Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na kole přes pět sopek za jeden den

aktualizováno 
Jezdíte rádi na kole a zajímají vás sopky? Pak za nimi nemusíte vyrážet až do Itálie nebo na Island. V okolí Bruntálu na severní Moravě najdete vulkány také. Na kole je objedete hravě během jediného dne a zároveň se seznámíte s ideálními cyklistickými terény v turisticky opomíjeném podhůří Jeseníků.

Nejmladší sopky v ČR

Sopky na Bruntálsku jsou hned po slavnější Komorní hůrce u Chebu nejmladší u nás. Z výzkumů, zaměřených na určování jejich stáří vyplývá, že byly činné ještě ve starších čtvrtohorách a od poslední erupce tedy neuplynulo více než 1,7 milionu let. Použijeme-li časového měřítka geologů, pak to bylo prakticky "včera".

Uhlířský vrch

Zřejmě nejznámější z pětice sopek Nízkého Jeseníku je Uhlířský vrch (672 m). Nachází se pouhé 3 km jihozápadně od Bruntálu a díky zdaleka viditelnému baroknímu kostelíku vytváří neodmyslitelnou dominantu v okolní krajině.

Až ke kostelíku, odkud se naskýtá působivý pohled na Nízký i Hrubý Jeseník, vede z Bruntálu asfaltová silnička (zákaz vjezdu aut) lemovaná souvislou alejí lip. Za odhalením sopečné minulosti Uhlířského vrchu je však třeba sejít po zelené značce do opuštěného lomu, který je chráněn jako přírodní památka.

V lomu se odkrývá asi 40 m vysoký průřez červeným  sopečným tufem. Jsou to drobné útržky lávy, které sopka vyvrhovala ještě ve žhavotekutém nebo plastickém stavu. Svědčí o tom například kapkovitý tvar některých větších kamenů nebo zatočená vnitřní struktura, vytvořená rotací při průletu atmosférou.



Tufy na Uhlířském vrchu

Venušina sopka

K dalšímu vulkánu, který se jmenuje Venušina sopka, je třeba trochu popojet. Držíme se stále zelené značky a ve vesnici Moravskoslezský Kočov uhneme doleva na žlutou. Překřížíme hlavní silnici, pak přejedeme kamenný železniční most a po rozbité asfaltce stoupáme na horní konec obce Mezina. Na Venušinu sopku vede modrá odbočka za posledním domem.

Kromě širokého výhledu můžeme na Venušině sopce pozorovat stejně červené tufy jako na Uhlířském vrchu. V minulosti se těžily jako stavební kámen a na vrcholu vznikla prohlubeň, která mylně připomíná některým návštěvníkům kráter.

Venušina sopka však nabízí oproti Uhlířskému vrchu ještě jednu přírodní zajímavost navíc. Je ovšem třeba vrátit se do Meziny a po silnici objet celý masiv hory až k západnímu úpatí, kde se nachází opuštěný lom. Najdeme jej tak, že na dolním konci Meziny odbočíme vpravo, na nejbližší křižovatce opět vpravo (zákaz vjezdu) a u blízké samoty ještě jednou vpravo. Strmá asfaltka kolem nově vznikajících zahrádek nás potom přivede až k lomu.

Při vstupu se před námi se objeví vysoká skalní stěna, tvořená řadou svislých čedičových sloupů. Zdejší čedičové sloupy, podobně jako známější obdoba v severočeském Kamenickém Šenově, vznikly ochlazením lávového proudu, který vytékal ze žhavého jícnu Venušiny sopky.



Kamenné varhany pod Venušinou sopkou

Velký a Malý Roudný

Další sopka Velký Roudný je sice přímou čarou kousek, v cestě však stojí přehrada Slezská Harta, kterou je zapotřebí oklikou objet přes Razovou, Leskovec nad Moravicí. K Velkému Roudnému se začneme konečně přibližovat až za Bílčicemi, kde ještě před kostelem odbočíme vpravo na úzkou hrbatou asfaltku. Po východním úbočí vulkánu Velkého Roudného, který je v učebnicích uváděn jako tvarově nejvýraznější a nejzachovalejší v České republice, přijíždíme do obce Roudno.

