Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na svazích frčí helmy. Jste IN?

  10:30aktualizováno  10:30
Historik lyžování možná někdy v budoucnu označí období 2004-2006 za epochu, v níž se při sjíždění na lyžích definitivně prosadily helmy. Dokazuje to jak nárůst nabídky a prodeje, tak i pouhý pohled na svazích. Odhadnout podíl uživatelů helem je ovšem zatím nesnadné.

Záleží na věku, středisku, části sezony, skladbě návštěvníků. Dominují sice děti, ale vedle nejpokrokovějších mladých snowboardistů a lyžařských freestylistů se čím dál více objevují i dospělí.

Apel na lyžaře sice není zdaleka důsledný, ale přesto nesou ovoce i kampaně ve stylu "kdo má něco v hlavě, chrání si ji", zapojující nejznámější závodníky. V Rakousku například Stefana Eberhartera.

Také statistiky už dokážou doložit, jak používání helmy skutečně snižuje počet úrazů a závažnost jejich následků. Amerika má zase v povědomí několik smrtelných úrazů vemi známých osobností.

Dobrá, ale ne všemocná

Helma na hlavě ale neznamená imunitu. Její schopnost ochránit při přímém nárazu je dokonce omezená víc, než si asi většina lidí myslí. Podle normy ASTM 2040 jen do rychlosti 22 km/h. To je hodně málo: podle nejnovějšího švýcarského výzkumu (2002) jezdí lyžaři průměrem 20 až 55 km/h. Při běžných 43 km/h to znamená 3,6 krát větší pohybovou energii, než odpovídá oné normě. Při 54 km/h dokonce 6,3 krát. Jinak řečeno, helma, která by v takovém tempu dokázala ochránit při přímém nárazu třeba do stromu, by musela mít 18 cm tlusté stěny a vážit přes 5 kg.

Přímý náraz hlavou je ale výjimkou. Běžné jsou naopak pády, při nichž se hlava otlouká o tvrdý sníh. Při nichž naráží do lyží, bot, holí či kolen jiných lyžařů. To jsou přesně situace, v nichž je zásadní rozdíl helmu mít a nemít.

Jezdíte na sjezdovkách s helmou? Hlasujte v anketě!

Co si myslíte o nošení helmy? Používáte ji, nebo uvažujete o její koupi? Podělte se o svůj názor v diskuzi!

Co je k dispozici

V nedávné době, kdy helmy byly pouze pracovní pomůckou závodníků, stála v popředí účelnost. Otázky líbivosti, váhy, pohodlí, přizpůsobivosti, větrání se takřka neřešily. Teprve nyní, kdy helmy útočí na široké spektrum uživatelů, se s helmami zachází jako se skutečnou součástí lyžařova i snowboardistova vybavení.

"Pokud jde o bezpečnost, jsou dnešní helmy vyzrálé," konstatuje německý test helem, provedený renomovaným institutem ARGE. "Vývoj skutečně pohodlných je ale teprve na počátku."

Bezpečnost

Je dána příslušnými normami: směrnice 89/686 EWG třída 2 = EN 1078, americká ASTM 2040. Zatím nejsou informace o tom, že by se objevily nějaké padělky, a tak jsou všechny helmy na trhu z tohoto hlediska vyhovující.

V rámci této normy jsou nevelké rozdíly dané materiálem vnější skořepiny a konstrukce.

Nejpevnější jsou výjimečné a drahé helmy karbonové, malou výhodu mají helmy bez větracích systémů a pravé sjezdařské, tedy bez odnímatelných měkkých krytů uší (freeridové, freestylové). Klasický třívrstevný sendvič se samostatnou prostřední absorbční vrstvou je o něco tužší – avšak těžší – než lehčí typy zhotovené tzv. inmold-principem, při němž se střední vrstva "spéká" s vnější skořepinou.
Helma se sejmutými ušnicemi nechrání odhalená místa. Kromě toho vznikne v místě chybějícího dílu dost vystupující hrana. Ta může při pádu a následném drhnutí o sníh způsobit namožení krční páteře.

Velikost a pohodlí

Většinu helem je třeba vybírat podle velikosti a tvaru hlavy. Pozor, samotná "vojenská" míra obvodu hlavy nestačí! Jak hlavy, tak helmy - někdy i téže značky - jsou tvarované různě, a tak platí jediné: zkoušet.

Hygienickou výhodou je vyjímatelné a praním dobře udržovatelné vnitřní polstrování.

Přizpůsobivost

Je důležité u dětí. Objevují se první systémy, kdy je možno vnitřní prostor zvětšit či zmenšit, a tak uchovat helmu po delší dobu a pro mladšího sourozence.

Větrání

Poměrně nový prvek, daný mj. nedávným mírným změkčením evropské normy. Testy se přimlouvají za systémy stavitelné s možností větrací otvory uzavřít. Je ovšem vhodné zvážit si způsob vlastního lyžování a rozhodnout, zda vůbec větrání potřebuju. Freestylista pobíhající po snowparku, stejně jako freerider občas šplhající za sjezdy v terénu je využijí více než běžný rekreant pohodově sjíždějící upravené sjezdovky. Pot z helem po tréninku nevylévají ani závodníci v letní přípravě na ledovcích.

