Napříč českou Aljaškou

Čtyři malé atomové reaktory v podobě severských psů se právě chystají explodovat. Jediné, co dosud brání prudkému výbuchu, je ocelová karabina, k níž je celé spřežení dosud připoutáno. "Takže ještě jednou," ozývá se mocný hlas instruktora, který se snaží přehlušit psí štěkání. "První tým se psy Bask, Funi, Hobo a Indy pojede v čele, za ním vyráží Anča, Hanny, Ervin a Eda, jako třetí jede Cory, Colana, Gaston, Didi a kolonu uzavírá tým se psy Deyw, Deiwie, Conny, Croww a Coudy." Vše je náhle dílem okamžiku. Krátké cvaknutí karabiny a první spřežení najednou zmizí v obláčcích zvířeného sněhu. Mush go!

Ostatní psi už jen sípají v nekontrolovatelném vzrušení. Svíjejí se v postrojích a drápy mocně rozdírají prokřehlou půdu. Jistící lano vibruje a čtyři napjatá těla ho dál napínají až k prasknutí. Vpřed, vpřed! dávají najevo svoji touhu snad každičkým svalem. Pak jim musherova ruka vyhoví, když je rychlým pohybem odepne od jistícího lanka. Poslední krátké zavytí, když čtyřspřeží ucítí vysvobození a vzápětí se živý stroj roztočí na plné obrátky. Mush go!

Saně s mírným trhnutím povyskočí na vrstvě sněhu a vmžiku dosahují slušné rychlosti. Všichni čtyři tahouni běží jako o život a snaží se dohnat spřežení před nimi. Příhraniční cesta vede do kopce, ale psi bez potíží zrychlují. Lavina uvolněné energie zmítá saněmi, které se jen tak tak drží v stopě. Teprve když se počáteční nápor psí radosti z pohybu trochu uklidní, je čas vnímat i okolní svět, který ubíhá kolem. Tady, uprostřed Novohradských hor, v tom nejzazším pohraničí, má jízda se psím spřežením skutečně zvláštní půvab.

Zasněžené hřebeny hor, a veškerá civilizace na hony vzdálená. Jen severští psi a jejich musher. Jako by sem plnou silou zavanul duch Aljašky dvacátých let. Okamžik, kdy se jezdec krátce kochá jen málo dotčenou přírodou a plně se nevěnuje řízení, psi vzápětí potrestají. Dotahují se na předchozí spřežení a hrozí kolize. "Rrrr, Cory, rrr!" snaží se nepozorný musher na poslední chvíli odvrátit srážku, plnou silou dupe na brzdu, která se zarývá do promrzlého sněhu, a zároveň dává hlasitý pokyn psímu vůdci svého spřežení ke zpomalení. "Rrrr, Cory, rrr!" Cory sice neochotně, leč přece poslouchá a mezera mezi oběma spřeženími se zase postupně zvětšuje.

Ačkoli drobného vzezření, dokáže Cory, stejně jako ostatní psi v jejím "týmu", vyvinout neuvěřitelnou energii při pronásledování domnělých soupeřů. Pokyny mushera se tak v průběhu celé jízdy scvrkávají na jeden jediný, kdy musí své psy neustále brzdit. "Rrr, Cory, rrr!" ozývá se tak každou chvíli lesem drnčivý povel. Zatímco po jedné straně cesty se objevují nejasné kontury zbytků lidských obydlí, která zde před mnoha desítkami let stála, na druhé straně cesty, už v Rakousku, vykukují úhledná stavení. "Čára" mezi oběma zeměmi vede přímo prostředkem zasněžené cesty. "Rrr, Cory, rrr," snaží se musher opět mírnit svoje spřežení, které se už poněkolikáté snaží dotáhnout psy vpředu. Brzda je tak v plné práci. A saně přitom létají po cestě z Česka do Rakouska a zpět.

Divoká jízda se vzápětí stáčí opět do lesa. Souvislejší vrstva sněhu přechází občas do jehličnatých ploch, v prohlubních cesty se čas od času vytvářejí kaluže se zmrzlou krustou na povrchu. Severští psi však okliku nevolí. Bez zaváhání probíhají ledovou tříští, která odletuje na všechny strany. Přestože jízda trvá v poměrně náročných podmínkách už téměř hodinu, únava se na spřežení projevuje zatím jen málo. Pouze v místech, kde není dost sněhu a saně drhnou, psi povolují v tahu a je na musherovi, aby "koloběžkováním" svým zvířecím společníkům odlehčil, případně zcela seskočil a kus cesty popoběhl.

V dáli se už objevují obrysy zbořeného pohraničního kostela, odkud se startovalo. Na posledním úseku už psy netřeba brzdit. Spolehlivě a suverénně míří přímo k zasněženému plácku, kde už čekají asistenti. "Psy uvázat zpátky na steak outy, je čas na krátký odpočinek a po něm následuje druhé kolo jízd," velí vedoucí musher a zároveň šéf školy psího sportu Jan Ochozka. Zvířata se tentokrát klidně nechají odvést od saní k uvazovacím řetězům a hladově přijímají několik kusů mletého masa k doplnění sil. Až se trochu vydýchají, s plnou vervou opět vyrazí na trať a s nimi další týmy, které budou objevovat duch české Aljašky. Mush go!

Může se hodit

CO S SEBOU: Při jízdě se psím spřežením je velmi důležité oblečení. Raději několik tenčích vrstev na sobě, přičemž ta vrchní by měla být odolná proti vodě a větru. Vyplatí se mít pevné, vysoké a nepromokavé boty s neklouzavou podrážkou.

KOLIK TO STOJÍ: Vzhledem k tomu, že jízda se psím spřežením není úplně snadnou záležitostí, vyplatí se prodělat krátký výcvik v rámci školy psího sportu. Lze si ho zajistit například během prodlouženého víkendu. Program s kompletním servisem (výcvik, vybavení, pojištění, strava a ubytování) vyjde přibližně na necelých pět tisíc korun.

KDE ZÍSKAT INFORMACE: Podrobnější informace o jízdách se psím spřežením lze získat například na internetu: www.mushing.cz, www.volny.cz/husky-dream či na tel. 038/6360264.

MALÝ SLOVNÍČEK: musher - jezdec se psím spřežením, steak out - místo, kde se uvazují psi, mush go! - pozdrav musherů, go - pokyn pro jízdu, rrr - pokyn pro zastavení či zpomalení, dží - pokyn pro jízdu doprava, hó - pokyn pro jízdu doleva, dečka - zařízení, kterým se saně přibrzďují, kotva - nouzové brzdné zařízení, které má musher na saních před sebou.

Příprava spřežení na steak outu zabere mnohdy více času než samotná jízda.

Vedoucí musher rozděluje mezi psy malé občerstvení.

Psi jsou netrpěliví, za okamžik se vyráží.