Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na kole od pramene k prameni podhůřím Jeseníků

  6:00aktualizováno  6:00
Nejenom uhašení žízně, ale i potřebné ionty dodají v parném létě výborné kyselky, vyvěrající v Nízkém Jeseníku. Od jednoho pramene k druhému se dá putovat na kole.

Pramen Těšíkovské kyselky | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


 Mapa © PLANstudio s.r.o. 

Nízký Jeseník na severu Moravy byl v minulosti velmi bohatý na minerální vody zvané kyselky. Jejich původ je podobný jako v západních Čechách – souvisí s vulkanickou činností, která tento region postihla v  době starších čtvrtohor.

Dopravní spojení - odkaz vede pryč z tohoto webu

Vulkány Velký Roudný, Uhlířský vrch a Venušina sopka na Bruntálsku sice již dávno vyhasly, výrony  hlubinného oxidu uhličitého, které představují poslední dozvuk někdejší sopečné činnosti, však stále fungují. Na zemský povrch se dostávají většinou ve formě kyselky.

Kyselek bývalo v Nízkém Jeseníku před pár desítkami let podstatně více a vyvěraly na mnoha lokalitách. Dnes, kdy lze vše včetně chemicky upravených minerálních vod jednoduše koupit v supermarketu, se na řadě míst vytratil zájem místních obyvatel o údržbu pramenů, studní a studánek, takže četné kyselky zanikly a nejsou již k nalezení.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Údolí Moravice v Nízkém Jeseníku

Start u Ondrášovky

Nejznámější kyselkou Nízkého Jeseníku je celorepublikově proslulá Ondrášovka, jejíž stáčírna a plnírna se nachází kousek od vlakového nádraží v Moravském Berouně na trati Olomouc – Opava. Pokud se sem vyvezete vlakem, pak lze pokračovat na kole kolem dalších kyselek zpět do Olomouce. Příjemná trasa v délce asi 40 km vede převážně pořád dolů s kopce.

"Minerální voda Ondrášovka pramení v kouzelné oblasti s neprobádanou přírodou, která je jen málo obydlená a skýtá romantické - místy až panenské výhledy..." Tolik reklamní text na www.ondrasovka.cz. Pramen určený široké veřejnosti se ve skutečnosti nachází v těsné blízkosti závodu, kde se kyselka stáčí a plní do lahví. Industriální okolí má k neprobádané přírodě a romantickým až panenským výhledům opravdu velmi daleko. Kyselka však chutná skvěle a nabrat si ji do láhve na cestu se určitě vyplatí.

Příroda, s níž by si poutník Ondrášovku rád spojil, přichází na řadu až za osadou Sedm Dvorů, kde se nachází několik vrtů, jimiž se Ondrášovka průmyslově čerpá ze země.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Sopka Velký Roudný

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Sopka Uhlířský vrch

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků

Dvě tváře nízkojesenických kyselek

Podél říčky Bystřice vás příjemná cesta dovede od závodu Ondrášovka po 5 kilometrech do Domašova nad Bystřicí, kde v minulosti vyvěrala v údolí řeky tzv. Domašovská kyselka. Byla příbuzná Ondrášovky a již od roku 1891 se využívala k výrobě stlačeného CO2.

Na přelomu 20. a 21. století se dokonce po jistý čas prodávala v okolním regionu jako ochucená minerální voda Salacia. Výrobní závod však brzy podezřele zkrachoval, obec, která za něj ručila, se zadlužila, a o údržbu vrtů již od té doby nikdo nejeví zájem.

V místě, kde se kdysi dala načepovat kyselka, je dnes jenom betonová skruž bez pumpy, přirozené vývěry u řeky zanikly, nebo byly podle slov domorodců dokonce i záměrně zavezeny. Pocit zmaru umocňuje i silně zchátralá, kdysi jistě velmi hezká budova rekreačního střediska podniku Chronotechna na severním okraji obce.

Mnohem příznivější osud potkal Těšíkovskou kyselku, která se nachází "přes kopec" v sousedním Bělkovickém údolí, shodou okolností také kousek od příjemného a stále funkčního rekreačního střediska.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků 

Pramen, hojně navštěvovaný a využívaný, prošel roku 2004 opravou a rekonstrukcí a dnes patří vůbec k nejreprezentativnějším u nás. Těšíkovská kyselka je silně železitá, což prozrazují rezavé náteky směřující do blízkého potoka. Po hodnotném fyzickém výkonu chutná znamenitě, pít ji však pořád by asi nešlo -  ve srovnání s balenými neochucenými minerálkami je příliš "agresivní",  zkrátka nefalšovaná přírodní kyselka!

Zajímavostí jsou bublinky unikajícího CO2 patrné v blízkém řečišti Bělkovického potoka.

Může se hodit

Navrhované trasy

1) Moravský Beroun – Ondrášov – Domašov nad Bystřicí – Hraničné Petrovice – Těšíkovská kyselka – Bělkovice-Lašťany – Olomouc. Cca 40 km
2) Zátor – Leskovec nad Moravicí – Kružberk – Jánské Koupele – Melč – Lhotka u Litultovic – Mladecko. Cca 56 km. Dále do Opavy celkem cca 70 km.

