukromé apartmány a v současnosti už na ostrově fungují i dva kempy. Nezřídka se vidí i kempování nadivoko, proti kterému brojí místní policie za podpory ochránců přírody a hlavně nových podnikatelů. Ale prozatím především slovně. Odlehlý ostrůvek přitahuje především domácí, řecké publikum. Z nejbližšího mezinárodního letiště v Soluni jste ostatně ještě nejméně jeden celý den na cestě.

Ostrov Samothráki leží v Egejském moři, 29 námořních mil jižně od přístavu Alexandropolis. Ten zajišťuje také hlavní spojení ostrova se světem. Trajekt se vydává na tříhodinovou cestu mezi ostrovem a pevninou několikrát denně. Z ostrova je za jasného počasí možné zahlédnout jak řeckou či tureckou pevninu, tak sousední ostrovy Lemnos či turecký Imroz. Ostrov ve tvaru elipsy se rozkládá na 180 km2 a žije na něm necelých 3000 obyvatel.

O impozantní první dojem ještě před přistáním se stará pohoří Saos. Sahá do výše 1664 metrů nad mořem. A to nad mořem berte, prosím, doslova. Nejvyšší egejský ostrov, který má na délku jen o něco více než 30 km, z moře přímo vyčnívá. Nejvyšší hora nese poetický název Fengári - Měsíc, prý protože "za jasných nocí se měsíc zapomíná na vrcholku". Drsnému horskému prostředí a přírodní kráse vděčí ostrov za rozvíjející se ekoturistiku. Přitahuje také příznivce extrémních sportů. Nemluvě o těch, kteří zkrátka jen chtějí prožít dovolenou ve Středomoří v klidu a relativní samotě.

CESTA PO OSTROVĚ

Po ranním treku v horách se na sušší a tedy méně obydlené jižní části ostrova snažíme najít otevřenou restauraci. Smůla - pár poutačů by se sice našlo, jenže v září už je na ostrově po sezóně a překvapení majitelé jen krčí rameny, prý až zase v červenci. Alespoň že je voda v horách ještě čistá a pitná. Náhle za sebou na cestě slyšíme volání - místní pasák koz v nás identifikoval vítanou atrakci. Jeho znalost angličtiny pro naše účely stačí. "Hungry? No problem!" prohlásí rázně a nesmlouvavě jsme odveleni na jeho zahradu.

K obědu tedy máme dnes fíky, slaďoučké a čerstvoučké. Jenom šťopku stačí odtrhnout a jíst co hrdlo ráčí. V jeho fíkách červy nejsou, poučuje nás hrdě hostitel. "A nejkrásněji je tu stejně v září a v květnu. Nikdo tu není a je nejpříjemnější počasí," dodává.  Přejedení můžeme vyrazit na další cestu ostrovem.

Na samém konci silničky, vedoucí na středoevropské poměry nebezpečně křivolace a strmě mezi skalami a olivovými sady nahoru a dolů po jižní části ostova, je jediná pláž na Samotráki, Páchia Ammos. Po cestě se naskýtají krásné výhledy, pokud ovšem nezíráte fascinovaně před sebe na cestu a nežasnete nad tím, kudyže se to silnička zase vydává. "Nebezpečné se to zdá jen napoprvé," konstatuje optimisticky místní tištěný průvodce. "Zvládli to jiní, zvládnete to taky." Konec konců na Páchia Ammos budete mít možnost se zrekreovat. Skalnatá zátoka je vyplněna příjemnými malými oblázky. Přestože hustota ručník na ručníku na Samothráki nehrozí, ani tady už nebudete na pláži sami. Ale stačí přejít o kousek dál a můžete mít malý skalnatý záliv jen pro sebe.

O pár set metrů dál už mořské vlny narážejí přímo na strmé skály ostrovních hor. Dál už nevede ani silnice, ani žádná jiná stezka. Celá jihovýchodní část ostrova je naprosto nepřístupná. Právě tady údajně nachází úkryt jeden z nejvzácnějších evropských savců, tuleň středomořský. V celém Středomoří žije pouze 700-1000 jedinců tohoto vzácného druhu, většina z nich v Egejském moři.

