Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na lyže do Itálie: co vás čeká?

  11:24aktualizováno  11:24
Reklama by mohla znít: divukrásné hory, perfektně vyžehlené sjezdovky a slunce na modrém nebi od úsvitu do soumraku... Lyžařský sen, který si můžete splnit. Budete-li mít aspoň trochu štěstí a vyrazíte-li na hory do Itálie. A jak je to doopravdy?

Pestrá horská paleta
Čeští lyžaři už dávno objevili, že země na Apeninském poloostrově nemá jen písečné pláže a starobylá města. Itálie je obdařena skoro celým jižním obloukem Alp, kde jsou čtyřtisícové špice, oblá předhůří i rozsáhlé ledovce. A hlavně nejroztodivnější horská skupina na světě - Dolomity. Ty se staly, a nejen u nás, ale třeba v Německu či Holandsku, synonymem pro lyžování v Itálii vůbec.

Sníh na 100%
Sjezdovky pod rozeklanými věžemi Dolomit jen zřídka překračují dvouapůltisícovou hranici, přesto nedostatkem sněhu netrpí. O jejich bílý potah se v případě nouze postará artilerie sněžných děl, která lemuje tisíc kilometrů sjezdovek (tedy asi 90%).

Sněhovou jistotu si pořídili ze všech nejdříve právě v Dolomitech. Technický sníh čas od času zachraňuje sezónu i v Lombardii, kde nejznámějšími lyžařskými místy jsou Bormio a Livigno. V západnějších regionech při hranicích s Francií (Aosta) bývá garancí sněhu "spíš" vyšší nadmořská výška a v suchých letech pak především ledovec.

Mistři sjezdovek
Stavitelé italských sjezdovek nezapřou zálibu v rychlé jízdě, neboť na svazích často narazíte doslova  na "dálnice". Typická sjezdovka je totiž dlouhá, široká a přehledná - a hlavně dokonale upravená.

MÝTY O LYŽOVÁNÍ V ITÁLII

1) V Itálii nebývá sníh (?)
Italská střediska mají oproti jiným slunečnější klima, ale nikoliv nutně málo sněhových srážek. Ty jsou častější v rané zimě, ovšem dostatek sněhu obvykle padá i během sezóny - sněží však vydatně v kratších obdobích, díky čemuž následně panuje více slunečných dní. Velká většina sjezdovek může být v suchých letech navíc rychle pokryta umělým sněhem, na nějž postupně přibývá sníh přírodní.

2) Z ubytování se musí ke sjezdovkám dojíždět (?)
I v Itálii můžete narazit na střediska, kde si nazouváte lyže přímo před domem. Nejznámějším příkladem je Marilleva-Folgarida ve známém údolí Val di Sole, existují však i další. A nemusí vždy jít ani o "panelákové" vesnice, jak dokládá rozsáhlé středisko Livigno na pomezí Itálie a Švýcarska.

Hlavní sjezdy se obvykle neomezují na druhá patra středisek, naopak se vinou z vrcholu až do údolí, jak hojně dokládá italská sjezdovková klenotnice. Porost končívá někdy až ve dvoutisícové výši a to předurčuje, že většina tratí prochází lesním průsekem. Ty nejlepší kousky přitom mohou čekat právě až v údolním patře, což podtrhuje zdejší zásadu: sněžit, sněžit a sněžit!

Každé ráno musí být celá sjezdovka precizně upravená, a italští rolbaři to umí - v současnosti jsou alpskou špičkou.

Jedno středisko? Nuda!
Za lyžováním se z místa ubytování většinou dojíždí, i když jsou četné výjimky. Hlavně to ale nikomu nevadí, ba možná naopak. Italským zvykem je během týdne vystřídat několik lyžařských areálů (tzv. lyžařská promiskuita), jež jsou v dosahu, a tomu pobyt mimo střediska nahrává.

V jihotyrolské Itálii, do níž náleží především půl Dolomit, převládají stylové pensiony, jinde většinou vedou apartmány či hotely. Některá střediska jako Marilleva nebo Tonale kdysi podlehla módě velkých ubytovacích komplexů, ale v takové míře jako ve Francii beton nikde nezvítězil. Naštěstí.

