Zajímavý podnikatelský záměr? Recese? Nebo bláznivý nápad? Už osmnáct let to nikdo nezažil. Teď se ale můžete vrátit do minulosti a dopřát si odborářskou dovolenou.
Ranní rozvička
Je sedm hodin ráno. Hotelem Morava v Tatranské Lomnici zní budovatelská píseň. Svolává probouzející se hosty k pravidelné rozcvičce. Chodby hotelu, v němž se natáčela i legendární budovatelská komedie Anděl na horách, se plní postavami v teplákových soupravách.
Spořádaně míří k recepci, kde čeká sportovní referent. V sedm patnáct už čtyřicet lidí poslušně kmitá trupem podle jeho pokynů. Obrázek jako ze 70. let? Ani náhodou, je slunečná neděle, září 2007.
Pokud někdo minulou sobotu náhodně zavítal do hotelu Morava ve Vysokých Tatrách, nejspíš zažil mírný šok. Pionýři s mávátky v rukou udávají takt Písni práce, která se line z amplionu, zatímco dovnitř vchází skupina turistů s kufry a batohy. Odkládají zavazadla, někdo začne a za chvíli už všichni tleskají do rytmu častušky. Mnozí znají text a přidávají se.
Vše přísným zrakem hlídá V. I. Lenin, jehož portrét visí vedle recepce. Když píseň končí, přichází ředitelka hotelu a všechny vítá oslovením Súdružky a súdruhovia… Nikdo se nebouří. S něčím takovým přece počítali.
Zlaté rudé časy
Iluze dobové dovolené začíná už na pražském hlavním nádraží, kde na vlak čeká asi deset manželských párů vesměs důchodového věku. S fotografem jsme okamžitě nápadní a naše inkognito se hroutí.
Všechny nás rázně a pomocí megafonu organizují dvě delegátky s páskou ROH na rukávu. Do vagonu se nastupuje ve dvouřadu a spořádaně. "Paráda,“ oceňuje starší dáma s objemným kufrem, "aspoň se nemusíme o nic starat.“
Kdykoliv vlak zastaví, delegátky vystupují a megafonem oznamují, že odborářský vagon je ten poslední. Postupně se plní lidmi z Čech a Moravy. Ve stanici Poprad nádražní rozhlas vítá "rekreantov ROH“.
Průvod do hotelu je opět dirigován pomocí megafonu, ale dvojřad je kvůli těžkým zavazadlům obtížné udržet. Svižný krok se mění v klopýtání, nálada zůstává skvělá. "Škoda, že jsme nestihli koupit ty teplákový soupravy,“ lítostivě sděluje jedna z dam svým kamarádům, které lze snadno poznat podle kšiltovek se znakem Litomyšle. "Byli bychom na rozcvičce krásně sladění.“
Všichni odborářské zájezdy pamatují a teď oceňují možnost vrátit se o dvacet a více let zpátky do časů, kdy se dovoleným říkalo rekreace. A ty byly pouze na poukaz a poukazy přednostně dostávali členové Revolučního odborového hnutí, ROH.
"Do Tater jezdíme dlouhá léta,“ říká bývalý pražský řidič a nyní penzista a jeho žena souhlasně přikyvuje. Když se ptám na jméno, téměř se lekne a do novin je prozradit nechce. Stejně jako ostatní účastníci rekreace. "Máme to tu rádi. Jezdili jsme i na odborářské dovolené a byli jsme zvědaví, jestli to bude jako tenkrát. Ale je to spíš recese,“ tvrdí řidič.
Výrazně mladší než ostatní dovolenkáři je mladý pár s asi ročním dítětem. Přijeli z Českých Budějovic, ale jméno ani oni prozradit nechtějí. "V odborech jsem nebyl a ROH nepamatuju,“ říká hlava rodiny. "Šlo nám hlavně o to, dostat se do Tater. Když u toho bude legrace, o to líp.“
 ANDĚL NA HORÁCH. Marvan v hitu 50.let před hotelem Morava |
Zítra se bude tančit všude
Večer se všichni scházejí ve společenské místnosti. Prostornému sálu dominují rudé tóny sovětských vlajek, ze stěn září revoluční hesla, nad barem stojí busta Vladimíra Iljiče. Ke čtení jsou připraveny deníky Práce a Rudé právo referující o úspěšném průběhu sklizně a slibující zdárné splnění probíhající pětiletky. Z hi-fi věže zní písně oslavující krásnou socialistickou vlast.
