Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na vrchol nejkrásnější hory

  14:11aktualizováno  14:11
Matterhorn je spoutaný lev, napsal na přelomu 19. a 20. století o tomto velikánu slavný horolezec Julius Kugy.
Matterhorn je spoutaný lev, napsal na přelomu 19. a 20. století o tomto velikánu slavný horolezec Julius Kugy. Cítíme to i my a jsme rozechvělí posvátnou úctou - chystáme se zdolat nejkrásnější horu světa Matterhorn, vysoký 4478 metrů. Polezeme obtížnou trasou, kterou po mnohaletém hledání našel v roce 1865 Edward Whymper, a oficiálně tak ukončil zlatou éru horolezectví, kdy pánové v lodenových pláštích, okovaných botách a s holemi v rukou neohroženě stoupali na alpské velikány. Vyrážíme v pět hodin ráno. Lampičky některých družstev už svítí v polovině hřebenu. Čas od času narazíme na rozsekané horolezecké lano, najdeme úplně nelogicky zatlučenou skobu, mnohde se válejí roztřepené slaňovací smyčky, a nacházíme dokonce i pohozený cepín. To všechno jsou neklamné známky, že si zde mnozí zachraňovali holé životy, nebo aspoň nepříjemně bloudili. Před polednem dorážíme k bivakovací chatce Solway. Na terase nad propastí si vaříme čaj a polévku. Nad střechou zaslechneme cinkání karabin. Když zvedneme hlavy, vidíme Japonce visícího na laně jako pytel brambor. Spouští jej místní vůdce, který se s ním vrací z vrcholu. "Only five minutes! Jen pět minut!" nechává se obměkčit klientovým smutným pohledem na náš oběd. Japonec únavou padá na beton. Vůdce se dívá na hodinky a je neúprosný: "Five minutes!" Registrujeme další smutný pohled a oba už slaňují přímo z terasy do údolí. Pokračujeme hřebenem, až narazíme na stabilně zavěšená lana. Vyšplháme podél nich sto metrů kolmými stěnami a jsme v říši sněhu a ledu. Mačky putují z batohů na boty, cepíny do rukou a svazujeme se lanem. Teď už musíme stoupat společně a zároveň se jeden na druhého plně spolehnout. Kdyby někdo z nás upadl, druzí jej musí zadržet. Za hodinu jsme na vrcholu. Žádná radost nebo úleva se nedostavuje. Podáme si ruce, uděláme pár snímků a pomyslíme na Whympera před sto šestatřiceti lety. Z jeho sedmičlenné výpravy se odtud vrátili jen tři muži. Kousek pod vrcholem totiž jeden uklouzl a strhl s sebou další. Naštěstí pro ostatní se lano přetrhlo a oni zůstali naživu. Whymper o své výpravě později prohlásil: "Zažil jsem radosti, které jsou tak velké, že se nedají vyjádřit slovy, a zakusil jsem tak těžký žal, že se o něm neodvažuji hovořit." Nechceme nic riskovat, a proto se spouštíme podél našeho lana, které za sebou vždycky na konci stahujeme. Dostihuje nás však bouřka. Ledový vítr a sníh s deštěm vyčerpávají. S vypětím všech sil dorážíme do chatky Solway. Zažíváme to, co popsal slavný horolezec Julius Kugy: "Viděl jsem silné muže, jak třesouce se a s modlitbou na rtech vzhlíželi k němu nahoru, vědělo-li se, že nahoře ve zledovatělých útesech, v ohlušujícím orkánu svádějí lidé nerovný zápas na život a na smrt." Než se pod starými vlhkými dekami zahřejeme, je pozdní odpoledne. Rychle slaňujeme jednu délku za druhou. Až v noci nám dochází, že jsme odbočili z cesty, a nevíme, kde jsme. Rozsvěcíme čelové svítilny a slaňujeme hlubokými tmavými komíny do černé propasti. Když vyjde měsíc, zjišťujeme, že jsme se dostali do prudké východní stěny. Poznání je ovšem horší než nevědomost - jestli se odtud do čtvrté hodiny ranní nedostaneme, začnou jako každé ráno padat ledové a kamenné laviny. Doslova utíkáme po skalních římsách a suťových policích s jedinou myšlenkou: pryč odtud. Závod o život vyhráváme a o čtvrté již kontrolujeme jízdní řád lavin z bezpečné vzdálenosti. Za svítání se s prázdnými pohledy v očích dobelháme ke spacákům, které jsme před pětadvaceti hodinami opustili. * jakub.turek@mfdnes.cz

Úchvatný pohled na Matterhorn se nabízí od Černého jezera na švýcarské straně alpského hřebene
Každý, kdo k hoře dorazí, se nechá vyfotografovat
Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.