Na místě těžních jam budou jezera

Obyvatelé Severních Čech se prý nemusí obávat, že po ukončení těžby v oblasti zůstanou žít v měsíční krajině. Oblast projde nutnou rekultivací,která počítá se zatopením těžních jam, na jejichž místě by měla postupem času vznikat řada jezer.


Lidé, kteří na Sokolovsku bydlí v městech a obcích na okrajích hnědouhelných lomů, se nanejvýš do padesáti let dočkají výhledu na jezera. Zástupci Sokolovské uhelné předpokládají, že největší vytěžené jámy Medard-Libík, Boden, Michal a později i Družbu a Jiří zatopí a tím vzniknou téměř dva tisíce hektarů vodních ploch. Lom Michal se po napuštění stane jezerem o rozloze osmadvacet hektarů v roce 2002. Stavba měla skončit už vloni, Sokolovská uhelná ale ztratila dva roky řešením nejasností ohledně odběru vody a jeho zpoplatnění. Po dohodě s Povodím Ohře zaplatí těžební společnost za zatopení jeden a půl milionu korun, nádrž zkolauduje a převede na město. Stále se však čeká na změnu legislativy, která umožní, aby uhelné společnosti nemusely vodu pro zatápění zbytkových jam platit. To se týká hlavně nedávno uzavřeného lomu Medard-Libík mezi Habartovem, Bukovany, Citicemi a Svatavou. Zaplavení by se mohl dočkat nejdříve za deset let. "S vodní rekultivací souhlasím. Je nesmysl, aby tu jiným typem rekultivace vznikla další zemědělská plocha, které v okolí leží ladem stovky hektarů," řekl zástupce starosty Habartova Jiří Behenský. "Nehrozí, že by tu zůstaly nezrekultivované plochy. V žádném případě tady po vytěžení uhlí, někdy kolem roku 2035, nezůstane měsíční krajina," je přesvědčen vedoucí sekce rozvoje výrobní základny Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl. Podnik v této sféře každoročně investuje - vloni to bylo 180 milionů. "Podnik dělá, co je v jeho silách. Povrchově se v oblasti těží desítky let a odstranit následky během krátké doby je nemožné. Navíc v minulosti stát použil peníze, za které se mělo rekultivovat jinde a na jiné účely," uvedl zástupce starosty Sokolova Karel Jakobec. 
 

Na místě těžních jam by měla vznikat postupem času jezera.