Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na Mostě špionů v Berlíně měnila CIA s KGB i Čechy

aktualizováno 
Na Glienicker Brücke přes řeku Havolu (Havel), který spojuje berlínskou čtvrť Wannsee s Postupimí, si za studené války vyměňovaly Sovětský svaz a USA dopadené špiony. Akt probíhal za přísných bezpečnostních opatření. Už první výměna stála za to. Součástí třetí, poslední výměny, byli i čeští špioni.

Německo, Berlín, Glienicker Brücke | foto: Profimedia.cz

Součást berlínské zdi

Stojíme u postupimského nájezdu na most, u informační tabule s nápisem Berliner Mauer 1961-1989. Most byl součástí "berlínské zdi", kterou nechalo partajní vedení Německé demokratické republiky vybudovat v roce 1961, aby zabránilo odchodu svých občanů do západní zóny rozděleného Berlína. Lidové demokracii se utáhly šrouby a mělo být hůř.

Na tabuli si prohlížíme několik dobových fotografií. Most v době běžného mírového provozu, poté jako nástupní stanice autobusů z jedné zóny do druhé, další jako téměř opuštěné místo, jen vojáci, postávající u krajnice, dokumentují nenormálnost situace. Na poslední si jdou lidé z obou stran naproti. Lidová demokracie se spojila s demokracií. Ale v roce 1962 to tu vypadalo jako při vojenských manévrech.

Německo, Berlín, Glienicker Brücke
Tady stávala hraniční kontrola, odtud se vydávali přes most i špioni

První výměna 10. února 1962: soudruh Abel a letec Powers

Možná se jmenoval jinak, svět ho znal pod jménem Rudolf Ivanovič Abel. Deset let řídil sovětskou výzvědnou síť v USA. Byl mistrem konspirace, a jak prohlásil jeden z představitelů tehdejší  FBI – "největší špion 20. století byl géniem nenápadnosti".

Ovládal plynně šest jazyků, a toho využila ruská vojenská rozvědka GRU a vyškolila ho jako agenta. Pro komunismus zapálený komsomolec s hrdostí přijal. V roce 1948 se objevil jako ing. Goldfuss v Kanadě, poté přesídlil do Států. Tady vystupoval jako elektromechanik. Zřídil rozsáhlou agenturní síť a pomocí vysílačky zásoboval Moskvu zajímavými informacemi. Rusové si mnuli ruce, plukovník Abel byl zlatý poklad.

Osudným se mu ale stal jeho spolupracovník, podplukovník KGB Reino Haihanen, vlastním jménem Nikolaj K. Ivanov. Moskva ho Abelovi poslala na pomoc, aby mohl rozšířit pole působnosti.

Ovšem spolupracovník více holdoval vodce a lehkým ženám, a protože se bál, že se bude muset vrátit do Moskvy, Abela prozradil. Američané byli ohromeni, vyzvídajícího Rusa na svém území nečekali, i když ve špionománii si byly obě strany podobné. Po nějaké době Abela chytli a začali vyslýchat. Špion nic nepřiznal, ale všechny důkazy ukazovaly na něho, proto byl odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle. Obhajobě se podařilo ve druhé instanci změnit trest smrti na 30 let.

Aféra s U-2

1. května 1960 ruská raketa zasáhla americký špionážní letoun U-2 s pilotem Garrym Powersem nad Sverdlovskem (dnešní Jekatěrinburk). Tehdejší sovětský první tajemník Chruščov byl okamžitě na koni, sliboval odvetná opatření, proces se sestřeleným pilotem byl monstrózní. Kolují informace, že při sestřelení U-2 byla ruskou protiletadovou obranou zasažena i vlastní stíhačka, Moskva na to nikdy nereagovala.

Powers se dokonce v Rusku oženil. Po diplomatických přestřelkách se vše uklidnilo, ale to už v Berlíně stála zeď rozdělující město. Byla dohodnuta výměna zajatců a most se stal 10. února 1962 jejím dějištěm. Minuli se uprostřed, kde se most stáčí mírně vpravo. Abel zemřel 15. 7. 1971 na rakovinu plic. Powers zahynul 1. srpna 1971 jako pilot vrtulníku radiové stanice KNBC kvůli banální závadě - stroji došlo palivo. Francis Gary Powers je pohřben na Arlingtonském hřbitově.

12. července 1985: nespokojenci výměnou  za agenty

Stasi, východoněmecká tajná policie, obdoba StB, se velmi pečlivě starala, aby věděla vše o náladách obyvatelstva ve své zadrátované demokracii, nespokojených spoluobčanů bylo víc než dost. Režim zastrašoval, zavíral, ale všichni se umlčet nedali. Ty opravdu nepoučitelné a nepohodlné se rozhodli ve spolupráci s KGB vyměnit se CIA za zadržené ruské špiony.

V Rusku začala perestrojka, ale berlínská zeď byla stále jedním z nejstřeženějších pásem na světě. Němci vydávali své zadržené občany za "americké agenty", bylo jich 23, za ně se na Východ vrátili 4 ruští špioni.

