Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Národní park zpřístupnil srdce Šumavy pro zaregistrované. Podívejte se

  7:30aktualizováno  7:30
Šedesát let sem obyčejný člověk nevkročil. Netknutá rašeliniště a horské pláně, sluncem zalité meandry potoků. To vše připomíná spíše kanadskou divočinu než českou kotlinu. Při vzácné prohlídce byli nervózní i zaměstnanci Národního parku. Nedivte se, jde o samé srdce Šumavy, říkají.

Rostliny - Zřejmě i pracovníci Národního parku byli překvapení z toho, co se v uzavřených oblastech skrývá | foto: Marek Drha, NP Šumava

Železná opona padla definitivně až teď. Dvacet let po rozpadu totality zpřístupňuje šumavský park unikátní oblasti, kam s výjimkou strážců a kdysi i pohraničníků desetiletí nikdo nevkročil. Má to jedinou podmínku: zájemci se musí na internetu zapsat do pořadníku, na který udělila výjimku vláda. Zatím jen pro letošek.

ModravaI to je důkaz, nakolik cenné jsou nově zpřístupněné oblasti. Trvalo ostatně několik týdnů, než mi správa parku dala s váháním souhlas k návštěvě rezervace. Reportáž mohla vzniknout jen proto, že park ji využije k dokumentování přísně chráněné krajiny.

Strážce Šumavského národního parku Jiří Demeter kontroluje, zda mám kvalitní boty do horského terénu, a zajímá ho i obsah mého batohu. Nepromokavou bundu i pití mám, ujišťuji ho.

Nervózní jsou dokonce i průvodci, bez nichž nebude možné do rezervací vstoupit.

"Jde o srdce šumavské divočiny, tak se nedivte. Ani pro nás není návštěva netknutých rašelinišť či horských plání běžná," přiznává Jana Procházková.

Železná opona, která "neprodyšně" izolovala Československo od Západu, vznikla po komunistickém převratu v roce 1948. Zabírala víc než polovinu současné rozlohy parku. Dnes ochranáři opatrně zpřístupňují i dosud uzavřené rezervace, tedy asi pětinu parku.

Modrava 3

Modrava 3

Vítejte v Tetřevím domově

Vyrážíme. Pochod z Modravy k Javoří Pile je lehký. Jakmile ale vcházíme do rezervace, výlet se mění v obtížnou horskou túru. Hodí se trička na převlečení, o pevných botách do obtížného terénu ani nemluvě. Pomalu stoupáme na Modravské pláně, kterým místní přezdívají Tetřeví domov. Kvůli tetřevům bude tato část Šumavy přístupná jen v srpnu a září.

Internetový pořadník se otevírá příští týden (www.npsumava.cz). A bude podle všeho rychle obsazen. Výpravy na Rokyteckou slať v těsné blízkosti hranice s Německem se plánují jen na pondělky ve skupinách po osmi lidech. A jde se v každém počasí. I "špatné" totiž nabízí při průchodu slatěmi mimořádné zážitky z pohledu na mlžný opar v údolí či meandry potoka, který náhle ozáří slunce.

Rokytka 2Jde se po prastaré cestě zarostlé rašeliníkem. Boty se boří do hlubokého měkkého koberce. Docela příjemná chůze. "Uvidíme, jak to tu bude za ty dva měsíce výprav vypadat. Pokud zjistíme, že návštěvy nadměrně sešlapávají mechy, tak trasu v příští sezoně změníme, aby se příroda vzpamatovala," slibuje Demeter.

Může se tedy stát, že to, co park nabízí letos, lidé už jen tak znovu neuvidí. Túry rezervací se tak svým způsobem mění v originály.

Soutok

Soutok

Vojáci a příroda

Pohnutá historie Šumavy se připomíná, když s průvodci scházíme k soutoku Rokytky a Roklanského potoka. Petr Šrail vysvětluje původ stále dobře viditelných základů někdejší roty Pohraniční stráže z padesátých let. "Těžko říct, jak tu přežívali zimu. V těchto místech totiž běžně napadne dva a půl metru sněhu. Televize žádná, rozhlas asi také ne. A zásobování potravinami? Neumím si ho v té době představit."

Památka na hraniceNa "železné oponě" spáchaly dvě stovky vojáků v základní službě sebevraždu pod vlivem drsných klimatických podmínek či depresí z mnohaměsíčního odloučení od civilizace. I tyto tragédie vystihují podle historiků atmosféru, jaká tehdy na území dnešních panenských rezervací panovala.

Původně jsem si myslel, že šéf parku František Krejčí zveličuje, když říkal, že spatřím kanadskou přírodu v české kotlině. Měl pravdu.

Jak se dostat do rezervace:

- Na internetové adrese www.npsumava.cz. se přihlásíte do pořadníku.

­- Na túry s výkladem průvodce se vyráží v přesně stanovených dnech. Nutná je výbava na horské túry. Dětem do 14 let se túry nedoporučují.

- Cena vstupenky je 350 korun.

– Šumavský park zpřístupnil trasy v rezervacích: Kaňon Křemelné, Vltavský luh I. – II., Trojmezná, Smrčina, Modravské pláně I. – II.

- ­ Dvě poslední vedou až do samého "srdce" parku. Lidé je dosud navštívit nemohli. Kvůli tetřevům budou přístupné jen v srpnu a v září.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.