Zde nás čeká strmé stoupání na horní konec, odtud pěší pochod po slepé zelené značce na vrchol sopky. Svahy Velkého Roudného jsou strmé, bicykly je lepší odstavit dole. Na vrcholu stojí kaple a také informační tabule, která pojednává nejen o geologických, ale také zoologických a botanických zvláštnostech. Jinak však nic, což může být pro mnohé trochu zklamání.

Je fakt, že z Velkého Roudného je nejhezčí především silueta při pohledu zdálky. Jeden z těchto pohledů skýtají například louky na protilehlém Malém Roudném (771 m), jenž bývá rovněž považován za samostatného člena pětičlenné "rodiny nízkojesenických sopek".

JAK SE TAM DOSTAT
Východiskem k návštěvě popsaných sopek je bývalé okresní město Bruntál. Vlakem se do Bruntálu dostanete po trati 310 z Olomouce nebo z Opavy (resp. Ostravy). Jízda touto tratí je velmi zdlouhavá, nicméně nesmírně romantická, neboť koleje se vinou krásnou přírodou.

Autem se do Bruntálu jezdí buď od Ostravy přes Opavu nebo od Olomouce přes Šternberk. Méně využívaná je silnice ze Šumperka přes Rýmařov, která překonává hřeben Hrubého Jeseníku.

Červená hora

Aby bylo naše putování po této "rodině" úplné, nesmíme vynechat ani Červenou horu (749 m), ležící poněkud stranou. Od Velkého, resp. Malého Roudného se k ní dostaneme nejkratší cestou přes Křišťanovice a Rejchartice (asi 12 km).

Táhlý zalesněný masiv Červené hory sice sopečný původ nemá, na západním úbočí však nepatrné zbytky po vulkanické činnosti najdeme. Je to nevelké čedičové těleso, odkryté malým zarůstajícím lomem, který nadchne především tuláky a trempy svou doslova "zašitou" polohou. Z vulkanického hlediska je tato lokalita zajímavá především kulovitým rozpadem čediče.

Zpět do Bruntálu, kde jsme naši pouť po sopkách Nízkého Jeseníku začali, si to můžeme z Červené hory namířit třeba přes Moravský Beroun a potom podél západního či východního úpatí Slunečné – nejvyšší hory Nízkého Jeseníku.

Naše nejzachovalejší sopka Velký Roudný

Venušina sopka od přehrady Slezská Harta

Tufy na Uhlířském vrchu

Vrchol Uhlířského vrchu zdobí barokní poutní kostel

Kamenné varhany pod Venušinou sopkou

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Zadní karbonové kolo Roval CLX 32 Disc
Vyšší rychlost, lepší akcelerace. Otestovali jsme silniční karbonová kola

Podobně jako při předchozích ročnících Tour de France jsme se i letos podívali na jednu technickou zajímavost. Porovnali jsme přímo v akci, jak stejné silniční...  celý článek

Dlouhé stráně
Jak si prožít Tour de France v Česku. Vyzkoušejte si parádní české kopce

Přirovnání ke Staré dámě cyklistiky je samozřejmě nutné brát s nadsázkou, nicméně i v Česku se najdou pořádně dlouhé a prudké kopce, na kterých můžete alespoň...  celý článek

Pohled z Plešivce na centrální Brdy
Někdy musíte pěšky, ale stojí to za to. Na kole po nejvyšších kopcích Brd

Vydejte se s námi na horském kole na vrcholy několika brdských kopců. Na přibližně 60kilometrové trase navštívíme například Studený vrch (nejvyšší v oblasti...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.