Na vandru po Jadranu

"Marceeeeliiii! Já už musím odjet. Uvaž konečně to lano, ať neskončíme na vedlejší lodi!" křičí za kormidlem dvanáctimetrové jachty David Kostruh a s napětím pozoruje počínání postavy s blikající baterkou na nedalekém břehu téměř utopeném ve tmě. Pozdě. Lano se nedostalo, kam mělo, a bok druhé lodi se vlivem silného větru nebezpečně přibližuje. David šlápne motoru na krk a vyplouvá do bezpečí na volné moře. Obtížný manévr se opakuje.

Ačkoli Čechům důvěrně známý Jadran působí většinou přívětivě, pokud se rozhodnete seznámit se s ním i jinak než jen z pohodlí pláže, může vám nabídnout překvapivě mnoho zážitků včetně toho, který připomíná bojovou hru. Tentokrát vše skončilo dobře, ale celá posádka se řádně zapotila. Večerní kotvení v romantické zátoce Ďábelských ostrovů poblíž Hvaru se změnilo v noční drama, kdy silný vítr uvolnil kotvu a hnal loď přímo na břeh. Nezbylo než vyplout ze zátoky a zamířit k protějšímu, klidnějšímu břehu, kde se slibně kolébaly poziční světla dalších plavidel. Mezitím se vítr otočil a z původně slibného manévru do mezery mezi ostatní lodě učinil past hodnou jména zdejších ostrovů.

Ne vždy však Jadran své návštěvníky straší. Naopak mnohem raději se představuje ve svém typickém oděvu - průzračném, lehce zčeřeném moři, které si nezadá ani s vyhlášenými exotickými místy. Pro jachtaře skutečná lahůdka a nemusí vůbec jít jen o zapálené mořské vlky, protože plachtění podél chorvatských břehů si může dopřát každý, kdo má chuť vyzkoušet si i něco jiného než pobyt v jednom rekreačním letovisku. "Kdo se v Chorvatsku rozhodne strávit svoji dovolenou na lodi, chce většinou navštívit ta místa, kam by se za normálních okolností nikdy nepodíval," říká kapitán Marcel Kotrč, který zájemce o příbřežní plavbu na pronajatých lodích doprovází. "Může si dovolit ten luxus opustit přeplněné rekreační oblasti a strávit dny svého odpočinku na nedotčených místech, kde prakticky nikoho nepotká," dodává.

A jak taková lodní výprava vlastně vypadá? Parta lidí či rodina si prostřednictvím specializované agentury najme loď kotvící v některé z chorvatských marín, ve stanovený den přijede a namísto apartmánu, kempu či hotelu se ubytuje přímo na lodi. Vybavení mají rekreanti k dispozici podobné, jen to trochu houpe. A místo fádního chození po jednom místě je čeká několikadenní dobrodružná výprava na chorvatské ostrovy a málo známé břehy. Tedy pokud chtějí. "Jak se vám zatím plavba líbí?" ptá se po vyplutí na otevřené moře David za kormidlem.

Brázdí Jadran tímto způsobem již poněkolikáté a piluje si pod dohledem najatého kapitána Marcela své jachtařské umění. Sám ještě spokojen není, protože vítr se jen líně převaluje nad vlnami, a tak se jede "na motor". "Počkejte, až to trochu foukne, a vytáhneme plachty. Loď se pěkně položí na hladinu, to teprve bude jízda," tajnosnubně se usmívá v předtuše očekávaných jachtařských zážitků. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že se vítr umoudří, a tak prozatím nezbývá než trápit dál motor a probíjet se míli po míli od pevniny směrem k obrysům ostrovů rýsujícím se na nedalekém obzoru.

Jak si zpestřit dlouhou chvíli, kdy plachty i lanoví odpočívá a veškerou práci zvládne jeden člověk u kormidla? Na jachtě snadná pomoc. Do vody plácnou schůdky na zádi, první odvážlivec se pověsí na poslední příčku a nechá se vláčet proudem za lodí. Voda je tady, daleko od břehu, neuvěřitelně čistá a příjemně chladí. Loď se jen pomalu kolébá dopředu, takže se plavec za schůdky udrží, ale stačí jen trochu zrychlit tempo a rázem to je výkon pro zdatného siláka. "Tak, kluci, jde se do vody," velí David směrem k dětské části posádky, malému Danielovi a Matějovi.

Oba hoši se nedůvěřivě zahledí do tmavomodré hlubiny a spustí pokřik: "Néé, tady je to moc hluboké! A určitě tu jsou žraloci a chobotnice!" Nepomůže ani důrazné domlouvání a kluci si nechávají první koupací zážitky v průzračném Jadranu až na pozdější dobu, kdy jachta zakotví v zátoce jednoho z ostrovů, hloubka klesne na několik metrů a barva vody se změní na světle modrou až zelenou. "Tady už by to snad šlo," připouští jeden z nich váhavě a za chvílí se oba hbitě mrskají ve vodě vedle jachty vyzbrojeni potápěčskými maskami i šnorchly a vyhlížejí první známky podmořského života.

