Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na kole na Praděd: dřina, která stojí za to!

aktualizováno 
Karlova Studánka - "Tak pocaď to bylo lehký," říká Suchý Šlitrovi v jejich slavném kousku "Malá noční hudba". Totéž jsme si v jednu chvíli říkali i my během našeho cyklovýletu z Karlovy Studánky na Praděd. Trasa sice nebyla dlouhá - asi 12 kilometrů, zato s převýšením zhruba 700 metrů.

Nejčistší vzduch v Česku
Karlova Studánka je místem, v němž je dobré se před startem trochu porozhlédnout.

Minerální a klimatické lázně jsou v provozu snad od roku 1785 a léčí se tu zejména nemoci dýchacích cest, cévní, krevní a srdeční choroby. Pacienti bydlí v nádherných stavbách z tmavého dřeva a lidová architektura se podepsala také na kapli svatého Huberta, hudebním a pitném pavilonu.

Z cyklistického hlediska vzbuzuje Karlova Studánka smíšené pocity, leží totiž v hlubokém údolí a kromě cesty na Vrbno všechny ostatní vedou pouze nahoru. Naopak je tu prý nejčistší vzduch u nás, a tak se nám alespoň při té dřině v sedle bude dobře dýchat.

Hurá nahoru
Vyrážíme po kostkované silnici na křižovatku dálkových tras Jeseník-Znojmo a dáváme se doleva. Už první metry si plicní sklípky přijdou na své, je to sice jen kilometr, ale stoupání je docela ostré.

Z Karlovy Studánky na Praděd je to zhruba 12 km, celkem tedy se zpáteční cestou 24 km. Trasa je náročná, vhodná pro horská o treková kola; převýšení cca 700 m.

Určitě přivítáme kousek relativní rovinky na rozcestí Hvězda. V zimě je zná každý lyžař, pro nás je vhodnou možností ke krátkému odpočinku a doplnění tekutin.

Silnice z Hvězdy na Ovčárnu má nový a kvalitní povrch a jede se po ní báječně, což bohužel poznáme až při zpáteční cestě. Teď je to těžká cyklistická rachota, pět a půl kilometru stále do kopce, metry převýšení raději nepočítat.

Má to vůbec konec?
"Má to vůbec konec?" ptá se Šlitr Suchého.  "Jen hrajte, nějak se k němu dobabráme..." Tohle platí i pro nás, a když konečně dotočíme klikami a jsme na Ovčárně, může nás hřát vědomí, že to nejhorší máme za sebou.

Jsme ve výšce 1300 metrů nad mořem, a vpravo nad námi se vytahuje Praděd, cíl naší cesty.

Vlevo jsou Petrovy kameny, proslulé z čarodějnických procesů v 17. století, trochu strašidelné místo. My jedeme pod nimi a pokud pohrdneme občerstvením hned na parkovišti, nemusíme později litovat, před námi je rovinka a na jejím konci chaty Barborka a Kurzovní, kde nás žíznivé a hladové rádi uvidí.

Nejvýše na Moravě
Jenže ještě musíme vzhůru, tentokrát po široké asfaltové cestě s docela příjemným stoupáním. Cesta vede úbočím hory dokola, a když konečně naposledy šlápneme do pedálů, jsme ve výšce 1491 metrů a tedy nejvýše na Moravě.

Okolí vrcholu je Národní rezervací, v níž se přízni ochranářů těší relikty sibiřské tundry. Tady jsme už nad horní hranicí lesa a kolem roste jen kosodřevina, mimochodem uměle vysazená.

Naše oči určitě zabloudí vzhůru, ke 162 metry vysoké televizní věži. V jejím přízemí je restaurace, a tak je možné výjezd na nejvyšší místo, kam se u nás dá na kole dojet, přiměřeně oslavit. Lepší je, ovšem pokud je hezké počasí, objet vrchol kolem dokola, a podívat se do krajiny pod námi.

Krásný rozhled
Na severu je vidět město Jeseník a za ním polské roviny kolem Otmuchovského jezera. Na západě určitě nepřehlédnete seříznutý vrchol Mravenečníku s horní nádrží přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Kruhový rozhled doplníme na východě pohledem na Ztracené skály a na jihu dohlédneme až do pahorkatiny mezi Opavou a Bruntálem.

No a pak znova sedneme na kolo a za chvíli jsme zpátky v Karlově Studánce. Lahůdkovým sjezdem náš poslední prázdninový výlet končí...

Připraveno ve spolupráci s autory pořadu Toulavá kamera, více na ČT1 v neděli v 9:35

 

Vysílač na jesenickém vrcholu Praděd

Autoři: ,




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Bratislavský hrad je po právu hlavní dominantou.
Cyklovýlet okolím Bratislavy: 40 kilometrů naplněných pohodou a vínem

Poloha na Dunaji, poblíž Podunajské nížiny z jihovýchodní strany a Malých Karpat ze severní strany, právem dělá z Bratislavy skvělou turistickou destinaci. A...  celý článek

Zámek Klášterec nad Ohří odrážející se ve vodní hladině
Kde má čas své muzeum. Cyklovýlet za holkami z porcelánu

Vodní plocha a červený zámek odrážející se v její hladině. Nenechte se zmýlit, i tato představa může mít několik reálných předobrazů. Dnešní Cyklotoulky vás...  celý článek

Zadní karbonové kolo Roval CLX 32 Disc
Vyšší rychlost, lepší akcelerace. Otestovali jsme silniční karbonová kola

Podobně jako při předchozích ročnících Tour de France jsme se i letos podívali na jednu technickou zajímavost. Porovnali jsme přímo v akci, jak stejné silniční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.