11. února 1986: Čech za Čechy, výměna nejznámější

V období perestrojky svět zajímala výměna Anatolije Ščaranského, sovětského disidenta, při jehož výměně byli ve hře i tři Češi. Jaroslav Javorský, občan socialistického Československa, syn vynikajícího tenisty Jiřího Javorského, který zůstal v roce 1976 v NSR, byl vyměněn za dva agenty KGB - československé občany žijící v USA, Karla Köchera a Hanu Köcherovou.

Manželé byli vysláni československou rozvědkou roku 1965 do USA, Köcher pracoval pod krycím jménem Pedro. Byl to špion na úrovni, dostal se na vysoké posty a pro naši a samozřejmě i sovětskou rozvědku byl velmi cenným agentem. V rozhlasové Svobodné Evropě byl poradcem v letech 1967 – 1969, stal se doktorem na Columbijské universitě, studoval filozofii a ruštinu, také přednášel.

Manželé obdrželi americké občanství v roce 1970. Od roku 1972 byl Köcher ve službách CIA, o rok později ho americká strana zaměstnala jako analytika a překladatele, měl na starosti zprávy od agentů z ČSSR a SSSR. Köcherova manželka nejprve sloužila jako laborantka, pak jako kurýrka  - vozila peníze od čs. rozvědky.

Po letech úspěšné výzvědné práce se na stopu Köcherových dostala CIA, vyzradil je další český agent. Klec spadla v listopadu 1984. Manželé byli souzeni a dostali doživotí. Za dva roky byli na mostě vyměněni.

Köcher byl po návratu zaměstnancem. 2. správy FMV a poté do roku 1990 pracoval v Prognostickém ústavu, odkud přišli do politiky Václav Klaus a Miloš Zeman. Köcher se snažil zapojit po listopadu do politického  dění, ale nebyl úspěšný. Minulost ho stále tížila, dokonce se mu vyčítalo, že nepřímo zavinil smrt ruského špiona, kterého po vydání do SSSR zastřelili.

Agentovo jméno se také objevilo v souvislosti s princeznou Dianou. Prý se měl s pomocí podvodníka Oswalda Le Wintera, se kterým seděl v americkém kriminálu, pokusit vylákat peníze na otci Dodiho Fayeda. Fayed zahynul společně s Dianou v Paříži a Winter tvrdil, že má informace, že "princeznu zabily tajné služby".

Spolu s těmito agenty byli na mostě předáni také občané NDR - Wolf-Georg Frohne a Detlef Scharfenorth, občan NSR Dietrich Nistroy, Rus Jevgenije Semlajak a polský agent Jerzy Kaczmarek.

Po roce 1989 se most vrátil ke svému původnímu účelu jako spojnice mezi Postupimí a Berlínem.

Německo, Berlín, Glienicker Brücke

Americký špionážní letoun U-2
Americký špionážní letoun U-2

Německo, zámeček Cecilienhof

Postupimská konference, 1945
Postupimská konference 1945

Německo, Berlín, Glienicker Brücke

Německo, zámeček Cecilienhof - tady proběhla postupimská konference
Zámeček Cecilienhof, kde proběhla Postupimská konference 

Německo, Berlín, Glienicker Brücke

Německo, zámeček Cecilenhof

Může se hodit

Asi dva kilometry od mostu se nachází na břehu Jungfersee zámeček Cecilienhof, (muzeum), kde proběhla  v době 17. 7. - 2. 8. 1945 Postupimská konference o poválečném uspořádání v Evropě. Jednání se zúčastnili Josef V. Stalin,  americký prezident H. Truman, Clement Atlee za Brity, W. Churchill jen krátce, v tu dobu prohrál volby. Na konferenci se také probíral probíhající odsun Němců z Československa a Polska a Maďarska. Strany se shodly, že má probíhat slušnou cestou, bez násilí. 

BERLÍNSKÁ ZEĎ
Podle jaltských protokolů byly Německo i  Berlín rozděleny na čtyři sektory: americký, francouzský, anglický a sovětský.  Se vzrůstajícím napětím mezi Východem a Západem se Berlín stává citlivým bodem.

23. 6. 1948 Rusové na rok zablokují západní sektor, Američané zřizují letecký zásobovací most

23. 5. 1949 je vyhlášena ze západních sektorů Spolková republika Německo, západní sektor Berlína do ní spadá také. Právě tudy odchází nejvíce lidí na Západ.

7. 10. 1949 - založena NDR

Útěky jsou již neúnosné, odešly tři miliony lidí,  a po naléhání ruské strany se v noci ze 12. na 13. srpna 1961 ve dvě v noci začalo se stavbou zdi. Západní Berlín jí byl obehnán, průchody hlídány. Délka zdi 155 km, průměrná výška 3,60 metru, 302 strážní věže, minová pásma a nástrahy, zdařených útěků 5 075, obětí oficiálně 190.

Užitečné publikace
J. Piekalkiewicz: Historie světové špionáže, 2004
G. Knopp: Top špioni, 2005

Autoři:




Nejčtenější

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.