Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na kole do Spáleného Poříčí

  15:52aktualizováno  15:52
Jedna z plzeňských cyklotras nás zavede do oblasti jižní části kraje, do okolí Spáleného Poříčí. Odtud zamíříme východním směrem k přírodnímu parku Brdy, kde přejedeme nejvyšší bod trasy - vrch Nad Maráskem s kótou 800 metrů nad mořem. Uvidíme přírodní rezervace - Míšovské a Chynínské buky, obě nabízejí pohled na krajinu téměř pralesovitého rázu. Spálené Poříčí se nachází v údolí potoka Bradava.

První písemná zmínka se dochovala z roku 1239. V roce 1620 bylo tehdejší Poříčí vypáleno císařským vojskem a od té doby se proto nazývá Spálené Poříčí. Na místě původní tvrze byl v roce 1617 postaven zámek, který stojí v čele náměstí. Zde také nalezneme kostel svatého Mikuláše z konce čtrnáctého století, který byl později stavebně upravován v sedmnáctém a devatenáctém století. Na náměstí si lze rovněž prohlédnout budovu děkanství s pamětními deskami České čtenářské společnosti. Nedaleko od centra je židovský hřbitov. Celý popsaný komplex byl vyhlášen městskou památkovou zónou.

Ze Spáleného Poříčí se vydáme po silnici vstříc prvním kilometrům, které nejprve povedou po asfaltové cestě, která patří do systému cykloturistických tras s číslem 2039. Z náměstí se budeme mírným stoupáním přibližovat k vesnici Těňovice, kde se na křižovatce pod farou stočíme doprava a sjedeme k potoku Bojovka a po zdolání mírného kopce přijedeme do Hořehled. Na křižovatce odbočíme znovu prudce doprava a prudkým klesáním přijedeme na náves, kde se napojuje zelená turistická značka, která přichází ze Spáleného Poříčí.

Zde se také ocitáme na hranici přírodního parku Brdy, do kterého se následně vydáme. Po projetí Hořehledy se ocitneme v rozlehlém lese a čeká nás táhlé stoupání až k vesnici Planiny. Vpravo od trasy lze spatřit kopec Kokšín, který tvoří přírodní rezervaci a na jehož vrcholu je možné spatřit valy patrně pravěkého hradiště. Vyjedeme z lesa a před námi se objeví vesnička Planiny, kterou projedeme a opět se ponoříme do rozlehlých lesů přírodního parku.

Na kraji lesa prudce stočíme doleva a zamíříme k vysoko položené obci Míšov. Již v těchto pasážích se budeme pohybovat v nadmořské výšce okolo 630 metrů. Zhruba tak po 1500 metrech přejedeme silničku a překřížíme žlutou značku, která vede z Mirošova a pokračuje k vrcholu kopce Třemšín.

V tomto místě je možnost volby a tím i zkrácení celé trasy. Pokud bychom odbočili doprava a pokračovali dále po zmíněné žluté značce, dojeli bychom po necelých třech kilometrech k vrcholu kopce Nad Maráskem, ke kterému nás dovede i zelená značka, po které již nějakou dobu jedeme. To ale navíc navštívíme roztroušenou horskou vesničkou Míšov s lidovou architekturou. Na zelené značce leží i přírodní památka Míšovské buky, chránící zbytek starého bukového porostu s jedlí.

Odtud je již nedaleko k nejvyššímu bodu trasy. Na západním svahu se nachází kamenné moře. V této lokalitě je také hustý systém lesních cest, a proto je důležité se držet stanovené trasy, v opačném případě můžeme poněkud bloudit. Pod vrcholem kopce kříží žlutá značka asfaltku, na kterou odbočíme směrem doprava a jen velice těsně mineme druhou přírodní re zervaci Chynínské buky, která je svou rozlohou podstatně větší než Míšovské buky. V těsném sousedství ležící Fajmanova skála má zcela jiný charakter. Zde zvětráváním žulových skal vzniklo rozsáhlé kamenné moře, na němž rostou pokřivené staleté borovice.

Napříč Chynínským polesím dojedeme do vesnice Chynín. Protože máme v nohách náročné kilometry můžeme pro návrat zpět do Spáleného Poříčí volit variantu vedoucí po silnici přes Nové Mitrovice, ze kterých budeme po zdolání prvního stoupání za vesnicí již jen sjíždět do cíle. Z Chynína se lze i vrátit po červené značce, která vede také přes Nové Mitrovice, ale potom odbočuje a pokračuje okolo kopce Korálka do Nechánic a Struhařů, kde se od značky odkloníme a po silnici dojedeme do Spáleného Poříčí.

DÉLKA TRASY JE 30 KILOMETRŮ A DOBA JÍZDY ČINÍ ZHRUBA TŘI HODINY

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.