Na skok do Istanbulu

Pokud s českou cestovní kanceláří odletíte na několikadenní zájezd do Istanbulu za téměř dumpingovou cenu sotva převyšující 5000 Kč, nemusí to ještě znamenat, že na cestě ušetříte. Naopak musíte být připraveni, že česká CK ve spolupráci s tureckým partnerem bude dělat vše pro to, aby odlehčila vašim peněženkám a kreditním kartám. Při krátkodobých cestách do Turecka se totiž nevydělává na ceně letenky či hotelu, ale na provizích z fakultativních zájezdů, nákupů ve spřátelených obchodech a útratách v doporučených restauracích. Rada tedy zní: využijte levné dopravy a ubytování a zbytek zájezdu si organizujte sami. Istanbul nabízí zajímavých lákadel požehnaně.


Po příletu do Turecka začne informační masáž ze strany cestovní kanceláře. Bude vám nabízena návštěva vybrané restaurace a "tradiční turecká večeře" za 80 marek, ačkoli její reálná cena je zhruba pětinová. Při organizovaném výletu po Istanbulu budete kromě památek zavedeni rovněž do zlatnictví nebo obchodu s koberci a delegát vás bude přesvědčovat, že levněji nikde nenakoupíte. Při neznalosti prostředí či jazyka si to steží ověříte. A CK získá z vaší útraty za předražené zboží od majitele obchodu až třicetiprocentní provizi.

Ovšem Istanbul nejsou jen trhy a obchody, ačkoli tento pocit musíte zákonitě získat na prvním kroku. Při cestě do centra se vám stále vnucují čističi bot a budou vás třeba několik minut ujišťovat, že vaše obuv je "very dirty". Na Galatském mostu zase spatříte sedět ušmudlanou stařenku, jak nabízí kolemjdoucím tři novotou zářící vrtačky Bosch. Před mešitou u Velkého bazaru si můžete koupit mobilní telefon, ovladač na televizi i manuál k Windows 2000. Prodávat se tady dá skutečně všechno.

Prohlédnout si sultánský palác Topkapi, chrám Hagia Sofia nebo Modrou mešitu je považováno jaksi za samozřejmost. Cizinec v Praze také jen stěží mine Hrad. Ale za prohlídku stojí třeba rovněž podzemní cisterna Yerebatan či turecké lázně Cemberlitas z 16. století, které postavil proslulý Sinan. Nebo prezidentský palác Dolmabahce, kde všechny hodiny ukazují čas, kdy Atatürk v roce 1938 zemřel.

Se zakladatelem moderního tureckého státu se setkáte takřka na každém kroku. Kult Atatürkovy osobnosti je zde nezpochybnitelný. Když se v minulém týdnu slavil Den učitelů, objevovala se jeho podobizna na každém plakátu. Nápis jej označoval za učitele národů. Tedy žádný Komenský...

Pokud byste ovšem v těchto dnech chtěli spatřit jeho známou sochu na náměstí Taksim, máte smůlu. Je pokryta velkou bílou plachtou, na které se skví reklama na čisticí prostředek Cif. Právě jeho výrobce totiž sponzoruje vyleštění sochy, stejně jako dříve zaplatil vnější úpravu paláce Topkapi.

Evropu od Asie geograficky v Istanbulu odděluje Bospor, kulturně spíše lanovka od Galatského mostu na Istiklal Caddesi. Z proslulé "ulice Svobody" zmizí zástupy pouličních prodavačů, naopak přibude obchodů se skutečně značkovým zbožím. Na Istiklal Caddesi můžete navštívit také františkánský kostel San Antonio, který je v posledním době vyhledávaným místem mladých istanbulských intelektuálů.

Bez ohledu na vyznání obracejí obyvatelé města v těchto dnech své modlitby k jediné věci. K dešti. Po mimořádně žhavém létě nebyl ani podzim bohatý na srážky a z přehrad v okolí Istanbulu mizí voda. Pokud brzy nezačne vydatně pršet, hrozí podle katastrofických scénářů, že Istanbul bude mít v prosinci problém s elektřinou. Poškodilo by to hlavně domácnosti, jež by měly být celý den od 17 do 22 hodin zcela bez proudu...

 

Tržiště u Galatského mostu.

Minaret nejslavnější modlitebny v Istanbulu - Modré mešity.

Sultánský palác Topkapi.

Zahalený Ataturk na náměstí Taksim, socha tureckého vůdce se právě čistí.

Mustafu Kemala Ataturka najdete v Istanbulu na každém kroku.

Prodavači smažených ryb u Galatského mostu.

Prodavači živých ryb u Galatského mostu.

Socha Medůzy na sloupy podzemní cisterny Yerebatan.