Vybaveni kalkulačkou a několika arabskými a anglickými slovy nabízejí rukavice, vlněné přezůvky, domácí elektrospotřebiče původem z Číny, liščí ocasy, sklenice z broušeného skla či indonéské spodní prádélko. Jordánce letos stejně jako každý rok zajímají nejvíc kavkazské a íránské koberce a med. Koberce nabízejí Dagestánci
všech kvalit a velikostí, od kelimů po modlitební koberečky, v barvách živých i pastelových. Všichni vám řeknou, že jde o "vzácné a staré" kousky.
"Všude v Rusku je život těžký a daně jsou velmi vysoké. My na těch cestách absolvujeme pouť do Mekky a ještě si trochu vyděláme. V Dagestánu není práce a i ti, co pracují, musejí na mzdu čekat šest i sedm měsíců," říká třicetiletý student Abdal Sádik.
Poutníci své nádobíčko rozkládají na parkovištích u mešit anebo ještě líp u mezinárodního výstaviště na ammánském předměstí. Někteří letos přijeli i s ruskými zbraněmi, které jsou jak jinak, na prodej. "Harám harám, (zakázáno)," volá vzrušeně jeden z vousatých Dagestánců na Jordánce, který si zbraně zvědavě prohlíží. Jeho kolegové jsou velkorysejší. Muhammad tu má trhák - dalekohled na
noční vidění připevněný k helmě a s drátkem, kterým je možné zařízení připojit k zapalovači v automobilu. Muhammad, který tu má dalekohledy všeho druhu, dodává bodře odvahu váhajícímu jordánskému zákazníkovi slovy: "Ruský, moc dobrý."
Jestliže Jordánec podlehne, musí za dalekohledy vyklopit 25 až 50 amerických dolarů, podle toho, jaký si vybere. Jordánský učitel už Dagestánce zná. Od Hášima Alího před dvěma lety koupil koberce. Spiklenecky říká, že Hášim má dnes pod
koberci schovaných 40 loveckých pušek, ale že to tají, aby se vyhnul problémům, které kvůli zbraním měli Dagestánci v Saúdské Arábii.
Ruské velvyslanectví v Rijádu oznámilo, že saúdská policie v době letošní pouti v březnu zatkla 59 dagestánských poutníků, kteří se pokoušeli muslimským věřícím prodat meče, dalekohledy na noční vidění a lovecké pušky. Saúdské úřady je na důkaz tolerance nakonec propustily a nechaly je dokončit pouť. V dobách Sovětského svazu se nesměli muslimové účastnit poutě, kterou má každý vyznavač islámu vykonat aspoň jednou za život, dovoluje-li mu to zdraví. Ale časy se změnily.
Alí vydělává doma ekvivalent 40 dolarů měsíčně jako řidič autobusu a kamiónu a jako prodavač koberců, oříšků, mléka a medu. Na pouti v Mekkce už byl sedmkrát. Letos si mohl dovolit vzít s sebou i ženu. Doma nechali čtyři malé děti. A přijede i příští rok a ten další taky. Dokud budou Jordánci kupovat koberce a med, tak přijede.
