Hrdost si Poláci vybojovali sebevraždou. Začala 1. srpna v pět odpoledne

Poláci mají velké sebevědomí, jsou hrdí a jen neradi ohnou hlavu. Za to vděčí mimo jiné také událostem, které je ve 20. století potkaly. Na rozdíl od nás se totiž hned dvakrát postavili se zbraní v ruce nacistickému Německu. A tvrdě za to zaplatili. Skvěle to připomíná muzeum Varšavského povstání.
V Muzeu varšavského povstání jsou vystaveny stovky dobových fotografií.

V Muzeu varšavského povstání jsou vystaveny stovky dobových fotografií. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Každý rok 1. srpna v 17. hodin se po celé Varšavě rozezní sirény. Nejde o zkoušku funkčnosti jako u nás každou první středu v měsíci, ale o připomenutí nejvýznamnější události novodobých polských dějin. Právě v tuto chvíli totiž roku 1944 odstartovalo Varšavské povstání. Podle názvu jedné knihy to byla „krásná sebevražda”, která zničila staré Polsko, aby se na jeho troskách zrodil nový polský národ.

Právě takový dojem si člověk odnese ze skvěle připraveného muzea Varšavského povstání, kde by se měl zastavit každý návštěvník polské metropole. Ne náhodou visí nad vchodem hrdé motto: „Chtěli jsme být svobodní a za svobodu vděčit jen sobě!“

Bláznivý pocit štěstí

U nás doma se každý rok na podzim vede v médiích teoretická debata o tom, co by se stalo, kdybychom se bránili Hitlerovi. V Polsku se vést nemusí, neboť Poláci se hitlerovskému Německu postavili hned dvakrát – jak na začátku války, tak na jejím konci.

Podívejte se na dobové záběry:

Zvláště druhý odpor měl ovšem tragické následky. Zatímco v roce 1939 padlo při obraně Varšavy „pouhých“ 16 tisíc lidí a bylo zničeno kolem deseti procent města, Varšavské povstání přineslo daleko větší zhoubu: v ulicích města padlo na 180 tisíc Poláků a kompletně bylo zničeno 85 procent města.

V muzeu si můžete osahat zbraně, které měli k dispozici povstalci.

Nekonečných 63 dnů zarputilého odporu proti nacistické přesile však dalo Polákům něco, co ve střední Evropě najdete jen stěží. Víru ve vlastní síly, národní hrdost a sebevědomí, což se mimo jiné později projevilo při založení hnutí Solidarita.

Za pomoc do gulagu

Polská podzemní armáda se účastnila už před Varšavou po boku Rudé armády osvobozování měst na východě Polska, za což se jí SSSR odvděčil hromadným zatýkáním jejích příslušníků a jejich deportacemi do pracovních táborů.

Mgr. Tomáš Jakl, Vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ

„Ať přijdeme o všechno, jen když nám z krku spadne ohlávka. To štěstí nepochopí nikdo, kdo je nezakusil. To planoucí vědomí: jsme svobodní!“ popisuje myšlení povstalců filozof Dariusz Gawin. Varšavané si ovšem vysloužili smrtící odvetu. Do konce války zbývalo ještě deset měsíců a Němci se rozhodli povstání vší silou potlačit.

Pro mnoho Poláků zůstává srpnová vzpoura nesmyslným šílenstvím (taková byla také komunistická interpretace povstání) a naopak se ptají, zda by nebylo lepší se zachovat jako Francouzi či Češi a nechat se de facto osvobodit (nutno však podotknout, že Francouzi ani Češi na osvobození nečekali se založenýma rukama, jen jejich povstání měla štěstí na spojence).

Naopak papež Jan Pavel II. Varšavské povstání schvaloval a nazval ho největším projevem patriotismu a ukázkou nezdolnosti lidského ducha.

Jak se leze v kanálech

Nechme tyto otázky historikům a pojďme se vrátit do moderního muzea, kde můžete zakusit atmosféru povstání mnoha smysly. Vedle prohlídky stovek historických artefaktů, fotografií a archivních dokumentů si mohou návštěvníci vyzkoušet podomácku vyrobené zbraně či prolézat úzkými kanály, jimiž se vzbouřenci přesouvali.

