Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na Grossglockneru vrcholí lyžařská sezona

  16:58aktualizováno  16:58
Nejvyšší hora Východních Alp a tedy i Rakouska nebo chcete-li Rakouska-Uherska je právě v obležení návštěvníků. Na 3798 metrů vysoký vrchol totiž právě každý den vystupují desítky až stovky lidí cestami po ledovcích z jižní a východní strany. Všichni jedou na lyžích skialpinistického typu a jsou vybaveni základním horolezeckým vybavením, protože žádná z tras není úplně lehká a bez nebezpečí. Výjimkou mezi turisty jsou jen Češi, protože mnohdy stoupají na Velkého Zvoníka jen pěšky. Zřejmě proto, že na běžkách by se nikam nedostali, a na skialpinismus nejsou zvyklí.

Nejoblíbenější jarní výstup se jmenuje Stará Kalská cesta (Alte Kalsser Weg) a vede od  placeného parkoviště hotelu Lucknerhaus (1900 m n.m.) nad obcí Kals přes chaty Studlhutte (2800 m) a Erzherzog-Johann-Hutte (3450 m). Zdatní lyžaři ji mohou zvládnout za jeden den, ale většina dává přednost přespání na Studlhutte. Ubytování zde stojí dvě stě šilinků.

Stará Kalská cesta vede nejprve hlubokým morénovým údolím Kodnitz, kde mohou za teplých odpolední hrozit sesuvy sněhu zpod skalních masivů. Nad chatou se charakter výstupu radikálně mění a přes plochý ledovec se lyžaři dostávají pod obrovský sněhový svah. Jím kličkují v serpentinách až na plochý hřbet zvaný Adlersruhe (Adlerův odpočinek). Serpentiny překonávají více než pět set výškových metrů v jednom zátahu.

Z Adlersruhe je už Glockner vidět zblízka. Připojují se zde další lyžaři z Heiligenblutu, a tak se prudkým svahem nad ním sune k závěrečnému skalnímu hřebeni pestrobarevný had desítek lidí. Pod hřebenem všichni lyže sundávají a zapíchávají je do sněhu v místě zvaném skidepot. Na nohy musí mačky, do rukou cepín a na tělo horolezecký úvazek. Horští vůdci své klienty jistí pomocí lana o železné tyče zabetonované do skal, ostatní jak uznají za vhodné vzhledem ke svému lezeckému umění a někdy i strachu.

Nejobávanějším místem místem je úzká štrbina mezi Malým a Velkým Glocknerem. Vede v ní sice železné lano, ale v nejnižším místě je potřeba udělat čtyři kroky nad prázdnem bez zajištění. Zde je neradno upadnout - převěj široká právě na jednu botu spadá na obě strany téměř kolmými srázy do hlubokých ledovatých roklí.  
Po tomto zážitku je už posledních sto metrů skoro legrace, i když se leze v mačkách po skalních plotnách.

Vršek Grossglockneru s velikým křížem je plný lidí, a tak je možné se jen vyfotografovat, podívat se s trochu po Alpách od Dachsteinu po Triglav a rychle se vrátit stejnou cestou k lyžařskému depu. Prudký sjezd vyžaduje soustředění, krátké obloučky a umění jezdit v hlubokém mokrém sněhu. Na ledovci se zatím neobjevily trhliny, a tak je možné ho sjet bez jištění. Jen co se však otevřou, okamžitě je potřeba navázat se na lano a svázaní sjíždět opatrně dolů. Kdyby se první lyžař propadl, ten druhý je jeho jediná naděje na přežití.

Pod chatou Studlhutte je už sjezd snadný, jen je potřeba dávat pozor na unavené nohy, aby si nejely, kam chtějí ony, a ne lyžař.  Po dojezdu k Lucknerhausu si každý může říci, že překonal dva kilometry převýšení nahoru i dolů, a jen s úctou zavzpomínat na místní vůdce Ranggetinera a Hutera, kteří Starou Kalskou cestou prošli první. Bylo to před půl druhým stoletím.

Telefonní číslo místní horské služby: 140

Horští vůdci:
Heiligenblut 04824/2700
Kals 04876/263

Doporučená výbava podle tamních horských vůdců:
Batoh 40-50 l, zimní oblečení, čelová lampa, bivakovací pytel, lékárnička, sluneční brýle, krém na opalování (faktor 20-30), skialpinistické lyže, přeskové boty, mapa 1:25 000, sedací a hrudní úvaz, horolezecké lano 50 m, 5 smyček (1,5-2,5 m), 7 karabin, mačky, 2 ledovcové skoby, cepín.

Znalosti a dovednosti podle horských vůdců:
Jistá chůze v mačkách, práce s lanem, umění vyprošťovat z trhlin, technika jištění, orientace podle mapy, kondice na osm hodin chůze.

 

Autor:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.