V této souvislosti upozornil, že lidé by si při pobytu v horách měli v těchto dnech počínat maximálně opatrně, protože "probuzený dravec se může zachovat abnormálně". Příčiny neobvyklého chování králů slovenských hor vidí Saniga
v celkovém narušení jejich biorytmu vlivem teplého počasí a také v zásazích lidí do ekologie lesa. "Obecný strach z medvědů ale není na místě. Medvěd žil na území Slovenska v symbióze s člověkem odpradávna. Dodnes se kupříkladu v blízkosti Starých Hor tato zvířata v sezóně běžně pohybují po silnici z Banské Bystrice na Donovaly." V minulosti se ovšem také často vyskytly případy, kdy medvěda
přecházejícího přes vozovku porazil dopravní prostředek. Naposledy se tak stalo koncem uplynulého roku, když jednoho huňáče srazil autobus pouhé dva kilometry od Prievidzy. Zraněného medvěda se však myslivcům nepodařilo vystopovat a o jeho osudu se doposud nic neví.
Znám je také podzimní případ z chatové oblasti Nízkých Tater, kde se hladový medvěd všemožně snažil dostat do obývané chaty. Od záměru jej odradily až poplašný rámus a křik obležených obyvatel. Výskyt medvědů na Slovensku se podle Sanigy omezuje na horské oblasti severního, středního a východního Slovenska. Ve Vysokých Tatrách se jejich počet odhaduje na 60 kusů, v Nízkých Tater jich žije kolem 100 a ve Velké Fatře více než 40. Jenom v masívu hory Poľana se podle zdejších myslivců daří 50 kusům.
