Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na pltích po slovenských řekách

aktualizováno 
Plavba po řekách na vorech tvořila v minulosti jeden z nejvýznamnějších způsobů dopravy na Slovensku, dnes představuje jednu z nejpřitažlivějších turistických atrakcí. Známá je především plavba po Dunajci, svézt se však můžete i na Váhu.
Skalní útes Sokolice v Pieninách

Skalní útes Sokolice v Pieninách | foto: Martin Janoška, spolupracovník iDNES

Zaniklá minulost

Na Slovensku se v dobách před průmyslovou revolucí plavilo zboží po mnoha řekách – především po Váhu, Oravě a Kysuci. V Polsku pak po Dunajci. K dopravě se používaly speciálně upravené vory zvané plte (česky pltě).

Voraři neboli pltníci provozovali svou sezónní živnost od května do října. Práce to nebyla jednoduchá, protože cestou číhaly různé nástrahy – hlavně nebezpečná skaliska a zrádné peřeje. Nebylo výjimkou, že se celý náklad vyklopil a pltníci museli zachraňovat holý život.

Odměnou za úspěšné splutí těžkých úseků bylo "pročištění hlavy" v pltnických krčmách, které dříve sloužily jako občerstvovací a nocležní stanice.

Konec vorařství na slovenských řekách přineslo vybudování železnic v druhé polovině 19. století. Na převážně polském Dunajci, kolem něhož železnice nevede, se pltě používaly nejdéle a postupně se jejich plavba přeměnila ve vyhlášenou turistickou atrakci.

Čarokrásný Dunajec

Vyhlídková plavba na pltích po Dunajci patří k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím v Pieninském národním parku na severovýchodě Slovenska.

Polská řeka Dunajec, která přitéká z Tater a vlévá se do Visly, protéká na úseku zhruba 8 km překrásným kaňonem, jenž tvoří slovensko-polskou státní hranici. Přírodní kulisy zde tvoří monumentální vápencová skaliska a příkré svahy, jež se zvedají až do výšky 300 m nad hladinu řeky.

Jednu plť, která pojme 15 až 20 cestujících, je tvořena pěticí dohromady svázaných úzkých dřevěných člunů, obsluhu vykonávají dva pltníci.

Vyplouvá se z obce Červený Klášter, končí se u státní hranice poblíž vesnice Lesnica. Za zhruba 80 minut plavby si několikrát z různých stran prohlédnete charakteristickou siluetu vrchu Tri Koruny; dozvíte se, jak vznikl název Pieniny a kde Juraj Jánošík přeskočil Dunajec ze Slovenska do Polska; spatříte sedm zkamenělých mnichů i krásnou pannu, za kterou tajně chodili; uvidíte znak polskou orlici na skále a když zakloníte pořádně hlavu, rozeznáte drobné lidičky na skalním útesu Sokolica – nejkrásnějším vrchu Pienin.

PLAVBA PO DUNAJCI - MŮŽE SE HODIT

  • Na plť se nastupuje v Červeném Kláštore a to buď přímo u kláštera (dříve se nastupovalo jenom zde) anebo výše proti proudu u samotné vesnice. Ještě výše lze začít u obce Majere.
  • Cena lístku pro dospělého se pohybuje od 200 do 250 slovenských korun, přepravu nabízí několik společností. Do Červeného Kláštora jezdí autobusy ze Staré Ľubovně, méně z Kežmaroku nebo Popradu. Celodenní parkování osobního auta stojí 50 Sk.
  • Po absolvování jízdy máte několik možností jak se vrátit zpět. Nejjednodušší varianta je pěší pochod po pohodlné cestě proti proudu na slovenské straně řeky.
  • Další možností je jízda autobusem či mikrobusem, kterou zajišťuje při dostatečném počtu zájemců chata Pieniny, vzdálená necelý kilometr od konečného přístaviště. Cena pro dospělého činí 50 Sk (autobus), resp. 60 Sk (mikrobus). U chaty Pieniny je v provozu i půjčovna kol, přičemž kolo můžete vrátit v Červeném Kláštore. Časový limit je 1,5 hodiny a půjčovné činí 100 Sk.

Novinka na Váhu

Zatímco plavba po Dunajci má dlouholetou tradici, splutí Váhu je zatím stále ještě novinkou, která teprve proniká mezi turistickou veřejnost. Plavba se realizuje v nejkrásnějším místě kolem Váhu – v úzké soutěsce mezi Vrútkami a Strečnem, kde si řeka prořezává cestu napříč Malou Fatrou.

