Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na kole z Čech až k Baltu. Parádní výlet i výjimečně teplé moře

aktualizováno 
Je vám přes čtyřicet, kolo váží asi tunu, vedle vás téměř čtrnáctiletý syn, který dává od začátku najevo, že jste tedy vymyslel blbost a před vámi přes pět set kilometrů. Z Čech až k moři.

Pláž u Swinoujscie. Německý Balt v Polsku a za polské ceny | foto: Jakub Palata

Člověku se z toho trochu třesou kolena, mimo jiné mu běží hlavou, kolik toho za ten rok na kole našlapal, jestli to kolo, co si nakonec půjčil, vydrží, jestli vydrží to slunečné počasí a jestli se příjemné teplo nezmění v hrozné horko, v kterém se dá sice dělat mnoho věcí, ale šlapat sto kilometrů na kole, to opravdu moc nejde. Ale v kapse máte pár set eur, na kartě taky něco je, mobily fungují a vzdát to a vrátit se do Čech vlakem, se dá vždycky.

Fotogalerie

Tohle všechno vám běží hlavou, když stojíte na mírně ošuntělém nádraží v severočeském Hrádku nad Nisou, odkud motoráček před chvílí odsupěl zpátky na Liberec, zatímco syn Jakub se mobilem vesele loučí s maminkou a vypráví, jak jste před chvílí nevyšlapali kopec od náměstí. Je pět hodin odpoledne, oproti plánům máte pořádné zpoždění, ale přestože letní den je dlouhý, víte, že už musíte vyrazit. Sen začíná.

Nejhezčí město východu Německa

Když jedete kolem řeky od jejího pramene k moři, má to několik výhod. Jednak máte jasný orientační bod, takže když se různě dobře značená a někdy neznačená cyklostezka příliš vzdálí od šumění řeky, víte, že je něco špatně. Na počátku navíc jedete z kopce, a čím více řeka šumí, nebo dokonce burácí, tím to jede rychleji.

Tip na dovolenou

Také byste rádi navštívili pobřeží Baltského moře? Vyberte si z naší nabídky zájezdů na Dovolená.iDNES.cz

A tak než zapadne slunce, prosvištíme německou Horní Lužicí přes překvapivě krásnou Žitavu, klášter Marienthal až do Görlitzu. Jednoho z nejhezčích německých měst, které znám. Spíme ale v Polsku, v polském Zgorzelci, který není ničím víc než chudým předměstím na druhé straně Nisy. Tříhvězdičkový hotel tu stojí to samé, co na druhé straně penzion, večeře za pár eur.

Görlitz, dnes neoficiální metropole toho, co zbylo Německu ze Slezska, je jedním z nejmalebnějších historických měst celého východu Německa a možná Německa jako takového. Gotika, renesance, baroko, secese, spousta odkazů na České království včetně hrůzostrašných historek s husity. Za nablýskanými okny, novotou svítícími fasádami a davy turistů z jiných částí Německa je však i tady cítit úpadek, třeba úžasný secesní obchodní dům je vyklizený a prázdný, i odsud Němci utíkají na blahobytnější Západ. Turisté všechny neuživí.

Kienitz. Pomník

Kienitz. Pomník "sovětským osvoboditelům" působí v Německu bizarně. Tudy šel hlavní úder sovětské armády na Berlín.

Nejlevnější cigarety v Polsku i hranice dvou světů

A Görlitzem mizí hory, dál k moři už je to po rovině. Další den ujedeme polem, loukami a borovými lesy znovu sedmdesát kilometrů. Bad Muskau, které jako mnohá jiná místa má i lužickosrbský název, je malé lázeňské město, jež je díky rozsáhlému zámeckému parku na březích Nisy i v UNESCO. Město na jedné straně, park a podivná změť domů, tržiště a benzinových pump na straně druhé, polské. "Nejlevnější cigarety v Polsku," hlásají nápisy na stáncích. Člověk se tu ani nediví, že se Němci dívají na Poláky spatra, řeka je skutečně hranicí dvou civilizací. Zdůvodňuji si to tím, že Poláci, co tu jsou, sem přišli z po válce zabrané části Polska, z Haliče, Volyně, Vilniusu... Jakub je z tohoto "Polska B", které jsem tady na Západě nečekal, vyděšen. Večeříme v Německu. V Polsku není kde. Polský hotel, zřejmě bývalý nevěstinec, v kterém za deset eur spíme, k večeři neláká.