Lyžaři v bezpečí
Zapomeňte na hazard italských řidičů! Na sjezdovkách si totiž na bezpečnost náležitě potrpí. Sloupy lanovek a sněžná děla, které by mohly stát v cestě, jsou vždy(!) vybaveny "polštářovým" nárazníkem chránícím lyžaře při srážce. O bezpečí na sjezdovkách je však postaráno i jinak. Nehody mezi lyžaři v mnoha střediscích vyšetřují carabinieri, kteří na místo dorazí skútrem během okamžiku.

Tipy na výjimečná střediska

NEJ ledovec VAL SENALES

Italské ledovce nepatří mezi alpské obry a i jejich lyžařská nabídka bývá skromnější. U nás málo známé ledovcové Val Senales však dokáže uspokojit i velmi náročné lyžaře. Jeho základnou je hotelové středisko Kurzras (2.011 m), z něhož vzlétá kabinová lanovka přímo k nejvyššímu bodu – na vrchol Grawand (3.211 m). Pod ním se ledovcový svah ohromné šíře propadá prudce i krotce a svádí na sebe i většinu návštěvníků.

partner přílohy

Tím ovšem nabídka střediska zdaleka nekončí. Nejatraktivnější sjezdovky se totiž vinou po dvou protilehlých svazích. Z vrcholů Hintereis a Teufelsegg se dolů řítí červenočerné tratě dvoukilometrových délek, jež jsou adrenalinovou injekcí každého "bojovně" laděného lyžaře.

Sjezdové menu ledovcového střediska šikovně doplňuje dvouapůltisícovka Lazaun, z níž se zpět do Kurzrasu spouští lesem dvě středně obtížné tratě. Za větrného počasí může být tento jinak opomíjený svah malou oázou.

 

NEJprudší ARABBA

Malé středisko v centru Dolomit ukrývá velkou perlu. Lyžaři-experti považují Arabbu za nejlepší místo pro lyžování v Dolomitech. Ze skalní rozsedliny Porta Vescovo (2.478 m) totiž do Arabby proudí sjezdovky, jaké v lyžaři probouzejí adrenalin už pohledem při cestě lanovkou.

První zkouškou dovedností je uvítací hang, za nímž se sjezdovky větví do několika prudkých či prudších variant. Na této křižovatce je také poslední možnost zachránit se mírným "obchvatem", jež nakonec také dospěje do Arabby. Všechny ostatní cesty se začnou brzy propadat, jen v různém sledu, a každá se liší i tím, na kolik dovolí svému pokořiteli chvílemi vydechnout.

Nejprudší stěnou je trať Fodoma, která se zalomí jen dvakrát - ale pokaždé na několik set perných metrů. Severní orientace svahu zaručuje výbornou kvalitu sněhu do jara a bezproblémovou sezónu až do Velikonoc.

 

NEJvětší SESTRIÉRE

Známé savojské středisko Sestriére, které ve třicátých letech vybudoval automobilový magnát Agnelli, je srdcem největší lyžařské houpačky v Itálii. Chapadla sjezdovek se roztahují po vrcholcích Monte Sises (2.600 m), Motta (2.823 m), Fraiteve (2.701 m) a Colle Bercia (2.290 m) a svými konečky zasahují dokonce až na francouzské území. Lyžařská oblast čítající 400 km sjezdovek byla pro svou obří rozlohu pokřtěna Mléčná dráha (Via Lattea). Směle tak konkuruje francouzským velikánům, aniž by byla chudší o typicky italské devizy - nižší ceny, kvalitní gastronomii a péči o sjezdovky.

Vysoké procento prudších červených sjezdovek osloví především zdatnější lyžaře, své oázy tu ovšem najdou i rekreační jezdci. Pestrá škála ubytovacích středisek zahrnuje prominentní městské Sestriére, rodinné Sauze d'Oulx, hotelové Sansicario či klidnější Cesanu. Za kvalitu zdejší infrastruktury hovoří fakt, že Sestriére bude hostitelem lyžařských disciplín OH 2006.

 

NEJzapomenutější VALDIDENTRO

Lyžařské děcko Valdidentro leží ukryto mezi dospělými středisky Bormio a Livigno, což určilo jeho osud. I když není úplným drobečkem, nabízí 23 km sjezdovek, stranou hlavního zájmu lyžařů se proměnilo v ghetto svých náhodných příznivců. Je-li vaším snem vidět na sjezdovkách jen vlastní stopy, ve Valdidentru se vám může splnit.