Naopak v ochraně proti chladu je helma bezkonkurenční. Připomeňme, že při 0°C způsobuje vítr (a tedy i rychlost jízdy) 18 km/h ekvivalent -8°C, ve 36 km/h už -15°C. Při sjíždění v nikterak výjimečných -10° je tedy lyžaři i jako při -30°C!

Váha

Nejtěžší, až přes kilogram, jsou efektní skicrossové integrálky. Ty jsou ale pro běžného lyžaře zcela zbytečné. Dokonce mohou být i nebezpečné: když by lyžař po pádu klouzal z prudkého kopce po břiše nohama napřed a bezpečnostní oblouk se zaryl do sněhu. Slyšel jsem vyprávění matky, jejjímuž závodnickému synkovi to takovou helmu doslova servalo z hlavy jen díky tomu, že ji měl příliš velikou. Naštěstí ho jen bolelo za krkem.

Klasické "plné" helmy váží většinou něco přes půl kila, ale, jak konstatuje jeden z odborníků, "kvalitní helma dnes nemusí vážit víc než 350 až 500 gramů." Důležité je to kvůli co nejmenšímu namáhání krční páteře u dětí. Hmotnost by měla být rozložená co nejníže k ramenům – to ale zákazník neovlivní ani nepozná.

Uzávěr

Vesměs plastový bajonetový. Pásek pod bradou by měl být alespoň 20 mm široký. Vůči tomuto prvku helem mají odborníci zatím výhrady. Koženka okolo pásku snadno popraská a pod bradou dře. Prosazují ráčnový uzávěr (jako u snowboardových vázání) a větší měkkost, opět hlavně pro děti.

Uchycení brýlí

Další slabší stránka některých helem. Klasické očko vzadu na helmě vystřídaly mnohdy plastové úchyty jen zasunuté pod skelet helmy. Pozor, snadno se ztratí, hlavně u dětí je třeba pohlídat si. Vývoj zřejmě směřuje ke dvěma postranním úchytům a klasickému zadnímu, které společně zabrání sklouznutí pásků brýlí po helmě přes její vršek.

Tipy pro výběr

V žádném případě se nehodí helma cyklistická nebo inlajnová. Místo sáhodlouhých argumentů: odpovídají jiné normě (EN 1078) coby „ochrana hlavy“, nikoliv plnohodnotná „helma“.

Helmu nakupujte s brýlemi a naopak. Zdaleka ne všechny brýle jsou určené do helmy. Základní orientace: symbol "helmet compatible". I tak ale sledujte, jak jdou k sobě dohromady. Úhel výhledu v helmě je sice také daný normou, i tak ale existuje malý prostor pro rozdíly, jak hluboko do čela helma sahá. Některé brýle s menšími zorníky tak mezi svým horním okrajem a hranou helmy ponechávají nekrytý kus čela. Ten pak v mraze za jízdy trpí (ev. odpomoc: speciální kukla do helmy).  

partner přílohy

Pruženka "helmových" brýlí má být připevněná na vnější straně rámečku, dále od obličeje, ne těsně u něj, aby brýle s helmou dobře seděly i na krajích. Padnoucí velikost, nedocpávejte čepicí a nečekejte, že do ní dítě doroste. Na hlavě musí držet i nezapnutá. Ideální je, když s nasazenými brýlemi drží tak, že jste si ani nevšimli, že není zapnutá.

Výrobci upozorňují, že po každém vážném nárazu – a to i bez viditelného poškození vně - se už nemá helma používat. Žádná norma pro velikost takového nárazu ale neexistuje.

Jakkoli skvělou pomůckou helma je, platí i nadále: zárukou bezpečnosti, nejlepší prevencí a současně i vizitkou každého slušného lyžaře je ohleduplnost a jízda přiměřená okolnostem a vlastním schopnostem.

Lyžař s přilbou

Lyžař s přilbou

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Alta Badia
Pravé lyžování po italsku: od chaty k chatě za knedlíky a vínem

Lyžařské středisko v samém srdci Jižního Tyrolska nabízí ve výškách od 1 300 do 2 500 metrů zhruba 130 kilometrů sjezdových tratí. Byť jsou skvěle upravené a...  celý článek

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře
Větší areály slibují lyžování do konce března, menší už skončily

Zatímco většina menších či níže položených lyžařských středisek už ukončila provoz, velké skiareály nabízejí návštěvníkům příjemné jarní lyžování, navíc bez...  celý článek

Zimní inspekce prověřila lyžování na Králickém Sněžníku.
VIDEO: Zimní inspektor: Lyžování na Dolní Moravě milují i profesionálové

Populární lyžařské středisko na Králickém Sněžníku si oblíbil Ondřej Bank i Eva Samková. V moderním areálu si na své přijdou rodiny s dětmi i zkušení lyžaři a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.