Na nejvyšší horu Ostravy

  • 11
Praha má Petřín, Brno Špilberk a Ostrava uhelnou haldu bývalého Dolu Trojice. S výškou 325 m n.m. je tzv. Kuželová halda nedaleko zaniklých dolů Trojice a Terezie nejvýše položeným bodem ve městě a výstup na haldu je pro návštěvníky města vůbec jednou z nejemotivnějších připomínek atmosféry někdejší "černé Ostravy".

V hustém březovém porostu se skrývají poštolky, zatímco nad prohořelým úpatím vrcholu haldy v barvě cihlové drti se vznášejí jemné kouřové obláčky vyvěrající z nitra hory.

"Horké plynné exhalace obsahují převážně kysličník siřičitý, a protože mají podobu bělostných závojů, zdá se nám, jako by halda vydechovala," obrazně popisuje vrchol Kuželové haldy ostravský přírodovědec Vladimír Kroutilík.

"Vždyť halda v těchto místech dodnes vzdáleně připomíná aktivní sopku," dodává přírodovědec s ironickým nadhledem, ale zároveň i s hrdostí majitele kuriozity, která nemá v republice obdobu.

Cheopsova pyramida
Kuželová halda Dolu Trojice ve Slezské Ostravě je střídavě obdivována i zatracována. Záleží jen na momentálním rozložení sil na čele ostravského magistrátu.

Vždyť už v roce 1963 přirovnali autoři reprezentativní fotografické publikace o Ostravě Kuželovou haldu k Cheopsově pyramidě v Gíze, když jí sklonili následující poklonu: "Halda svým objemem překonává o třetinu Cheopsovu pyramidu v Egyptě. A také ji udělali lidé. Vlastníma rukama ji vydolovali. A také v ní leží minulost."

Ještě na počátku devadesátých let se ostravští radní opájeli myšlenkou, jak na nejvyšší vrchol Ostravy brzy vyvedou lanovou dráhu a haldový komplex promění v zelené srdce města.

Dnes se o Kuželové haldě hlavně mlčí a město raději láká turisty do Ostravy na vějičku jakési pomyslné brány Beskyd. "Není řešením nechat návštěvníky Ostravy vyspat v hotelu Imperial a pak je tahat na golfová hřiště do Beskyd. Já bych turisty vodil úplně jinam," lituje ostravský městský archivář a pábitelský milovník města Antonín Barcuch, že na nejvyšší vrchol Ostravy zatím podnes nebyla vyznačena ani turistická stezka.

"Turisty bych protáhl zapomenutým Trojickým údolím ve Slezské Ostravě a po přilehlých haldách až na Kuželovou haldu nad zoologickou zahradou. Odtud bychom šli některými unikátními a dosud zachovanými hornickými koloniemi,­ třeba kolonií na Jánské, a pak do Průmyslového muzea v areálu Dolu Michal," láká městský archivář Barcuch potenciální turisty na autentický ostravský výlet.

Haldy, kolonie a desítky cenných technických památek lze v tak hojné míře hledat jen v Ostravě.



Uhelné haldy sloužily ve 30. letech jako zábavní park Tivoli

Půlstoletí s haldou
Přírodovědec Vladimír Kroutilík sleduje haldový komplex mezi Trojickým údolím, zaniklým Dolem Petr Bezruč a ostravskou zoologickou zahradou už od počátku padesátých let, kdy o ostravských haldách, jimž se už od počátku minulého století také přezdívá „ostravské Karpaty“, se psal vůbec první souhrnnou monografii.

"Kuželová halda je úžasným místem, které mimo jiné dokazuje, jak mocnou čarodějkou příroda skutečně je," přemítá Kroutilík.

V padesátých letech totiž holé svahy do polokužele navýšené haldy nad městem připomínaly nejvíce skutečnou aktivní sopku. "V říjnu roku 1952 halda dokonce vzplála mohutným haldovým požárem, jehož dozvuky jsou na řadě míst haldy patrné i nyní. Dnes se však většina haldy proměnila v úplnou divočinu, navíc s mnoha zajímavými druhy fauny a flóry," srovnává Kroutilík.

Hra barev
Na vrcholu haldy se návštěvníkům otevře řada nečekaných pohledů na Ostravu. "Na jednom z hřbetů haldy si navíc uvědomíme, že halda stále pracuje," upozorňuje přírodovědec na průduchy, jimiž z haldy stále uniká horký plyn.

Na haldě to hraje pestrými barvami. Prohořelý haldový materiál má barvu cihlové drti, kterou čas od času zdobí zvláštní bělavé a žlutavé povlaky ­ sirné květy. "Na prohořelých svazích jsou sirné květy dobře patrné hlavně v letních měsících," vysvětluje Vladimír Kroutilík.

Kuželová halda s okolím, které je tvořeno několika dalšími uhelnými haldami, je oblíbeným místem procházek také pro bývalého starostu městské části Slezské Ostravy Jana Svozila.



Prohořelá haldovina na Kuželové haldě


"Halda s Trojickým údolím a se zbytky průmyslové architektury je velmi cennou lokalitou pro budoucnost. Velkolepé plány, které s územím město mělo, však zatím čekají na naše hodně vzdálené nástupce," lituje bývalý starosta Svozil, že plány z počátku devadesátých let byly zatím přesunuty do šanonu s nápisem "projekty z říše snů".

Jeden z nich například počítal s turistickou lanovkou až na vrchol haldy, s přilehlou botanickou zahradou a s vyhlídkovou restaurací v prosklené těžní věži bývalého Dolu Petr Bezruč. Těžní věž byla mezitím srovnána se zemí a další plány odloženy ad acta.

Jen Kuželová halda svůj primát ztratit nemohla. Zůstává nejvyšším vrcholem Ostravy a vrcholy hor budou stále lákat k pokoření.

Může se hodit

Na Kuželovou haldu bývalého Dolu Trojice lze vystoupit z několika směrů. Asi nejefektnější je přímé zdolání prudké severní stěny haldy ve směru od parkoviště u ostravské zoologické zahrady. Stačí přejít hlavní Michálkovickou ulici a asi po dalších sto metrech ulicemi Miloše Svobody či Obvodní lze dojít přímo k haldě.

Pokoření nejvyššího vrcholu Ostravy lze spojit nejen s návštěvou blízké zoologické zahrady, ale především s prohlídkou Národní kulturní památky -­ Průmyslového muzea v areálu Dolu Michal ve Slezské Ostravě s původním strojovým parkem z roku 1912.

Prohořelá haldovina na vrcholu Kuželové haldy, jeden z průduchů, kte­rým stále unikají exhaláty

Uhelné haldy v samém centru Ostravy byly ve třicátých letech využívány jako zábavní park Tivoli

Výstup na Kuželovou haldu

S dobrým dalekohledem lze například z Přívozské haldy u bývalého Dolu František spatřit Ostravu jako na dlani i s panoramatem vítkovických vysokých pecí

,