Silnice ovšem staví stát a na stezky dávají peníze obce nebo okresní úřady. "Ministerstvo dopravy a spojů zpracovává technické normy. Výstavba stezek je výhradně v režii obcí," potvrzuje Evžen Prediger z odboru silniční dopravy ministerstva.
Nezájem obcí kritizuje liberecký zástupce Euroregionu Nisa Miroslav Těšina. "Když se zasazuji o to, aby tuzemské stezky odpovídaly standardu v Evropské unii, úředníci mi říkají, že je to plýtvání penězi," říká. "Nechápou, že je to investice do zdraví." Miroslav Králík z Regionální rozvojové agentury v Mladé Boleslavi zdůrazňuje, že přesvědčit o prospěšnosti cyklostezek musí svá obecní zastupitelstva sami občané.
Těžký život mají cyklisté zejména v Praze. Cyklostezky je nutí kličkovat mezi pěšími turisty v nejnavštěvovanějších uličkách Starého Města, bloudit po průmyslových periferiích nebo vymetat výmoly na rozbitých chodnících. Důvod objasňuje Hana Štichová z odboru dopravy pražského magistrátu: "Na dopravní značení a vyznačování cyklistických pásů, případně částí stezek, v loňském ani předloňském roce nezbyla v rozpočtu hlavního města ani koruna."
Podobně špatně je na tom například Brno nebo České Budějovice. Naopak příznivá je situace v Pardubicích nebo Hradci Králové. "Překvapivě dobře jsou na tom Ostrava né," říká Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu. "Jejich zastupitelstvo ví, kde získat peníze a na co je využít." Podle Martinka obvykle nejsou potřeba ke zkvalitnění cyklistické dopravy žádné velké peníze. "Například v Olomouci stačilo upravit dvě křižovatky a průjezd centrem je bez nebezpečí."