Vážské pltě se liší od pieninských tím, že se jedná o celistvé dřevěné plavidlo, které nelze při převozu rozložit. Také pltníci nepoužívají ke kormidlování volné bidlo, ale pevně ukotvené veslo.

Plavba po Váhu vede civilizací poněkud dotčenějším územím (silnice, železnice, tunely, mosty, dráty vysokého napětí) než je Pieninský národní park okolo Dunajce, na kráse a zajímavosti jí to však rozhodně  neubírá.

I zde je plavba v délce 7 km doprovázena výkladem o bezprostředním okolí, kterému nechybí humorná nadsázka.

Dozvíte se perličky ze života starých pltníků, zjistíte, proč přes Domašínský meandr vedou dva železniční tunely a proč se nemáte při průjezdu osobního vlaku po mostě nad vámi dívat vzhůru. Okolo sebe můžete obdivovat zrádná skaliska Margitu a Besnou, zříceniny Starého hradu a Strčena a při velkém štěstí prý i medvěda na břehu.

PLAVBA PO VÁHU - MŮŽE SE HODIT


  • Výchozím bodem pro plavbu na pltích po Váhu je turistická informační kancelář ve Strečně, která stojí naproti kostelu v centru obce. Zde si zakoupíte lístek (250 Sk) a obdržíte informaci v kolik hodin se začíná vaše plavba. Lístky a čas plavby lze domluvit i předem na telefonním čísle 00421 907 196 999 (www.strecno.sk, e-mail: prvapltnicka@strecno.sk).
  • Ve stanovenou hodinu odjíždí od kanceláře mikrobus (jízdné v ceně lístku) s pasažéry na místo, kde se nastupuje na plť. Jízda pltí se končí opět ve Strečně u převozu přes Váh asi 200 m od turistické informační kanceláře.
  • Do Strečna se dostanete vlakem nebo autobusem z Žiliny. Parkování u turistické informační kanceláře je bezplatné. Vyjížďku na pltích si můžete doplnit výšlapem na Starý hrad nebo zříceninu Strečna.

 

Srovnání Dunajec - Váh

DUNAJEC VÁH
Delší plavba (9-12 km, cca 70-90 minut) Kratší plavba (7 km, cca 50 minut)
Středně široká řeka, více zákrutů a peřejí Mohutná řeka, méně zákrutů a peřejí
Okolo nedotčená příroda Okolo hrady, železnice, silnice, mosty
Velká frekvence pltí a turistů Jezdí max. 1-2 pltě za hodinu
Cena 200 – 250 Sk Cena 250 Sk

 

Autoři:




Nejčtenější

Šlápoty - Jarmila Očásková, Věra Komárková, Květa Tarantová, Zdena Opatrná
Osudu navzdory. Odvážné Češky cestovaly mezi válkami i za komunistů

Seděli spolu u stanu uprostřed Sahary, psal se rok 1933, za sebou už měli velkou část Afriky a Eva Elstnerová směrem ke svému manželovi Františkovi prohodila:...  celý článek

Tradiční Jízda králů je zapsaná i na seznamu UNESCO. Symbolickou vládu převzal...
Na krála, matičko! Na krála! Vlčnov ukázal, co skrývá kulturní dědictví

Tradiční Jízda králů, zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO, o víkendu přilákala do malé obce na Slovácku tisíce lidí z celé země i zahraničí....  celý článek

Výhled směrem na jižní část poloostrova ze stezky Goat´s Path
Klid, který srovná hlavu. Výlet na irský jihozápad je jako cesta časem

Irský jihozápad umí být drsný, ale odměňuje malebnými výhledy. Z útesů můžete pozorovat velryby, ve vesnicích přihlížet výrobě sýra a v národních parcích dojít...  celý článek

Týmu speleologů a potápěčů v čele s Polákem Krzysztofem Starnawskim se podařilo...
VIDEO: Robot natočil hlubiny Hranické propasti, rekordu padl za oběť

Robot, který se loni v září v Hranické propasti ponořil do hloubky 404 metrů a získal pro ni titul nejhlubší zatopené jeskyně světa, zůstává v hlubinách už...  celý článek

Největší problémy způsobily kontroly na hraničním přechodu Bregana-Obrežje mezi...
Kudy pojedete do Chorvatska? Vyberte nejoblíbenější trasy, prověříme je

Tak jako každý rok se i letos chystá redakce MF DNES a iDNES.cz prověřit úskalí a nesnáze na silnicích do Chorvatska, kterými o letních měsících cestují...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.