Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na místě těžních jam budou jezera

  11:45aktualizováno  11:45
Obyvatelé Severních Čech se prý nemusí obávat, že po ukončení těžby v oblasti zůstanou žít v měsíční krajině. Oblast projde nutnou rekultivací,která počítá se zatopením těžních jam, na jejichž místě by měla postupem času vznikat řada jezer.


Lidé, kteří na Sokolovsku bydlí v městech a obcích na okrajích hnědouhelných lomů, se nanejvýš do padesáti let dočkají výhledu na jezera. Zástupci Sokolovské uhelné předpokládají, že největší vytěžené jámy Medard-Libík, Boden, Michal a později i Družbu a Jiří zatopí a tím vzniknou téměř dva tisíce hektarů vodních ploch. Lom Michal se po napuštění stane jezerem o rozloze osmadvacet hektarů v roce 2002. Stavba měla skončit už vloni, Sokolovská uhelná ale ztratila dva roky řešením nejasností ohledně odběru vody a jeho zpoplatnění. Po dohodě s Povodím Ohře zaplatí těžební společnost za zatopení jeden a půl milionu korun, nádrž zkolauduje a převede na město. Stále se však čeká na změnu legislativy, která umožní, aby uhelné společnosti nemusely vodu pro zatápění zbytkových jam platit. To se týká hlavně nedávno uzavřeného lomu Medard-Libík mezi Habartovem, Bukovany, Citicemi a Svatavou. Zaplavení by se mohl dočkat nejdříve za deset let. "S vodní rekultivací souhlasím. Je nesmysl, aby tu jiným typem rekultivace vznikla další zemědělská plocha, které v okolí leží ladem stovky hektarů," řekl zástupce starosty Habartova Jiří Behenský. "Nehrozí, že by tu zůstaly nezrekultivované plochy. V žádném případě tady po vytěžení uhlí, někdy kolem roku 2035, nezůstane měsíční krajina," je přesvědčen vedoucí sekce rozvoje výrobní základny Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl. Podnik v této sféře každoročně investuje - vloni to bylo 180 milionů. "Podnik dělá, co je v jeho silách. Povrchově se v oblasti těží desítky let a odstranit následky během krátké doby je nemožné. Navíc v minulosti stát použil peníze, za které se mělo rekultivovat jinde a na jiné účely," uvedl zástupce starosty Sokolova Karel Jakobec. 
 

Na místě těžních jam by měla vznikat postupem času jezera.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.