Také na palubě je živo. Břeh ostrova vypadá jako dobrý potápěčský terén a dva z posádky se připravují na první cvičný sestup. Ze nejrůznějších skrýší lodi vytahují nezbytné nádobíčko včetně neoprenů, vzduchových lahví a nafukovacích vest. Kapitán Kotrč se zájmem přihlíží, ale po chvíli se odebere dolů do kajuty studovat mapy a předpověď počasí - důležité faktory, které mají vliv na průběh celé výpravy. Dvouhodinová zastávka je u konce, bude se zvedat kotva.

Posádka se však zatím k činnosti příliš nemá. Děti si zamačkávají první boule, které utrpěly při pobíhání po lodi, jeden z potápěčů si drží bok a stehno, protože mu uklouzla noha po mokré palubě, takže se napůl zřítil do úložného prostoru a pěkně se narazil. Jedna z členek osazenstva zase sedí na přídi a trpělivě si vytahuje z chodidla ostny ježovky, o niž se nechtěně otřela, když se pokoušela vyšplhat na břeh několik desítek metrů vzdáleného ostrova.

Kapitán se shovívaným pohledem sčítá škody a když se ujistí, že nejde o nic vážného, vyplouvá. Vítr se trochu umoudřil, takže ke slovu poprvé přicházejí plachty. Pro pravověrného jachtaře zatím nic moc, ale posádka příliš nereptá, protože moře je alespoň klidné a obávaná mořská nemoc zatím v nedohlednu. "Je to slabé, s bídou dva uzle," brblá David, který se těšil, jak se rozlétne po hladině a zanechá za sebou jen zčeřenou stopu. Utahuje alespoň plachtoví, při troše obratného kormidlování to dá nějakou tu desetinku uzlu navíc. Dalších pár hodin plavby a okolní kulisy se mění.

Namísto rozesetých ostrůvků je tady jeden pořádný - ostrov Šolta. A s ním i příjemná zátoka s dobře utajenou (a vyhlášenou) jachtařskou rybí restaurací přístupnou jen z moře. Poblíž už ale kotví několik dalších plavidel - špatné znamení, které se potvrzuje po návratu z výzvěd. "Dnes to na rybu nevypadá. Je už obsazeno, majitel se navíc dušuje, že dnes toho víc neulovil," neskrývá své zklamání průzkumník, který se dary moře už několik hodin tolik těšil. Ke slovu proto přichází lodní zásoby, malá kuchyňka a šikovné ruce něžnější poloviny posádky.

Mezitím se snese soumrak, který na moři padá překvapivě rychle. Je potřeba spustit kotvu a přivázat loď i k nedalekému břehu, kde mezitím provozují svůj koncert šiky cikád. Vlnky mazlivě laškují s bílým trupem jachty a vítr přináší z ostrova příjemnou vůni borovic. Alespoň nocleh bude příjemný. Nebe je náhle plné hvězd a sametově černé - umělé osvětlení civilizace je na hony vzdálené, takže pohled tam nahoru nic neruší.

Ještě koupel před večeří. Kdo nezkusil, neuvěří. Potemnělá voda nevypadá na první pohled přívětivě, ale její obětí je konejšivé. Několik rozvážných temp od lodi a pak přijde ten zázrak: je to jako když plavete uprostřed milionů zlatých bodů - stačí nepatrný pohyb a vodu rozsvěcuje plankton. Tančit ve vodě vydržíte dlouhé minuty. A když se nakonec obrátíte na záda a popatříte na oblohu, uvědomíte si, že být tulákem po Jadranu není vůbec špatné...

MŮŽE SE HODIT


Jak se tam dostat

Pokud se chystáte na jachtu a máte se dopravit do konkrétní chorvatské maríny, připadá v úvahu jen cesta vlastním vozem. Zároveň si tak můžete s sebou přivézt dostatek vlastního proviantu pro pobyt na lodi. Auto lze zaparkovat přímo u maríny.

Co s sebou

Pokud máte loď vybavenou i ledničkou (a to bývá na většině nabízených plavidel), vyplatí se vzít si s sebou do Chorvatska dostatek potravin i nápojů, které zde bývají poměrně drahé. Dát si uprostřed moře chlazené české pivo není vůbec špatné.

Kolik to stojí

Záleží na typu a velikosti pronajaté lodi. Ale obecně se dá říci, že pobyt na jachtě je na osobu přibližně stejně drahý jako dovolená v lepším apartmánu. K tomu je ještě zapotřebí připočítat poplatek za doprovod kapitána a zaplatit pohonné hmoty, které se během plavby spotřebují.

Informace

I v Česku je už několik jachtařských agentur, které se pronajímáním lodí zabývají. Přehledné informace lze získat například na internetových stránkách www.alfayachtclub.cz

Při plavbě na plachetnicích se dají poznat nejen krásy a taje přírody, ale i lidské charaktery