Problémy s místem i penězi se však horolezcům podařily vyřešit. "Domluvili jsme se s vodáky, že ji vybudujeme u jejich loděnice. I oni si občas vyjeli na skály, a tak měli pro nás pochopení," říká. Se získáním peněz pomohla radnice, která horolezecký výcvik zařadila do programu prevence kriminality a získala na to státní dotaci.
Stavbu stěny zadali horolezci odborníkům, kteří postavili dvě věže vzdálené od sebe asi pět metrů. Osmimetrová věž má i převis a protilehlá je o metr vyšší. Jejich tvar umožňuje, aby horolezci mohli přelézat z jedné na druhou.
Horolezecký oddíl v Litovli má již více než pětadvacetiletou tradici a jeho členové se už několikrát vydali do velehor. Jeden z nich například už stanul i na nejvyšší hoře severní Ameriky McKinley a vloni někteří litovelští horolezci zkoušeli štěstí v Nepálu.
Litovelská horolezecká stěna ale žádný přírodní útvar, se kterým se na cestách setkali, nepřipomíná. "Ta se spíš tvořila podle finančních možností a musela vyhovovat i prostoru, který jsme měli k dispozici," říká Baroň.
Jelikož mají horolezci své "cvičiště" přímo za humny, nemusejí již tak často vyjíždět trénovat do okolí. Kdo z nováčků má o horolezectví zájem, může přijít v úterý nebo ve čtvrtek, kdy horolezci zavedli instruktorské hodiny.
9. června 2001 14:59