Polsko-německá hranice je jedna velká tržnice. Jen místo Vietnamců jsou Poláci.

Polsko-německá hranice je jedna velká tržnice. Jen místo Vietnamců jsou Poláci.

Eisenhüttenstandt – východoněmecká Ostrava je překvapivě milé, příjemné město.

Eisenhüttenstandt – východoněmecká Ostrava je překvapivě milé, příjemné město. Jezdí se sem ale za stalinskou architekturou sídlišť z 50. let.

Cesta kolem Nisy rychle plyne, zaráží nás jen spousta mostů, které končí v půli řeky. Na polské straně totiž nic není. Po dalších sedmdesáti kilometrech další dvojměstí Guben-Gubin. Tudy už se na jaře 1945 valila fronta na Berlín, ze starého Gubinu zbyla radnice a pobořený kostel. Ze starého města, které zůstalo v Polsku, udělali Poláci park a bydlí v domech kolem. Město, byť kdysi jen předměstí, zůstalo v Německu. Průmysl tu skončil po sjednocení, a tak Němci, žijící většinou z podpory, chodí nakupovat do polských samoobsluh. "Oni tu nakupují, my prodáváme, takže z těch podpor žijeme vlastně všichni. V pohodě," říká hlídač na parkovišti u polského motelu.

Mosty přes Nisu končí většinou v půli řeky – i skoro sedmdesát let po válce.

Mosty přes Nisu končí většinou v půli řeky – i skoro sedmdesát let po válce.

Pozor vydry

Další den končí Nisa. Přestože je to docela slušná řeka, vypadá na soutoku s Odrou jako říčka. Odra je veletok, jako Dunaj pod Budapeští. Mohutný, široký, budící respekt. Vysoká protipovodňová hráz, na jejímž vrchu vede cyklostezka, je kilometr, dva od řeky. Lužní lesy, mokřiny, spousta ptáků, značka "Pozor vydry" a rozbité skořápky obřích říčních mušlí u cesty naznačují, že tu není náhodou.

Eisenhüttenstadt je překvapivě hezké město. Tedy ta část, kterou nepostavili jako Stalinstadt kolem zdejších hutí na sovětskou rudu. Kupodivu právě na toto socrealistické město vozí dnes turisty, za zvláštní příplatek trabanty. To si ale odpouštíme, začíná pršet. A když ve východním Německu prší, tak prší hodně a pořád.

Hráz Odry – značka

Hráz Odry – značka "Pozor vydry" je zcela na místě.

Úplně promoklí dorážíme večer do Frankfurtu nad Odrou, který s vedlejšími Slubicemi tvoří vzorové německo-polské město. Mají tu polsko-německou univerzitu, ve Slubicích, prvním skutečném "městě", jsou polské hospody plné Němců, přes most chodí i v dešti spousta lidí. Tramvaj, která měla vést z jedné části na druhou, ale Němci v referendu odmítli.

Ráno jedeme dál, déšť, nedéšť, další kilometry a kilometry po hrázi. Jen v Küstrinu se musíme zastavit, stará pruská pevnost, poslední překážka Sovětů v pochodu na Berlín. Dnes nad ní vlaje polská vlajka a stojí před ní autobusy s německými turisty.