Program zahajuje Alfred Gnebus, muž typu Mariána Labudy, "kulturní referent“ s třicetiletou zkušeností v oboru. Po pádu socialismu přesedlal k trénování dívčího volejbalu a teď se s chutí vrací k původní profesi. Sebejistě diktuje řád a tempo uvítacího večírku a v atmosféře uvolněné alkoholem sklízí úspěchy za své vtipné poznámky. ("Obracejte se na mě v případě jakékoli tísně, s výjimkou finanční...“)
Na příští týden slibuje například přednášku velitele Horské služby, promítání filmu Anděl na horách, zdravotnickou přednášku o rizicích vysokého tlaku, řadu "hodnotných“ výletů a samozřejmě i brigádu, při níž budou rekreanti uklízet Vysoké Tatry. I to bylo totiž na odborářských "dovolených“ zcela běžné.
Na zítřek ohlašuje taneční zábavu, na čtvrtek usmiřovací večírek pro páry, které se mezitím rozhádají, a na pátek večírek rozlučkový. Pak už nastupuje romský lidový soubor a sérií sovětských častušek rozehřívá všechny přítomné. Když dozní skandovaný potlesk, je zahájena volná zábava. To jako by rekreanty zmátlo. Sál se postupně vyprazdňuje a nebýt oslavy padesátin ve vedlejší kavárně, hotel by byl do hodiny tichý.
Rozmnožovací tanec
Ranní slunce ladí všechny na optimistickou notu. Pan Gnebus srší od rána energií a teď vydává povely jako na spartakiádě: Ruky hore, držať brucho, cvič-me v ryt-me... Ztuhlá těla v „čerstvej tatranskej rose“ rozhýbává před hotelem skutečně většina účastníků. Hekají, ohýbají se ztěžka, ale nakonec jich většina udělá i povinný klik.
Po společné snídani individualisté odcházejí na túry, ti organizovanější odjíždějí sjíždět řeku Dunajec, opět pod vedením nezdolného Gnebuse. Na večer je přichystán seznamovací taneční večírek.
K tanci a poslechu zahraje skupina Trent, v osm hodin je sál zcela zaplněn vybraně oblečenými páry. Klávesistu a zpěváka v bílém saku s mohutnými vycpávkami zdobí na blond odbarvený cůpek, jeho paní, klávesistku a zpěvačku, vkusný kostýmek a pokažená trvalá.
I Gnebus je samozřejmě v obleku a po několika odehraných písních z repertoáru Heleny Vondráčkové a Michala Tučného jde příkladem – zahajuje pánskou volenku.
Dlouho ve svém kroužení parketem zůstává osamocen, a tak nasazuje těžší kalibr. "Nyní nastává chvíle na rozmnožovací tanec!“ hlásí do mikrofonu a stydlivějším dámám se podlamují kolena. Ale skutečnost není nijak vulgární. První pár chvíli tančí a pak si obě jeho půlky dojdou pro nový protějšek, několikerým opakováním tohoto postupu se parket zcela zaplňuje.
Jednou z obětí dámské volenky se stávám i já. Žádost dámy středního věku v červeném svetru nelze odmítnout. Během našeho pokusu o valčík se dozvídám, že přijela ze "Smetanovy Litomyšle“, že se jim tu líbí a že manžel pracoval v družstvu. Obě klávesová piana nyní hrají jako o život. "A teď si představte, že se cestou na Lomnický štít brodíte přes potok!“ instruuje referent Gnebus. "Všichni muži si vyhrnou nohavice nad kolena!“ Plníme příkaz a parketem nadále víříme s nahými lýtky.
V další pauze Gnebus přidává: "Lomnický štít už je skoro na dohled, ale přišla nečekaná změna počasí. Dámy prochládají a muži jim musí galantně zapůjčit některou část svého oděvu!“
S přítomnými muži se po sobě ohlížíme, jako bychom nechápali, co se po nás chce. Když však první odvážlivec začne rozepínat knoflíky své košile, další se připojují. Za chvíli na parketu svítí bílá tílka a místy i hrudní koše pokryté sivými chloupky. Nezbývá mi, než svléknout tričko a přehodit ho pobavené paní z Litomyšle přes ramena. Pak na další povel vytváříme kruh a s rukama protaženýma mezi nohama tančíme jakýsi sloní tanec.
