Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Coco de mer: Erotická hříčka přírody, která proslavila Seychely

aktualizováno 
Rostou jen na jediném místě na světě. Jsou největší, nejtěžší a také trochu sprosté. Ale suďte přírodu. Zveme vás do národního parku na Seychelách, kde roste endemická palma Coco de mer.

Příroda si pěkně vyhrála. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Na nevysokém kopci uprostřed ostrova Praslin, v místě zvaném Vallée de Mai (tedy Májové údolí), je k vidění jeden z významných přírodních unikátů. Jedná se o zbytek pralesa největších kokosových palem, endemického druhu s názvem Coco de mer (v překladu mořský kokos), které plodí největší a nejtěžší ořechy na světě.

Tip na zájezd

Nabídka zájezdů na Seychely na dovolena.iDNES.cz

Nejsou to žádní drobečkové, rekordní úlovky totiž váží přes čtyřicet kilogramů. Když prales objevili první námořníci, domnívali se, že vstoupili do biblické rajské zahrady, kde je obrovská palma stromem poznání a ořech zakázaným ovocem, které zapříčinilo vyhnání z ráje (byť se na všech obrázcích kreslí jablko).

Dva metry dlouhý... jehněda

Zajímavých kuriozit najdete v Májovém údolí mnohem více. Překvapivá je třeba dlouhověkost obrovských palem, které měří několik desítek metrů a dožívají se až 400 let.

Hlavní atrakcí je pak podoba místních erotických ořechů, které značně naturalisticky připomínají ženský klín či ženské pozadí, a to doslova v životní až nadživotní velikosti.

Nejvíce úsměvů ovšem vzbudí tyčinka ze samčího květu – a to tahle je ještě...

Nejvíce úsměvů ovšem vzbudí tyčinka ze samčího květu – a to tahle je ještě velmi malá….

První dojmy jsou opravdu velkolepé – všechno je tu takové „přerostlé“.

První dojmy jsou opravdu velkolepé – všechno je tu takové „přerostlé“…

A vtipná je i samčí palma, neboť tyčinky jejích květů zase připomínají obrovský falus, tedy jakousi značně přerostlou „jehnědu“, která dosahuje délky jednoho až dvou metrů. Prvních třicet let však samčí a samičí palmy nejde rozeznat, až když začnou plodit, získají své typické a z pohledu člověka poněkud provokativní znaky.

Kokos do pasu

Obří kokosový ořech roste velmi dlouho a plné zralostI dosahuje až po sedmi letech, kdy už má také monstrózní proporce, tedy až půl metru v průměru a nějakých 20 až 30 kilogramů. Občas se mu říká ořech lásky a kvůli své podobě byl po staletí poněkud nesmyslně považován za velmi účinné a tudíž vyhledávané afrodiziakum. Zvláště čínská medicína po obřím ořechu vždycky šílela, neboť jakákoliv afrodiziaka jsou v Číně mimořádně vítaná.

A uznání nakonec získal i na domovských ostrovech, kde se „neslušný“ kokosový ořech stal národním symbolem, jehož obrázek dostanou turisté v podobě vízového razítka po příletu na Seychely vyražený do pasu.

Suvenýr za šest tisíc

„Ořechy se používaly po staletí k nejrůznějším praktickým účelům, jako zásobníky vody, naběračky pro cukr či rýži nebo mísy na ovoce,“ vysvětluje průvodkyně Brigitte a dodává, že dnes mají ovšem ořechy mnohem větší cenu. A to především díky sběratelům a turistům.

Fotogalerie

Ořechů se sklízí na dva tisíce ročně a všechny jsou přísně evidovány, každý z nich má svou registrační známku. Pokud se pokusíte vyvézt neoznačený ořech z nelegální sklizně, bude zabaven. Legálně koupené ořechy v obchodech však nejsou levnou záležitostí, neboť jejich cena se šplhá až na 200 eur. A protože váží obvykle přes dvacet kilogramů, musejí turisté zaplatit také za nadváhu v letadle. Proto si návštěvníci ostrova vozí na památku spíše menší dřevěné napodobeniny sprostých ořechu.

Vznešená tajemnost

Procházka chráněným pralesem je obrovským zážitkem, tedy až na spoustu komárů a relativně vysoké vstupné v částce přibližně 400 korun na osobu. Nicméně zážitek za to skutečně stojí, neboť jak samotné palmy, jak i jejich plody jsou velkolepé. Navíc člověk kráčí v tichém a temném pralese, z něhož sálá jakási tajemná vznešenost.

Milovníci přírody zde navíc mohou objevit spoustu zajímavých živočichů, od endemických černých papoušků a chameleonů až po stromové žáby a sladkovodní kraby. V pralese samozřejmě nerostou jen obrovské palmy, ale celá řada dalších endemických druhů palem a také třeba divoká vanilka. Od roku 1983 je Vallée de Mai přírodní památkou na seznam UNESCO.

Endemický svět

Praslin je druhý největší ostrov ze souostroví Seychely, jde o jakýsi mikrokontinent s poněkud odlišným vývojem od jiných sopečných či korálových ostrovů v Indickém oceánu. To je také hlavním důvodem velkého množství endemických druhů živočichů a rostlin. Na ostrově Praslin žije zhruba sedm tisíc lidí, které zaměstnává turistický ruch, neboť na ostrově je velké množství hotelových resortů a pláží.

Na ostrově Praslin je také jediné golfové hřiště na Seychelách, které je umístěné v areálu romantického hotelu Constance Lémuria. A milovníci golfu tvrdí, že je to jedno z nejkrásnějších hřišť na celém světě, je totiž dokonale zakomponováno do divoké krajiny s fascinujícími výhledy.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.