Vůně moře

Přestává pršet, ale praskne mi drát na zadním kole, kvůli čemuž další den musíme patnáct kilometrů pěšky a třicet vlakem, než najdeme místo, kde nám to opraví. Město Schwedt je další ukázkou, co tady udělala válka. Kostel, pár ulic, zámek nad Odrou zmizel a místo něj stojí východoněmecké paneláky. Mohlo tady být krásně, nábřeží u Odry s usměvavým zmrzlinářem, první jachty připlouvající od moře. V městečku Garz se u jachetního přístaviště loučíme s Odrou. Cyklisté a jachtaři živí stánek u vody, s kyselými rybičkami a bílými klobásami.

Meklenburská pole, mírně zvlněná rovina, městečka zpola vylidněná, ale válkou netknutá, domy z červených cihel. Pomníky "Obětem války". Vojákům wehrmachtu, lidem z SS? Místo řeky prázdná, čistá krajina.

Město Löknitz je sice deset kilometrů od hranic, ale je zpola polské. Poláci z nedalekého půl milionového Štětína koupili domy po východních Němcích, co odsud odešli. Bydlíme v penzionu u Polky, která na nás ale mluví německy.

Ueckermünde – Štětínský záliv je trochu slaný, jsou tu pláže jako u moře, ale...

Ueckermünde – Štětínský záliv je trochu slaný, jsou tu pláže jako u moře, ale nám to nestačí. Jedeme lodí do polského Swinoujcie.

 

Cyklostezka je mizerná, ale krajina krásná nekončícími borovými lesy. Vesnice ožívají, barví se, na domech přibývají nápisy "Zimmer frei", moře se blíží.

Ueckermünde na březích Štětínského zálivu je už vlastně přímořský přístav. Krásný, turistický. Voda je tu ale jen lehce slaná, bez vln, a tak se vydáváme na přívoz přes záliv. Loď do Swinoujscie, německy Swinemünde je úplně plná. Polský válečný přístav, trochu otlučené nábřeží, ale čím blíž k pláži, tím je Swinoujscie hezčí. Nové lázeňské domy, kolonáda, lesíkem zarostlé duny a pak nekonečná bílá pláž a moře, moře.

Swinoujscie – levné, veselé a živé okolí polských pláží

Swinoujscie – levné, veselé a živé okolí polských pláží

Seebad Heringsdorf - pravé německé přímořské lázně na Usedomu.

Seebad Heringsdorf - pravé německé přímořské lázně na Usedomu.

Na tachometru kola 538 kilometrů a někde hluboko ve mně jeden splněný sen. "Jak idiot jsem týden šlapal ke studenýmu moři," říká na pláži Jakub. Ale usmívá se přitom.

P.S.: Polsko-německý Balt se odměnil krásným počasím a výjimečně teplou vodou - úžasných 23 stupňů Celsia. Ubytování nebyl problém, pokojů s koupelnou do tisícovky za den bylo u soukromníků ve vilkách spousta, pět minut od moře. Pláž ve Swinoujscie byla dlouhá a obrovská, s tak jemným, bílým pískem, jaký najdete jen na Baltu. A za rohem bylo Německo, s nádhernými lázeňskými městečky, noblesou a luxusem, ale proti Polsku hodně drahé. Takže jsme vzali zavděk levnějším, veselejším Polskem.

Může se hodit

Start
Hrádek nad Nisou

Trasa

  • Hrádek nad Nisou Zittau, Görlizt, Bad Muskau, Guben-Gubin, Eisenhüttenstadt, Frankfurt and Oder, Löknitz, Swedt, Ueckermünde
  • Poté lodí do Swinoujscie a následně vlakem přes Berlín zase zpět do Čech (místa na kola ve vlaku je nutné rezervovat předem).

Délka trasy
538 kilometrů. Čas na pohodovou cestu - šest dní až týden

Ubytování

  • Noclehy většinou v polských hotelích, penzionech a soukromých domech - kolem 30-40 eur pro dva lidi na noc
  • V Ueckermünde rezervovat předem, v létě je zcela plno
Autor:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.