Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na pltích po slovenských řekách

aktualizováno 
Plavba po řekách na vorech tvořila v minulosti jeden z nejvýznamnějších způsobů dopravy na Slovensku, dnes představuje jednu z nejpřitažlivějších turistických atrakcí. Známá je především plavba po Dunajci, svézt se však můžete i na Váhu.
Skalní útes Sokolice v Pieninách

Skalní útes Sokolice v Pieninách | foto: Martin Janoška, spolupracovník iDNES

Zaniklá minulost

Na Slovensku se v dobách před průmyslovou revolucí plavilo zboží po mnoha řekách – především po Váhu, Oravě a Kysuci. V Polsku pak po Dunajci. K dopravě se používaly speciálně upravené vory zvané plte (česky pltě).

Voraři neboli pltníci provozovali svou sezónní živnost od května do října. Práce to nebyla jednoduchá, protože cestou číhaly různé nástrahy – hlavně nebezpečná skaliska a zrádné peřeje. Nebylo výjimkou, že se celý náklad vyklopil a pltníci museli zachraňovat holý život.

Odměnou za úspěšné splutí těžkých úseků bylo "pročištění hlavy" v pltnických krčmách, které dříve sloužily jako občerstvovací a nocležní stanice.

Konec vorařství na slovenských řekách přineslo vybudování železnic v druhé polovině 19. století. Na převážně polském Dunajci, kolem něhož železnice nevede, se pltě používaly nejdéle a postupně se jejich plavba přeměnila ve vyhlášenou turistickou atrakci.

Čarokrásný Dunajec

Vyhlídková plavba na pltích po Dunajci patří k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím v Pieninském národním parku na severovýchodě Slovenska.

Polská řeka Dunajec, která přitéká z Tater a vlévá se do Visly, protéká na úseku zhruba 8 km překrásným kaňonem, jenž tvoří slovensko-polskou státní hranici. Přírodní kulisy zde tvoří monumentální vápencová skaliska a příkré svahy, jež se zvedají až do výšky 300 m nad hladinu řeky.

Jednu plť, která pojme 15 až 20 cestujících, je tvořena pěticí dohromady svázaných úzkých dřevěných člunů, obsluhu vykonávají dva pltníci.

Vyplouvá se z obce Červený Klášter, končí se u státní hranice poblíž vesnice Lesnica. Za zhruba 80 minut plavby si několikrát z různých stran prohlédnete charakteristickou siluetu vrchu Tri Koruny; dozvíte se, jak vznikl název Pieniny a kde Juraj Jánošík přeskočil Dunajec ze Slovenska do Polska; spatříte sedm zkamenělých mnichů i krásnou pannu, za kterou tajně chodili; uvidíte znak polskou orlici na skále a když zakloníte pořádně hlavu, rozeznáte drobné lidičky na skalním útesu Sokolica – nejkrásnějším vrchu Pienin.

PLAVBA PO DUNAJCI - MŮŽE SE HODIT

  • Na plť se nastupuje v Červeném Kláštore a to buď přímo u kláštera (dříve se nastupovalo jenom zde) anebo výše proti proudu u samotné vesnice. Ještě výše lze začít u obce Majere.
  • Cena lístku pro dospělého se pohybuje od 200 do 250 slovenských korun, přepravu nabízí několik společností. Do Červeného Kláštora jezdí autobusy ze Staré Ľubovně, méně z Kežmaroku nebo Popradu. Celodenní parkování osobního auta stojí 50 Sk.
  • Po absolvování jízdy máte několik možností jak se vrátit zpět. Nejjednodušší varianta je pěší pochod po pohodlné cestě proti proudu na slovenské straně řeky.
  • Další možností je jízda autobusem či mikrobusem, kterou zajišťuje při dostatečném počtu zájemců chata Pieniny, vzdálená necelý kilometr od konečného přístaviště. Cena pro dospělého činí 50 Sk (autobus), resp. 60 Sk (mikrobus). U chaty Pieniny je v provozu i půjčovna kol, přičemž kolo můžete vrátit v Červeném Kláštore. Časový limit je 1,5 hodiny a půjčovné činí 100 Sk.

Novinka na Váhu

Zatímco plavba po Dunajci má dlouholetou tradici, splutí Váhu je zatím stále ještě novinkou, která teprve proniká mezi turistickou veřejnost. Plavba se realizuje v nejkrásnějším místě kolem Váhu – v úzké soutěsce mezi Vrútkami a Strečnem, kde si řeka prořezává cestu napříč Malou Fatrou.

Vážské pltě se liší od pieninských tím, že se jedná o celistvé dřevěné plavidlo, které nelze při převozu rozložit. Také pltníci nepoužívají ke kormidlování volné bidlo, ale pevně ukotvené veslo.

Plavba po Váhu vede civilizací poněkud dotčenějším územím (silnice, železnice, tunely, mosty, dráty vysokého napětí) než je Pieninský národní park okolo Dunajce, na kráse a zajímavosti jí to však rozhodně  neubírá.

I zde je plavba v délce 7 km doprovázena výkladem o bezprostředním okolí, kterému nechybí humorná nadsázka.

Dozvíte se perličky ze života starých pltníků, zjistíte, proč přes Domašínský meandr vedou dva železniční tunely a proč se nemáte při průjezdu osobního vlaku po mostě nad vámi dívat vzhůru. Okolo sebe můžete obdivovat zrádná skaliska Margitu a Besnou, zříceniny Starého hradu a Strčena a při velkém štěstí prý i medvěda na břehu.

PLAVBA PO VÁHU - MŮŽE SE HODIT


  • Výchozím bodem pro plavbu na pltích po Váhu je turistická informační kancelář ve Strečně, která stojí naproti kostelu v centru obce. Zde si zakoupíte lístek (250 Sk) a obdržíte informaci v kolik hodin se začíná vaše plavba. Lístky a čas plavby lze domluvit i předem na telefonním čísle 00421 907 196 999 (www.strecno.sk, e-mail: prvapltnicka@strecno.sk).
  • Ve stanovenou hodinu odjíždí od kanceláře mikrobus (jízdné v ceně lístku) s pasažéry na místo, kde se nastupuje na plť. Jízda pltí se končí opět ve Strečně u převozu přes Váh asi 200 m od turistické informační kanceláře.
  • Do Strečna se dostanete vlakem nebo autobusem z Žiliny. Parkování u turistické informační kanceláře je bezplatné. Vyjížďku na pltích si můžete doplnit výšlapem na Starý hrad nebo zříceninu Strečna.

 

Srovnání Dunajec - Váh

DUNAJEC VÁH
Delší plavba (9-12 km, cca 70-90 minut) Kratší plavba (7 km, cca 50 minut)
Středně široká řeka, více zákrutů a peřejí Mohutná řeka, méně zákrutů a peřejí
Okolo nedotčená příroda Okolo hrady, železnice, silnice, mosty
Velká frekvence pltí a turistů Jezdí max. 1-2 pltě za hodinu
Cena 200 – 250 Sk Cena 250 Sk

 

Autoři:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.