Zdroj: Mapy © PLANstudio
Unikátní ráj syslů
Jižní svahy Rané jsou pokryté teplomilnými stepními rostlinami, severní pak lesostepí a hájem. To vytváří vynikající podmínky pro život hmyzu, ptáků a drobných savců. Typičtí jsou zdejší syslové, jichž tu žije několik stovek.
Auto parkuji v centru obce Raná, ležící přímo pod stejnojmennou bývalou třetihorní sopkou. Odtud se vydám okolo kostela (mimochodem jeho gotický původ ze 14. století je zřetelně vidět i po barokní přestavbě) po modré značce ke sportovnímu areálu rogalistů. Modrá dále stoupá do Sedla, které odděluje menší, jihozápadní část vrchu tzv. "Malou bouli", kam je vstup zakázán.
Pokud ale chceme za sysly, je lepší jít dál po vrstevnici okolo kopce. Na severozápadním svahu proti polnímu letišti, na spasené a posekané trávě, jich žije nejvíce. Jsou poměrně plaší, takže bez dalekohledu si je moc dobře neprohlédnete. To je daň za to, že jde o jednu z mála kolonií v Čechách, která vznikla jen s minimálním přispěním lidí, a zvířata mají stále své přirozené chování.
Místo na svahu je dobré i pro pozorování ptáků, v době mé návštěvy kroužili nad kolonií dva krkavci. Vypadají jako velcí havrani, na první pohled se však od nich liší klínovitým ocasem.
Mezi sysly se zase pohyboval párek bramborníčků černohlavých, švitořivých pestrých ptáčků, jejichž výskyt je u nás vázaný na stepní a polostepní místa.
Běžně zde uvidíte i několik druhů strnadů, včetně vzácného strnada zahradního.
Může se hoditZákladní údaje Atrakce |
Na vrchol za nejkrásnějším pavoukem u nás
Od syslí kolonie vede cesta nahoru do Sedla, odkud stoupám na samotný vrchol.
Na exponovaném svahu cestou žije množství teplomilného hmyzu, možná se vám podaří spatřit stepníka rudého. Je to náš asi nejkrásnější pavouk. Sameček měří okolo centimetru a má zářivě červený zadeček se čtyřmi černými puntíky. Nemá síť a rychle se pohybuje po osluněných svazích. Samička je o něco větší, celá tmavá a žije skrytě pod zemí.
Po vrcholu Rané vede krátká "hřebenovka", ze které je nádherný výhled snad na polovinu Čech. Nápadný je sousední čedičový vrch Oblík, ještě o padesát metrů vyšší než Raná, a za ním v zákrytu stojící "jeho menší bratři" Srdov a Brník.
Po návratu do vesnice můžete ještě pokračovat ve výletu směrem na Oblík. Ti fyzicky zdatnější mohou jít pěšky přímo z Rané po cestě "proti kopci" až na vrchol Oblíku. Já jsem dal přednost jízdě autem do obce Mnichov, která leží přímo pod Oblíkem a sousedním Srdovem. Ve vesničce je malé parkoviště, od kterého vede turistická značka na vrchol.
Step na Oblíku voní pelyňkem
Cestou do sedla mezi Oblíkem a Srdovem si všimněte velkých kamenných sutí na svazích Srdova. Trasa na vrchol pak pokračuje lesem a křovinami po severní straně a určitě se při ní zadýcháte. Ještě před tím, při vstupu mezi stromy, roste velký korkový jilm s větvičkami obalenými měkkou kůrou.
O přírodě na Oblíku platí totéž co o Rané, snad jen výhled je ještě úžasnější. Zdejší step je porostlá pelyňkem a kavyly, stepní trávou, která se ve větru vlní trochu jako vlasy a lidově bývá nazývaná také vous svatého Ivana, odkvétá však již začátkem prázdnin.
Nahoře (509 m n. m.) pozoruji honičku několika otakárků, kteří navzdory větru bojují o pozici na samém vršku kopce. Vypadají přitom úžasně. Cestou k autu ještě na kraji Mnichova potkávám, jako poslední pozdrav před návratem domů, velkou samici brouka roháče.
Nádherná krajina Českého středohoří si návštěvu zaslouží. Je tu ráj pro botaniky, milovníky hmyzu, ornitology i turisty, kteří mají "jen" rádi přírodu.