Přestože je muzeum, postavené v bývalé tramvajové elektrárně, otevřené již 12 let, stále tu stojí dlouhé fronty a na exkurzi s průvodcem, což vřele doporučujeme, se čeká i několik týdnů (muzeum navštíví zhruba půl milionu návštěvníků ročně).

Tak trochu jiné muzeum. Na exponáty se může sahat, občas se můžete i posadit.

V muzeu si mohou návštěvníci vyzkoušet pohyb v kanálech. Na rozdíl od skutečných kanálů jsou čisté a voňavé.

V muzeu se například dozvíte i to, že Poláci měli početnou podzemní organizaci nazvanou Zemská armáda. V okamžiku povstání bylo ve městě a jeho okolí 50 tisíc jejích členů, ale pouhých deset procent z nich bylo ozbrojených. Naopak německá posádka měla ve Varšavě 20 tisíc vojáků v plné zbroji. A po příchodu posil vzrostl její počet na 50 tisíc.

Varšavané čekali na pomoc Rudé armády, která již byla na druhé straně Visly, ale Stalin po propuknutí povstání nechal zastavit ofenzivu až do té doby, dokud Němci Poláky nerozdrtí. Na první pohled nesmyslné rozhodnutí popírající strategii společného nepřítele mělo vnitřní logiku: Stalin do budoucna nepotřeboval hrdé, ale zdecimované Polsko. „Němci byli naši nepřátelé, proti kterým jsme vedli válku, takže dnes si můžeme odpustit, ale Rusové byli vždycky jenom zrádci a těm se nikdy neodpouští,“ vyslovuje svůj jednoznačný ortel mladý průvodce v muzeu.

Staré město na seznamu UNESCO

Největší tragédie se odehrála 5. srpna, kdy dorazily německé posily a na osobní příkaz Hitlera začaly s likvidací čtvrti Wola, kde měly rozkaz zastřelit každého, včetně žen a dětí. Tato akce označovaná jako Černá sobota měla katastrofální důsledky, neboť během jediného dne Němci pozabíjeli na 40 tisíc Varšavanů. Když povstání za začátku října skončilo a zdecimovaní povstalci se vzdali, nechal Hitler celé město srovnat se zemí.

Fronta do muzea. Každý rok přijde zhruba půl milionu návštěvníků.

Když se po osvobození začalo s výstavbou nové Varšavy, bylo centrum pokryté 20 miliony metrů krychlových trosek. A ještě na začátku 60. let na stavbách dělníci naráželi na lidské kosti. Varšava byla postavena jako nové, zelené město, pouze Staré město bylo obnoveno ve své podobě ze 17. století. A byť je to pouze replika historické zástavby, dostala se v roce 1980 na seznam památek UNESCO.

Muzeum varšavského povstání

Bylo založeno v roce 1983 pod názvem Muzeum a archiv Varšavského povstání. Veřejnosti bylo zpřístupněno 31. července 2004, den před 60. výročím začátku povstání. Jejím sídlem je objekt někdejší tramvajové elektrárny na křižovatce ulic Przyokopowa a Grzybowska ve čtvrti Wola.

Instituce provádí i vědecko-výzkumnou a vzdělávací činnost, a to se zaměřením jak na povstání samotné, tak i na polský odboj během druhé světové války.

Muzeu se podařilo nashromáždit 30 tisíc exponátů, jeho knihovna obsahuje přes 11 tisíc svazků. Expozice je umístěna na třech podlažích (přízemí, mezipatro a patro), na ploše větší než 3 000 m². Obsahuje okolo tisíce z více než třiceti tisíc shromážděných exponátů, tedy zbraní, dokumentů, dopisů či osobního majetku povstalců, 1 500 fotografií, historické mapy, filmový materiál a více než 200 biografických a historických informací.

Zdroj: wikipedia.org

Oficiální stránky Muzea varšavského povstání najdete zde.

Autor: , pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

21. března 2024

Kambodža byla loni zvolena asijskou vedoucí kulturní destinací. My jsme si její návštěvu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Láska na druhé sousto. Japonská kuchyně je plná nástrah i úžasných chutí

28. března 2024

Seriál Když jede člověk do Japonska, nevezme si s sebou zásobu paštik, to se rozumí tak nějak samo sebou....

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...