Cesta do totáčeDovolené s ROH nabízí cestovní kancelář Atis. S hotelem Morava spolupracuje už patnáct let, ovšem nápad vrátit se k tradici odborářských zájezdů, které se tu kdysi střídaly, se zrodil až před několika měsíci v hlavě ředitele Atisu Petra Krče. "Byl jsem tu cosi projednat a paní ředitelka mi chtěla ukázat novou saunu. Cestou do podzemí jsme minuli sklad plný vyřazených sklenic, talířů, ručníků a mýdel, vše ozdobené logem ROH. Zatímco paní ředitelka říkala, že to vše čeká na vyhození, já jsem zajásal a rozmluvil jí to. Bylo mi jasné, že vymyslíme, jak takový poklad využít.“ Ubytovat účastníky retro zájezdu právě v Moravě má logiku. Před mnoha lety se tu totiž natáčel film Anděl na horách. "Ten film je věčný a funguje,“ říká Petr Krč: "kdykoliv běží v televizi, zájem o pobyty v hotelu Morava se nám zvedne o třicet procent.“ A proč by měla právě dovolená ve stylu ROH rekreanty bavit? "Dobře se vyspat a najíst už je dneska samozřejmost. Lidi chtějí zážitky a ty jim dopřejeme. Podobný druh zájezdů se prodává po celém světě. Viděl jste film Hříšný tanec? Tam se nejedná o nic jiného, než o odborářskou dovolenou v americkém stylu. Kulturním referentům se tam jenom říká animátoři a ve Spojených státech se na takové animátory dokonce studuje,“ tvrdí sebejistě Petr Krč. Prvního "turnusu“ se účastní skoro devadesát lidí. Pan Krč je osobně přítomen a vše pečlivě dokumentuje. "Teprve začínáme, důležité je vychytat mouchy a dovést naši představu k dokonalosti. Věřím, že podobný typ zájezdů můžeme nabízet minimálně dalších deset let, dokud tu budou pamětníci skutečných zájezdů s ROH.“ V tom má nejspíš pravdu. Soudě podle věkového průměru rekreantů mu po deseti letech nezbyde, než se obrátit na Svaz komunistické mládeže a nalákat novou generaci.
|
Referent Gnebus je spokojený, ale nedá si pokoj: „A teď, pánové, partnerky jsou unaveny, vezměte je do náručí a odneste na vrchol hory.“ Ta má však rezolutně odmítá riskovat zdraví mých zad a připravuje nás tak o jistý triumf v soutěži "Kdo bude dřív na vrcholu“. Míjí nás tak lahev šampaňského pro vítěze. Oblékáme se a většina mužské části odchází na borovičku. Obnovit síly. Zábava je v plném proudu.
Vzhůru na Klondike!
Když se kolem jedné hodiny v noci zvednou i rekreanti z Litomyšle, dozní klávesy a hotel pomalu utichá. Ještě slyšíme, jak jeden z rekreantů dává k dobru anekdotu: "Víte, co se stane, když sní žena celou viagru? Vydrží stát dvacet čtyři hodin u plotny!“
Dnešní večer už víc než film Anděl na horách připomínal snímek Homolka a tobolka, v němž prototyp české rodiny 70. let vyrazí do krkonošské zotavovny Radost. Nová přátelství byla navázána, lahve vína a šampaňského vyprázdněny a manželské páry si na svých pokojích mají o čem povídat, zatímco čekají, až proteče dost vlažné vody a konečně dojde i na horkou.
A co teprve ráno, když pak člověk vykoukne z okna a vidí majestátní štíty Vysokých Tater. To má teprve tendenci zhluboka se nadechnout a říct: "To sou panoramata, mámo. To za ty prachy stálo.“ Tak takhle se rekreují naši odboráři. Čest jejich práci!
Dovolená ROH je dotažena do dokonalosti. Nechybí ani skleničky, ručníky a mýdlo s logem ROH
