V turistice lze přitom zaměstnat i méně kvalifikované pracovní síly, které tvoří největší skupinu nezaměstnaných, a nejvíce se jí daří v oblastech s méně rozvinutým průmyslem a čistou přírodou, kde je obvykle i nejvyšší nezaměstnanost.
"Pro příklady netřeba chodit daleko. Stačí se podívat k sousedům, s nimiž jsme donedávna měli společnou socialistickou minulost. Zatímco od roku 1993 se ve všech sesterských zemích V4 podíl cestovního ruchu na celkovém hospodářství země každoročně zvyšuje, u nás každoročně klesá," píše komentátorka slovenského listu Práca.
Jak dodává, Češi se z pětiprocentní výchozí pozice podílu turistiky na hrubém domácím produktu vyšplhali už na 7,3 procenta, Poláci z 5,2 na 6,7 a Maďaři z 3,2 na 5,7 procenta. Slovenský podíl však klesal ze 4,35 na loňských 2,2 procenta. "Je
to trestuhodně málo v porovnání s celosvětovým podílem, který je 13 procent."
"Ve světě se cestovní ruch výší svého obratu řadí hned za obchod s ropou a automobilismus. Řeči o tom, že Slovensko má velmi krásnou přírodu, množství zajímavých historických a kulturních památek, skutečně nestačí... Slovensko nemá ropu a automobilový průmysl na jeho území rozvíjejí především Němci, kteří zde zavedli výrobu Volkswagenu jen kvůli laciné pracovní síle," konstatuje Práca a závěrem vybízí zlepšit katastrofální stav turistiky cílenou strategií a profesionálním marketingem, aby země obstála v konkurenci se světem a začala těžit ze svých
předpokladů.
