Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na jihu Afriky vládnou jiné mravy

  0:20aktualizováno  0:20
- Přímý pohled a pevný stisk ruky v našich krajích patří k dobrým mravům a otevírá brány lidských srdcí. Ne tak mezi černošskou populací na jihu Afriky. Tam je naopak takovéto »dobré mravy« zavírají, znamenají zastrašení a v horším případě jsou dokonce brány jako výzva na souboj. V Jižní Africe je vůbec ledacos jinak, než jak jsme zvyklí u nás v Evropě.
Za mnohé zvláštnosti v lidském chování mohou desetiletí apartheidu, segregace barevných obyvatel od bělochů, ale také dávné kmenové zvyklosti. Je dobré to vědět a na některé věci si dát pozor. Platí přitom, že čím níže stojí lidé na společenském žebříčku, tím více se vzdalují bělošským zvyklostem. Nesmí vás proto překvapit, že při pozdravu v Johannesburgu či v Kapském Městě vám černý muž při pozdravu podá »leklou rybu«, podívá se někam do strany a přitom bude velmi srdečný. Chová se přesně podle místního bontonu. Podle dávných kmenových tradic platí pevný stisk ruky a přímý pohled do očí za krajní neslušnost, která hraničí s vyzývavostí a pokusem vnutit svoji nadřazenost. V žádném případě se nesnažte svého partnera přeškolit. Lepší bude dělat to samé co on. Stejně zajímavé pro našince je sledovat i rozhovor dvou či více lidí na veřejném prostranství. Zatímco u nás je běžné,když si lidé normálně povídají, černoši v Jižní Africe na rohu ulice se nápadně překřikují, až zaléhají uši, zuřivě gestikulují, takže vás napadne, »co se to tam proboha stalo«. Dá se to tak trochu přirovnat k hádce přiopilé omladiny po diskotéce. Neděje se však vůbec nic zvláštního. Jde skutečně pouze o normální rozhovor. Kmenové zvyklosti této končiny světa praví, že je krajně neslušné až nepřátelské vůči ostatním, když si dva či skupinka lidí mezi sebou něco povídají potichu, či polohlasně. Mohlo by to totiž znamenat, že kují pikle proti ostatním. Nedej bůh, aby ti, co si takto nevychovaně špitají, byli z kmene Zulu a na druhé straně ulice stáli příslušníci konkurenčního kmene Xhosa. Když si představíme,že k takové situaci dojde například na černošském sídlišti Alexandra, Sow eto či Tokoza v aglomeraci měst Johannesburg a Pretoria, m ůže z toho být i malá kmenová válka. Mnohé v chování lidí ovlivnila také éra apartheidu. Tehdy bílí častovali černochy slovy »negr« či »kafr«. Na veřejnosti byla místa pro obě komunity striktně oddělena - týkalo se to autobusů, záchodků, přepážek v úřadech atd. Černoši riskovali i život, když segregační příkazy porušili. Dnes, roky po pádu apartheidu, je vše jinak. V Jihoafrické republice byla zavedena takzvaná pozitivní diskriminace, která zvýhodňuje černochy zejména při hledání práce. Prý patří také k nepsanému zvyku, že běloch zdraví černochy jako první. V úřadech a firmách, kde lidé pracují společně,se bílý šéf chová vůči svým černošským podřízeným vždy slušně, ale zásadně by neměl být až příliš vřelý a přátelský. Brzy se to nevyplatí, neboť takový šéf je okamžitě považován za slabého a neschopného. Ve srovnání s našimi poměry však budete možná překvapeni, jak většinou zcela normálně a přirozeně mezi sebou obě skupiny komunikují. Nedivte se, běloši a černoši spolu, či vedle sebe, apartheidu navzdory, žijí už po staletí.



Autor:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.