Mapy
1:100 000 KČT č. 13 – Opavsko a Poodří
1:100 000 KČT č. 12 – Hrubý Jeseník a Rychlebské hory


Kyselky

Kyselky neboli uhličitanové vody spadají do široké a velmi rozmanité rodiny minerálních vod. Významným znakem jsou chuťové vlastnosti, které se projevují především nakyslou příchutí.

Vznik kyselek je vázán na výstupy CO2, k nimž dochází hlavně v místech křížení hlubinných zlomů a puklinových zón. Rozpouštěním CO2 v podzemní vodě vzniká kyselina uhličitá, jež následně rozpouští minerály v okolních horninách. Složení hornin má tedy výrazný vliv na výslednou mineralizaci.

K tvorbě kyselky dochází v různých hloubkových úrovních a v různém horninovém prostředí, což se může projevovat lokální odlišnosti jednotlivých vývěrů uhličitanových vod. Obecně platí, že v oblasti Nízkého Jeseníku se vyskytují kyselky, jejichž mineralizace je nízká (kolem 1 g/l) a málo odlišná. Nízké jsou zde také teploty uhličitanových vod, což svědčí o malých hloubkách jejich oběhu pod zemským povrchem.

Kde se kyselkám nedaří

Další cyklistickou trasu krajinou kyselek Nízkého Jeseníku můžeme začít třeba v obci Zátor, kam jezdí vlaky z Krnova, Opavy nebo Olomouce.

Místní pramen kyselky nedaleko kostela spláchla a znehodnotila povodeň v roce 1996 a 1997, takže se stal bakteriologicky závadný. V roce 1999 se však přikročilo k jeho obnově včetně vrtu do hloubky 15 m, který zajistil dobrou kvalitu vody. Výborně chutnající kyselka se dá načepovat pomocí pumpy v zastřešeném altánku u silnice. Vstup do něj je opatřen mříží a na noc se zavírá.

Ze Zátoru vede směrem na jih překrásná cyklotrasa č. 503, která vás zavede do okolí řeky Moravice, kde v minulosti vyvěraly prameny hned několika kyselek.

Dřevem obložený vývěr v obci Razová zaplavila voda z přehrady Slezská Harta, další již bohužel také nejsou k nalezení. Smutný je pohled na letovisko Jánské Koupele, kde do druhé světové války fungovaly lázně i plnírna kyselky.

Koupelemi v ohřáté kyselce se zde léčily neurózy, únava, nespavost, bolesti hlavy, srdeční a ženské choroby, ischias, revmatismus. Vzhledem k zvýšenému obsahu železa se za velmi prospěšnou považovala i pitná kúra, zvláště pro děti trpící chudokrevností a ztrátou krve po operacích.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Altán se Zátorskou kyselkou

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků

Přestože lázně zanikly již dávno, prameny až před několika lety a zbyly po nich jen smutné, prázdné a uzavřené altánky v zarůstajícím parku. Místo kyselky musíte tedy vzít v Jánských Koupelích zavděk kupovaným nápojem v blízkém kiosku pod překrásnými kaštany.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků

Někdejší lázeňská promenáda v Jánských Koupelích

Jistý zdroj na závěr

Uhasit žízeň kyselkou je však přece jen možné – 5 km severně od Jánských Koupelí ve Lhotce u Litultovic. Dáte-li se v této nevelké obci u hospody na polní cestu, asi po kilometru sjedete do údolíčka, kde narazíte vlevo od cesty na malou pumpu s kyselkou. Je poněkud kalná a rezavá, chutná však znamenitě. Pokud ji necháte odstát, trochu se vyčistí.

Na další zdroj narazíte o 3 km níže na železničním nádraží Mladecko. Studna s kyselkou vedle nádražní budovy však již léta nemá pumpu a o obnovu a údržbu nemá zájem ani obec ani České dráhy. Dostát přísným hygienickým předpisům je problém, takže zatímco dříve se zde lidé bez problémů občerstvovali přímo z pumpy, dnes musí zamířit přes silnici do hospody U Kišky. Ta ale stojí také za to!

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Pumpa s železitou kyselkou ve Lhotce u Litultovic

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků 

Autoři:




Nejčtenější

Červený sníh způsobují sněžné řasy.
Žádné boží varování, barevný sníh způsobují v Krkonoších sněžné řasy

Barevné sněhy, specialita polárních oblastí, jsou i v Krkonoších. Červený či zelený sníh způsobuje intenzivní růst mikroorganismů - sněžných řas. Od dubna do...  celý článek

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250...
Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A...  celý článek

Když bude pršet moc, zajeďte si na výlet do Volterry.
Když v Itálii leje, okoukněte výheň pekelníka, domky skřítků a auta

Apeninský poloostrov je mezi českými dovolenkáři klasikou. Itálie je hodně rozmanitá a podél pobřeží najdete bezpočet míst, kde strávit dovolenou u moře. Kam...  celý článek

Fotografie z přechodu Hillaryho schodu v roce 2009
Poslední překážka na Everestu je minulostí, Hillaryho schod zkolaboval

Výstup na Mount Everest už nikdy nebude stejný. Horolezci potvrdili, že těsně pod vrcholem se zhroutil takzvaný Hillaryho schod, masivní kus skály, který byl...  celý článek

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního...
O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.