Z vesničky Isolaccia se vzhůru šplhá postarší sedačka a dále několik vleků, opačnou stranu kopce obsluhují o poznání modernější lanovky. Perfektně upravené a široké tratě mírné i strmé jsou však doma na obou stráních. Nevýhodou střediska je větší množství vleků a možná i fakt, že se tu budete sami trochu bát...

Může se hodit

Svátky a prázdniny v zimní sezoně 8.prosince, 24.prosince-6.ledna, 8.-13.dubna
Celkem km sjezdovek
zdroj: ADAC SkiGuide Alpen
3.300
Nadmořská výška, v niž se lyžuje 770-3488 m n. m.
Sněhové zpravodajství (www) www.dolomitisuperski.com
www.skirama.it
www.regione.lombardia.it
www.regione.vda.it
Sněhové podmínky, resp. klima Všechna italská střediska leží v jižním oblouku Alp
a díky tomu platí za velmi slunečná. Sněhové srážky přicházejí nejvíce ze Středomoří, protože ty od severu nepřekonají vysokou hradbu Alp. Sněhovou jistotu garantují téměř všudypřítomná sněžná děla.
Vyhlášené sjezdovky *Saslong (černá, Val Gardena) - SP ve sjezdu mužů
*Gran Risa (černá, Alta Badia) - SP v obřím slalomu mužů
*Paradiso (černá, Passo Tonale)

Všechny tyto tratě se každodenně upravují.
Freeridové možnosti Za dobrých sněhových podmínek se nabízejí vynikající sjezdy v centrálních Dolomitech (ovšem vhodné spíš pro skialpinisty). Značené trasy vedou z ledovce na Tonale. Nejlepší podmínky však panují na severozápadě země - Cervinia, Aosta atd. Zde je i nejvyhlášenější italské freeridové centrum Gressoney.
Časová dostupnost Nejvíce navštěvovaná střediska Dolomit jsou vzdálena 650-800 km z Prahy (7-9 h), cesta vede z největší části po dálnicích. Při cestě do míst na západě Itálie (Sestriére, Aosta) je třeba počítat s 900-1200 km (12-15 h), opět z větší části po dálnicích.
Ubytování Nejoblíbenější ubytovací kapacitou jsou prostorné a dobře zařízené apartmány. Vesničky a městečka respektují původní styl, najdou se ovšem i kapacitní betonová střediska vzniklá na "zelené louce" - Marilleva-Folgarida, Bormio 2000 či Sestriére.
Lyžařská deviza (proč je lyžařskou velmocí) *dokonale upravené sjezdovky
*slunečné klima
*pohostinnost místních obyvatel
*nižší ceny
Ledovce s letním provozem Plateau Rosa (Cervinia), Tonale, Marmolada, Stelvio, Val Senales

Běžkař v Dolomitech

Lyžování v terénu v italských Dolomitech

Objet si kolem dokola masiv Sella Rondu je výlet na celý den. Neměli byste začínat později než v deset hodin ráno.

Mystický masiv Sella Ronda

Oblast Alta Valtellina, kam spadá Livigno, je atraktivní i pro lyžaře. Nabízí 225 kilometrů sjezdovek.

Severoitalské Dolomity nabízejí jedny z nejkrásnějších scenerií, které můžete v alpských zemích vůbec vidět. Při západu a východu slunce vyniká zejména kombinace skalistých hor a sněhu.

Autoři:




Nejčtenější

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Každý rok iglú ve Speikbodenu roztají a každý rok tu postaví nové. Ráz...
Kde se dá koupat na sněhu a bobovat jako mistr. Tip do neobjevené Itálie

Jen pár hodin cesty autem na jih leží region Jižní Tyrolsko, který láká na nádherné sjezdovky až do druhé poloviny dubna. Některá zdejší lyžařská střediska...  celý článek

Lyžařské středisko Plešivec v Krušných horách
VIDEO: Zimní inspektor: Prověřili jsme rodinné lyžování na Plešivci

V moderním areálu Plešivec v Krušných horách na vás čeká kompletní lyžařský servis, najdete zde školu, dětský park a také půjčovnu vybavení. Na celkem dvanácti...  celý článek

Na trati závodu
Skialpový závod jako recept, jak vidět nejhezčí místa švýcarských Alp

Láká vás skialpový výlet mezi nejvyšší alpské vrcholky? Pohled na Matterhorn, Dent Blanche i Weisshorn? Pro lyžaře s dobrou fyzičkou může být řešením skialpový...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.