Bohužel k plánování vycházek do ostrovních hor chybí turistická mapa. Jediná mapa, která je na ostrově k dostání, připomíná spíš omalovánky pro děti. Je na ní sice vidět hlavní silnice, ale ani ta se nedá brát příliš vážně. A tak je třeba sledovat horské stezky a říční koryta a nechávat se překvapit. Na nejvyšší vrcholky ostrova vede cesta z osady Loutrá.

Zatímco tuleně se podaří zahlédnout málokomu, milovníci ptáků si na ostrově mohou přijít na své, především v době migrace a na jaře, kdy bohatá vegetace umožňuje hnízdění. Z přírodních krás ostrova ovšem vynikají lesy a kaskády vodopádů.

Na úpatí hor překonávají říčky srázné a skalnaté svahy a mění se ve vodopády, pod kterými se vytvářejí hluboké tůně. Koupání v tůních a skákání do nich ze skal je oblíbenou turistickou atrakcí. Nejznámější jsou vodopády řek Griá Váthra a Foniás. Koryta řek, které v létě vysychají, se zase dají využít k trekingu do vnitrozemí ostrova. Chce to ale dobré a pevné boty. Úzká údolí řek lemují krásné platanové lesy. Prastaré stromy, pokroucené do zvláštních tvarů, u kterých se často zdá, že vyrůstají přímo z balvanů kamenných koryt, vytvářejí zvláštní bizardní lesní svět, který doplňuje hra světel a stínů.

Historie

Ostrov je často zmiňován ve starověkých legendách. Podle nich byl ostrov osídlen potomky boha Dia. Elektra zde měla porodit jeho děti Dardana, Iasiona a Armonii. Dardanos se stal prvním trojským králem a byl předkem Aineia, zakladatele Říma. Během známých ostrovních mystických obřadů údajně počala Olympia, manželka Filipa II., Alexandra Makedonského. Díky tomu se později Alexandr mohl prohlašovat za Diova syna. Homér se zase v Iliadě zmiňuje o tom, že z vrcholků samothráckých hor sledoval bůh Poseidon trojskou válku.

Rozkvětu se ostrov dočkal v 7. a 6. století př.n.l. Ostrovní město Palaeopolis se stalo významným náboženským střediskem egejské oblasti. Bylo také centrem "Kavariánských mystérií", proslulých po celém severním Řecku. Obsah tajemných obřadů není bohužel znám. Nejdůležitější postavou kultu byla thrácká bohyně Axiokeros, známá u Řeků jako Demeter. Slavnosti se odehrávali pravděpodobně v červenci nebo začátkem srpna a vzhledem k množství nalezených olejových lampiček zřejmě v noci. Do mystérií byly zasvěceny takové osobnosti, jako Herodotos, král Filip či Cicero. Popularitu si obřady udržely až do římského období, kdy bylo město poničeno zemětřesením.

V troskách svatyní byla v roce 1863 objevena jedna z nejkrásnějších helénistických soch, Níké Samothrácká, vytvořená ve 2. století př.n.l. Okřídlená vítězná Níké, oděná do jemného chitónu, byla okamžitě převezena do pařížského Louvru, a tak je dnes v archeologickém muzeu na ostrově k vidění pouze její kopie a místní obyvatelé doufají, že se jejich Níké na ostrov zase vrátí. I tak ale stojí místní malé muzeum a hlavně rozsáhlý archeologický areál za vidění.

Kvůli nájezdům pirátů přesídlili později obyvatelé ostrova z pobřeží do hornatého vnitrozemí. Proto je dnešní "hlavní město" ostrova, Chóra, stěsnané ve skalnatém údolí na úpatí pohoří Saos. Svérázné a malebné městečko dnes ovšem působí poněkud liduprázdným dojmem. Život se přenesl do osady Kamariotissa, k hlavnímu přístavu ostrova. Tady je nejvíce obchůdků a restaurací, půjčovna aut a motocyklů a jezdí odsud autobusy do všech hlavních osad. Šetřiví mohou využívat pohostinné atmosféry ostrova a vozit se stopem. Staví spolehlivě první, druhé, maximálně třetí auto. Akorát si na ně musíte někdy dlouho počkat.

Kaplí, jako je Agios Georgios, je na ostrově několik

Jižní část ostrova je koncem léta vyprahlá

Starý a pokroucený platan na ostrově Samothráki

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.