Na kole ze Svatého Kopečku

  • 2
Kdo by neznal Svatý Kopeček u Olomouce? Jedno z nejvýznamnějších moravských poutních míst ozdobené zdaleka viditelným barokním chrámem a hojně navštěvované také díky hezké zoologické zahradě! Málokdo však už ví, že ze Svatého Kopečku se dají podnikat krásné cyklistické túry okolní malebnou krajinou.

Hora Jedová
Oblíbeným turistickým cílem oblasti v okolí Svatého Kopečku je hora Jedová vysoká 633 m. K zdaleka viditelnému vrcholu s charakteristickým oblým tvarem míří řada turistických tras, které se hvězdicovitě spojují na jeho úpatí v obci Pohořany.

Pokud jste na kole, musíte se u brány do ZOO napojit na cyklotrasu číslo 6030, sjet na horní konec Dolan a dále pokračovat po silnici přes Vésku do Pohořan. Zejména v posledním úseku vás čeká docela příkré stoupání přes vesnici.

Samotný výstup na Jedovou začíná u posledních domů již zmiňované obce Pohořany. Jelikož výstup je docela strmý, kola zamkněte raději v lese ke stromu a jděte po svých.

V mapách není 500 m dlouhá výstupová trasa obvykle zaznačena, v terénu jsou však na stromech stále ještě patrné staré červené trojúhelníčky vedoucí k vyhlídce.

Kdysi stávala na Jedové rozhledna, dnes po ní není stopy a vrchol je zarostlý. Stačí však popojít jen pár desítek metrů a z paseky se odkryje krásné panorama na Nízkého i Hrubého Jeseníku.

Na opačnou stranu – na Hanou se můžete rozhlédnout při sestupu úvozovou lesní cestou, která ústí do otevřených luk a polí. Krásná panoramata rovinaté Hané se otevírá také z pastvin za posledními pohořanskými domy. Neodmyslitelnou tečkou po zdolání hezkého vrcholu je občerstvení v "hostinci pod Jedovou".

Přírodní park Údolí Bystřice
Harmonicky vyvážená krajina za Svatým Kopečkem včetně hory Jedová byla zahrnuta do přírodního parku Údolí Bystřice, vyhlášeného roku 1995. Zachovaly se zde lesy, které mají často přirozenou druhovou skladbu. Přírodovědnou zajímavostí jsou například rozsáhlé porosty měsíčnice vytrvalé.

Západní a severní část území dnešního přírodního parku byla odlesněna a přeměněna na pastviny a louky s výskytem některých vzácných druhů rostlin (např. kosatec sibiřský). Pestrou přírodní a krajinnou mozaiku doplňují četné opuštěné lomy a štoly na břidlici, v nichž sídlí početné kolonie netopýrů.

Skalisko Malý Rabštejn v údolí Bystřice

Turisticky nejvděčnější partií a zároveň páteří přírodního parku a je údolí řeky Bystřice. Pramení na náhorní planině u obce Rýžoviště a zpočátku protéká jen mělkou sníženinou. U Domašova se však zařezává čím dále hlouběji do okolní lesnaté krajiny a postupně proměňuje své údolí v úzkou, místy i skalnatou rokli s četnými zákruty a meandry, která se táhne v délce 15 km až do Hluboček.

Tato složitě přístupná část říčního údolí, kterou nevede žádná silnice ale pouze značená trasa pro pěší a cyklisty, si zachovala svůj původní ráz.

Údolím Bystřice na kole
Z horního konce Pohořan, odkud jsme podnikli výstup na horu Jedovou, se do údolí Bystřice přesuneme mnoha způsoby. Pokud však chceme projet údolí celé, musíme se dostat přes vesnici Jívová do 12 km vzdáleného Domašova. nad Bystřicí.

OKRUH
Kopeček – Pohořany – Jedová – Jívová – Domašov – Hrubá Voda –Olomouc měří přibližně 55 km.
DOPRAVA
Svatý Kopeček je vzdálen asi 7 km od Olomouce, z hlavního vlakového nádraží sem jezdí autobusová linka městské hromadné dopravy č. 11.

Do Olomouce je nejrychlejší dopravní spojení buď po dálnici Praha – Brno – Olomouc – (Ostrava) anebo vlakem po trati č. 270 Praha – Česká Třebová – Přerov – Bohumín. Přímé rychlíky s přepravou kol jezdí do Olomouce z Prahy, Brna, Ostravy, Karlových Varů, Ústí nad Labem, Žiliny i Košic.

Od úpatí Jedové použijeme nejdříve lesní cestu směrem na západ, která se po necelém kilometru napojuje na asfaltovou silnici. Ta nás dovede nejdříve do Jívové s hezkým kostelem, posléze až do Domašova, kde se u nádraží napojíme na cyklotrasu č. 6108.

Cyklotrasa 6108 prochází nejzajímavějšími partiemi podél řeky Bystřice. Zpočátku sleduje pravý břeh, u kamenolomů však přechází na druhou stranu a traverzuje vysoko nad údolním dnem.

Bohužel se vyhýbá přírodní rezervaci "Kamenné proudy u Domašova", která chrání rozsáhlá suťoviska a skaliska ve strmých svazích. Na dno dolí se trasa opět vrací u skalní vyhlídky Malý Rabštejn, která je oblíbenou cvičnou skálou olomouckých horolezců. Tato část je poměrně exponovaná, vede terénem a občas je nutné kolo vzít i do rukou.

Turisticky nejvděčnější partie přicházejí v čtyřkilometrovém úseku mezi železničními zastávkami Jívová a Hrubá Voda–Smilov. Údolí řeky je zde nejdivočejší, svahy porostlé přirozenými suťovými lesy zdobí četná skaliska a kolem hučící vody vede jen úzká lesní cesta. K zajímavostem, které dotvářejí osobité kouzlo říčního údolí, patří i vysoké mosty a tunely železniční trati Olomouc - Krnov, jež se vine vysoko nad řekou, přičemž nikterak nenarušuje krajinářskou nebo přírodovědnou hodnotu okolního prostředí.

Ve vesnici Hrubá Voda, po 12 km jízdy podél řeky, se napojíme na cyklotrasu č. 6009 a již velmi pohodlně a pořád s kopce pokračujeme dalších 20 km až do Olomouce, kde se Bystřice vlévá do Moravy. Při zvýšené únavě lze použít také vlak, který vede souběžně se značenou cyklotrasou.

Zajímavosti v okolí

Hluboký – nepatrné zbytky (základy) středověkého hradu na vysokém zalesněném ostrohu nad údolím Bystřice. Vznikl zřejmě na počátku 14. století, zánik je kladen do období husitských válek.

Jívová – vysoko položené obci na náhorní planině vévodí barokní kostel z 18. století vyzdobený umělecky hodnotnými freskami od J. K. Hladkého.

Kartouzka – základy středověkého kartuziánského kláštera z roku 1389, který byl rozbořen v roce 1437. Sloužil jako opěrný bod husitských vojsk proti katolické Olomouci. O historii pojednává tabule naučné stezky.

Mariánské Údolí – místní část obce Hlubočky, kde byly roku 1825 založeny hutě. Dnes se tu vyrábí plynové a elektrické sporáky značky Mora.

 

Svatý Kopeček od Samotíšek

Průčelí poutního chrámu na Svatém Kopečku

Hora Jedová nad obcí Pohořany

Vesnice Jívová se zdaleka viditelným kostelem

Skalisko Malý Rabštejn v údolí řeky Bystřice