Napříč Telemarkem po vodě a v suchu

- Vodácká cesta po norských řekách je většinou chápána jako sjíždění divokých vod na raftech. O tom, že Norsko může nabídnout zážitek i umírněnějším vodákům, vodním turistům i ryzím suchozemcům, kteří o pohybu po vodě vlastní silou neuvažují, svědčí vodní cesta napříč krajem Telemark v jižní části Norska.

Mezi městy Dalen a Skien vede vodní cesta, jejíž nejatraktivnější část je známá jako Telemarkkanal. Město Dalen leží na západním cípu jezera Bandak a vodní trasa zde má svůj začátek. Prvních 60 kilometrů vede po hladinách jezer Bandak, Kvitesed Vatn a Fjagesund, jejichž hladina leží 72 metrů nad hladinou moře. Z východního cípu jezera Flavatn však už vytéká typická norská řeka s množstvím vody a v některých úsecích i s nezanedbatelným spádem. Zde začíná vlastní Telemarkkanal - 55 kilometrů dlouhá vodní cesta, upravená pro plavbu před více než sto lety. Plavba tu byla zahájena po pěti letech stavby roku 1892. Dodnes po kanálu jezdí i pečlivě udržovaná nejstarší parní loď Viktoria, i ta už má za sebou své sté narozeniny.
Kromě plavby norskou přírodou je velkou atrakcí trasy proplouvání plavebními komorami. Těch je celkem osmnáct a jejich prostřednictvím překonávají lodě 72 metrů výškového rozdílu mezi hladinami jezer Bandak, Kvitesed Vatn a Fjagesund a úrovní mořské hladiny pod Skienem. Největší spád je překonáván nad městem Ulefoss. Ve směru po proudu jsou to stupně Vrangfoss, Eidsfoss a Ulefoss.
Při proplouvání komorami zaujme jejich zdánlivě primitivní obsluha. Dobově odění a příslušně vousatí "mořští vlci" mají k dispozici jen sílu svých rukou, násobenou jednoduchými mechanismy. Divák si tak z fyziky připomene, co všechno je možné dokázat těmi nejjednoduššími stroji - pákou, šroubem a kladkou za pomoci dalších fyzikálních zákonitostí, jako jsou spojené nádoby a Archimedův zákon. Zaujme i to, že obsluha jednotlivých plavebních stupňů je si jaksi nápadně podobná. Jak by ne, když jde o dvojici strojníků, kteří v terénním automobilu popojíždějí od jednoho stupně ke druhému podle jízdního řádu jednotlivých lodí. A protože jsou přece jen rychlejší, vyčistí před jejich příjezdem hladinu v plavebních komorách od naplavenin, naolejují mechanismy, zkontrolují zařízení, z mobilu zatelefonují na loď a ověří si čas jejího příjezdu. Takže i na břehu kolem kanálu je co vidět.
Plavba kanálem je oběma směry možná buď na palubě lodí pravidelných linek, ale také vlastními motorovými (i nemotorovými) turistickými plavidly. Těch proplují během letního období kanálem stovky, svůj jízdní řád však musí přizpůsobit době obsluhy jednotlivých skupin plavebních komor. Pravidelnou dopravu na trase ze Skienu do Dalenu a zpět obstarávají historické parníčky, vedle již zmíněné lodě Viktoria, postavené roku 1882 pro 180 cestujících, pluje po kanálu i loď Henrik Ibsen postavená roku 1907 s kapacitou 220 pasažérů. Ti mají na obou lodích k dispozici restauraci, krytou i otevřenou palubu. Plavba po proudu z Dalenu do Skienu trvá necelých deset hodin, v opačném směru jedenáct hodin. Sezona začíná na konci května a končí po prvním zářijovém týdnu. Jízdné na celou trasu v jednom směru činí 260 norských korun. Lodě vyplouvají každé ráno proti sobě z obou "konečných", míjejí se v polovině trasy a druhý den se vracejí.

JAK SE TAM DOSTAT: Z Oslo západním směrem po dálnici do Drammenu, dále přes Kongsberg (město stříbrných dolů, rovněž stojí za zastávku) do Notoddenu. Kdo má zájem jen o pohled na funkci plavebních komor a provoz na kanálu ze souše, odbočí zde jižním směrem po silnici 36 do Ulefossu. Na necelých 20 kilometrech tu jsou tři plavební stupně (Ulefoss, Eidsfoss a Vrangfoss celkem s deseti komorami. Je také možné absolvovat z těchto míst jen plavbu polovinou trasy. Silniční vzdálenosti z Oslo: Ulefoss 202 km, Dalen 226 km, Skien 166 km.
INFORMACE: V Ulefossu je informační kancelář přímo naproti plavebním komorám. Rezervaci lodních lístků, případně kombinované zájezdy loď + autobus, případně i s odbočkou po jezeře do Notoddenu, nabízí kancelář Telemarkreiser ve Skienu (telefon [phone], fax [phone]).