Hurá na vrcholky
Z městečka Andalo, které je usazeno přímo pod areálem Paganella, vás kabinová lanovka vyveze na místo zvané Doss Pela - odtud už vedou všechny cesty do zdejšího lyžařského ráje.
Na výběr je tu celkem 19 vleků a lanovek. Ty vás zavezou na začátky sjezdovek, které jsou vašemu srdci a hýždím nejbližší - od nejlehčích zelených až po tu zdejší nejobtížnější, černou sjezdovku Olimpica.
Pokud je opravdu krásně, nemá smysl přemýšlet nad tím, kterou lanovku využít - nejlepší je dostat se co nejrychleji co nejvýše, k restauraci La Roda na samém vrcholku Paganelly (2.125 metrů). Odtud jsou nejkrásnější výhledy na okolní věnec horských štítů, jimž v této oblasti vévodí vrcholek Brenty (3.150), jedné z největších dominant italských Dolomit vůbec.
Zahlédnout lze i Lago di Garde, ani v nejtužší zimě nezamrzající jezero, slavnou a hlavně v létě vyhledávanou chloubu zdejší přírody.
Ale pro milovníka lyží je pochopitelně lepší a lákavější cesta dolů než nahoru. Můžete si být téměř jisti, že tu na vás v sezoně čekají skvěle upravené sjezdovky a v okamžicích nejvyšší nouze i útulné bufety a restaurace, kde si lze léčivými a libě vonícími tekutinami orálně či případně jinak zahojit všechny utržené rány.
Huňatí "lyžaři"
Nesmí vás však překvapit, že čas od času potkáte (většinou někde na kraji sjezdovky) nezvykle huňaté turisty, kteří si tu ukusují z medové plástve, tam se škrábají po kmenech zdejších borovic a jinde se zase zavrtávají do sněhových brlohů. Nedá se nic dělat - jste přece jen v Přírodním parku Adamello-Brenta, jediném místě v celé Itálii, kde opravdu můžete potkat medvěda.
Medvědi však nejsou tak úplně místní, a tak se na vás nemohou vytahovat - kdysi dávno tu byli zcela vybiti a nanovo sem byli přestěhováni až poté, co zde byla v roce 1967 založena rezervace.
Když už jste odpoledne nasyceni lyžováním a na sjezdovkách jste se obratně vyhnuli všem zdejším medvědům, případně lidem, kteří jim jsou svou uváleností tak trochu podobní, vůbec vám neuškodí, když si sjedete dolů do městečka Andalo a zkusíte na chvilku trochu změnit své životní priority.
Pro každého něco
Andalo, na první pohled vcelku nenápadné horské městečko (byť na výhodném místě osmnáct kilometrů od sjezdu z dálnice Brennerským průsmykem), toho totiž nabízí opravdu hodně.
Ve zdejším sportovním areálu, jen kousek vzdáleném od centra, najdete ještě spoustu dalších možností, jak potěšit svou duši a hlavně tělo. Kromě několika běžeckých tras vedoucích podél jezera, v zimě vyschlého, z nichž některé jsou dokonce večer osvětlené, se tu můžete například ponořit do bazénu, zabruslit si na krytém stadionu či zahrát si s přáteli partičku bowlingu.
Pro ty největší romantiky je tu navíc připravena přímo od sportovního centra jízda na saních tažených koněm až k chatě La Tana dell Ermellino. Kdo není až tak velký romantik, ale italské speciality v chatě by ochutnal rád, může na stejné trase využít saně tažené sněžným skútrem. Samozřejmě i v tomto případě platí: Pozor na medvědy! Vykouknout znenadání z lesa lemujícího cestu mohou kdykoli kdekoli.
|
Může se hodit KOLIK TO STOJÍ |
Západ slunce v Dolomitech
Avšak pokud je hezky, nesmíte určitě "prošvihnout" soumrak! Teprve při něm (nebo při svítání, ale kdo by se na dovolené k něčemu takovému nutil, že?) můžete pochopit, čím jsou vlastně Dolomity tak proslavené.
Když totiž slunce vychází či zapadá za obzor, dostávají štíty Dolomit tu nádhernou načervenalou barvu, kvůli které je už hodně lidí označilo za nejhezčí hory světa.
Za jejich dnešní název ostatně může francouzský geolog Déodat de Dolomieu, který se na konci 19. století jako první rozhodl přijít celé té kráse na kloub, prozkoumal horninu a odhalil tajemství složení zdejšího vápence.
Na mapy světa se však název Dolomity kupodivu neprobojoval ani zásluhou Francouze, ani přičiněním místních obyvatel. Dostal se do povědomí lidí až skoro o sto let později, kdy dva angličtí gentlemani pan Gilbert a Curchil vydali knihu The Dolomieus Mountains.
To vám však v okamžiku, kdy před vámi štíty hor zazáří v celé své kráse, asi bude jedno. Hlavně si dávejte pozor na medvědy, i oni se rádi dívají na západ slunce...
Večerní relaxace
A jakmile se od vrcholků přestane odrážet poslední paprsek slunce, je nejvyšší čas zapadnout do nějaké zdejší restaurace či kavárničky a spočítat dnešní pády, kapučína, skleničky grappy a zhlédnuté medvědy.
V turistickém centru vám jako bonbonek nabídnou i putování do hospůdky v lese na sněžnicích a s loučemi - medvědi se samozřejmě ohně bojí, tak asi proto. I tak však může být cesta tam a zpátky, pokud je dost sněhu, značně dobrodružná. Teď teprve poznáte, že městečko Andalo není zas tak malé. Do postele to může být z takové večerní uzávěrky v Andalu ještě hodně daleko...
 U sportovního centra v Andalu nabízejí projížďku na saních tažených koněm. Nečekejte od koníka žádnou závratnou rychlost! (asi ho trochu svazuje strach z medvědů) |
 Lyžujte opatrně. Kdyby se vám však náhodou na svahu něco stalo, jsou v pohotovosti pracovníci zdejší horské služby. |
 Lyžařské centrum Paganella v italských Dolomitech |
 Paganella |
 Na sjezdovce pod štítem Paganella. |
