Historický vývoj města a jeho zástavbu ovlivnily ničivé zásahy během třicetileté války. V roce 1646 zpustošilo Jilemnici a okolí švédské vojsko a poté velké požáry v letech 1788, 1803 a 1838. Zámek, založený v 16. století, byl roce 1892 pseudorenesančně přestavěn, pozdně barokní radnice byla upravována a v roce 1850 k ní byla přistavěna hranolová věž. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1729-1736 má hodnotný barokní interiér, který doplňuje gotická socha Madony.
Trasa výletu Jilemnici opustí po zelené značce a směřuje do Valteřic. Tam přejde na modrou, po které stoupá k samotám Žalý, ležícím na jižním úpatí vrchu Žalý. Zde přejde na žlutou značku, po které začne stoupat na vrcholek 1019 metrů vysokého Žalého.
Kamenná rozhledna stojící na vrcholu je již třetí stavbou tohoto druhu. Jejím předchůdcem byla dřevěná konstrukce postavená v 1. polovině 19. století. Tu vystřídala osmnáct metrů vysoká železná rozhledna, postavená německým Krkonošským spolkem. Nebyla však nikdy zpřístupněna kvůli bezpečnostním závadám, a proto ji její stavitelé po roce odstranili. Dnešní kamenná, stejně vysoká rozhledna byla postavena roku 1892 vedle restaurace, kterou nechal vystavět o dva roky dříve podporovatel české turistiky hrabě Jan Harrach.
Slavnostního otevření rozhledny, jež nesla jméno císaře Františka Josefa I., se zúčastnil i propagátor české turistiky v Krkonoších Jan Buchar. Ze Žalého sestupuje cesta po červené značce do Mrklova, odkud pokračuje sestup podél potoka Cedron přes osadu Pod hradem do Dolních Štěpanic. Nad údolím Cedronu a na ostroze Paseckého vrchu jsou dochovány zbytky štěpanického hradu, založeného počátkem 14. století, a roku 1543 uváděného již jako pustý hrad.
Od Dolních Štěpanic pokračuje trasa cesty stále po červené značce údolím Jizerky, do které ústí Cedron pod Dolními Štěpanicemi, a dále přes Hrabačov zpět do Jilemnice.
